Historie
Obecná historie:
Mlýn se nacházel přímo na státní hranici nedaleko obce Oberreuth (Horní Paseky) a Saskem na hraničním potoce Röthenbach = Plesná. Ležel na samotě v malém údolí dnes obklopenné lesy.Jak mlýn vypadal ukazuje stará pohlednice.
Kdy mlýn zanikl a z jakého důvodu není známo. Ve vodní knize z roku 1873 je nedatovanný zápis, že se jedná o ruinu.
Dnes je areál zarostlý a najdou se zbytky stavení. Rybníky neexistují. Hraniční potůček Plesná vede čístou vodu.
Na německé straně, naproti bývalého mlýna, stoji několik usedlostí.Toto malé sídlište se jmenuje Röthenbach a patří od r. 1880 pod správu města Bad Brambach/Sasko.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je ve farní knize r.1640 zmíněn. Určítě už stál dříve.
Popis mlýna neexistuje ale záznamy ve farních matrikách jmenují mlynáře:
Mlynář Hans Diener na Röthenbachu. Děti: *1639 Barbara, *1640 Margareta a Dorothea
Mlynář Andreas Diener na Röthenbachu. Syn Paulus *1645
Ve stejném čase se na mlýně objevuje rod Ludwigů: Mlynář na Růthenbachu Hans Ludwig ženatý r.1638 s Elisabeth Welsner z Vernéřova. Děti: Nikolaus *1640, Johann Adam *1644, Barbara *1647, Johann *13.5.1654, Erhard * ?
Elisabetha umírá 23.3.1671 v 60 letech a Hans 1675.
Nikolaus Ludwig *1640 +? se žení jako mlynář 11.10.1660 s Elisabeth Künzel/Horní Paseky v Röthenbachu. Děti: Margarete*14.10.1670, Johannes *18.2.1672 +15.4.1672 na neštovice, Kaspar *9.3.1673, Ursula *?
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ve vodní knize r.1873 C.K. Okresní hejtmanství Ašské je zapsáno: Obilní mlýn Johann Ludwig čp.75 v Oberreuth (Horní Paseky), zvanný Röthenbachmühle na levém břehu Röthenbach.
Později připsáno bez datumu: Nynější majitel ruiny je firma Brambacher Sprudel čp.5 Brambach.(pozn. Bad Brambach jsou lázně v Sasku)
Ke schromaždˇování vody slouží 2 malé rybníky se stvidlem.
1 složení
Právo zavlažovat louky z Röthenbach mají: 1.Andreas Gleassel čp.5 v Horních Pasekách, týdně 24 hod. 2.Michael Prechtel čp.67 a Lorenz Hupfauf čp.99 ve Verneřově v týdnu od pondělí ráno do čtvrtka ráno, do Kristova Nebevstoupení.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Výpisy z matrik: Fara Aš pod www.portafontium.eu
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: