Hradcův, Zábranský, Pintovský, Řepínský mlýn, mlýn Klek, Valcha

6. června 1408 Klára, vdova po Matěji Knotkovi vysadila mlýn v právo purkrechtní spravedlivým prodáním s dvěma malými paloučky nad mlýnem a k tomu půltřetího jitra a čtvrt luhu, jenž k stavení přiléhá a pole za mlýnem sousedu Martinu Flochovi. Týž jí i dědicům dlužen byl úročiti z něho 3 kopy grošů dobrých pražských, na sv. Jiří půldruhé kopy a na sv. Havla tolikéž. Pokud nebude splácet, má Klára a její dědici právo  fendovat (zastavit) jeho movitý majtek, třeba i u židů.  Řečený roční  úrok bude po všechny zproštěn veškerých daní a poplatků. Držitel mlýna má svými náklady opravovat vodotoky a vše, co k mlýnu přísluší.

1422 mlýn drží Žibřid z Chříče, zvaný Kovářík

1430 majitel Klek, u mlýnu pořízena valcha soukeníků, udržela se zde do roku 1472

1441 Mikuláš, syn Ondřejův

1456 mlýn odkázal stejným dílem manželce Markétě (provdané potom za Jana Duba) a dceři Anně, choti Pecha, syna Nechvílova

1491 od Jiříka, syna Ondřeje Nechvíle přijal za 140 kop Jakub Pinta a jeho manželka Alžběta

1494 přísežnými zemskými mlynáři urovnána nesnáz o jez pod mlýnem vysazením záměry a cejchu

kol. 1500 Václav Pinta

1550 po smrti Václava jeho syn Jan Pinta

1572 domohl se na obci, aby vodu, která šla od města mlýn pomíjejíc, vésti mohl do své strouhy

1576 Jan Pinta po smrti rozdělil mlýn a dům v Zákostelí rovným dílem mezi vdovu, syna a dceru

1612 Mikuláš Čendelín

před 1620 Jan, syn Matěje Zábranského (zemřelého 1564), žije zde se svou matkou Zuzanou Zábranskou, která se zde znovu provdala za Mikuláš Půbu

2. pol. 17. stol. Zábranští prodávají mlýn Loubským z Lub

19. dubna 1706 Karel Kryštof Loubský prodáva mlýn za 1500 zl. mlynáři Jakubu Linhartovi

1720 Jakub Linhart prodává mlýn Matěji Valchovi a jeho manželce Kateřině

30. července 1736 Matějův syn Ignác Valcha zavázal sebe i své nástupce odvádět  obci rakovnické za vedení vody z jalového potoka po Rošerovské, jinak Kalousovské louce do strouhy mlýnské 2 zl. a 20 krejcarů ročně.

Vojtěch Valcha

2. října 1749 mlýn kupují Bernard a Alžběta Císařovi za 8000 zl. rýnských

20. srpna 1756 v dražbě zakoupil mlýn MIchal Douda, měšťan pražský s manželkou Dorotou za 5004 zl.

kol. 1830 mlýnice přestavěna v pozdně empírovém slohu

1. července 1875 Josef a Terezie Kyselovi

29. října 1881 pro špatné hospodaření a spory o vodní právo a cejch s novým majitelem cukrovaru a Trávnického mlýna Josefem Čermákem prodávají mlýn Františku a Antonii Burešovým

29. května 1883 novými majiteli Alois Čermák s manželkou Rudolfinou

nájemci:

mlynář Mrázek

1905 mlynář  Freiberk

poslední nájemce Jaroslav Havel z Břešťan u Slaného

27. července 1910 pro nezaplacení městských pohledávek nařízena exekuce

20. května 1914 noví vlastníci Josef Hradec (* 21. prosince 1872) a Marie Hradcová - Veselá (* 15. září 1878 v Nosálově)

1922 Josef Hradec mlýn modernizoval a nahradil vodní kolo Francisovou turbínou, která vyráběla elektřinu o výkonu 8 HP

3. března 1925 Josef Hradec předal mlýn nejstaršímu synu Františkovi

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Hradec.

1930 u mlýna zřízeno koupaliště dle projektu architekta Františka Rohly

18. listopadu 1944 mlynář František Hradec a jeho manželka Jarmila nabídli odprodej mlýna městu Rakovníku, k prodeji však nedošlo

1955 zastaven provoz, mlýn znárodněn

27. února 1964 dle rozhodnutí finančního odboru ONV v Rakovníku vloženo vlastnické právo na československý stát

1987 Okresní průmyslový podnik v Rakovníku žádá o demolici hlavní budovy, která se dostala do havarijního stavu v důsledku poklesu hladiny spodní vody po zrušení náhonu.

28. října 1987 demolice povolena s tím, že vybouraný hlavní portál mlýnice má být osazen na jiném místě

16. října 1992 mlýn prodán novému vlastníku již jako demolice

22. dubna 1994 povoleno přestavět hospodářské stavení na rodinný domek