Historie
Obecná historie:
Dalším mlýnem stávajícím ve Vikštejně byl Domácí mlýn. První zprávu o něm máme z gruntovnice města Vítkova.
Léta Páně 1586 v pondělí po neděli Reminiscere (3. března) stal se kup a to takový. Já, Jan Planknar z Kynšperku, dědičný pán na Vladislavi a Vikštejně, prodal jsem mlýn Hanzle mlynáře ležící na řece Moravici pod zámkem Vikštejnem, který na mne, nemajíce ten Hanzel žádných dětí, odúmrtí připadl, Adamovi Dreslarovi poddanému mému za 650 zl. Závdavku dáti má a spraviti má od svrchu psaného pondělka do sv. Václava 210 zl. na tu sumu , totiž o sv. Jiřím 105 zl. a sv. Václavu 105 zl. Každoročně měl pak klást o sv. Jiřím 12 zl. až do vyplacení těch 650 zl. Také všechny dávky a platy které odváděl nebožtík Hanzel měl také za povinnost odvádět na zámek Vikštejn. Vdova Hanzlova si vymínila komoru, byt a jeden chlév pro dobytek a dokud ona živa bude bude jí nový mlynář každoročně dávat 2 štvrtně žitné mouky, 11 věrtelů mouky pšeničné, 1 věrtel pohankové kaše, 1 fůru sena.
Roku 1640 byl držitelem mlýna Šimon Dressler, který vrchnosti odváděl každoročně 48 šeflů a musel také ročně vykrmit 5 prasat, případně za každé dát 5 tol. Z jednoho kusu vyklučené půdy platil 4 tol.
Další majitele Domácího mlýna známe až z 18. století, kdy 9. května 1712 prodává Jindřich Langer svůj na řece Moravici ležící mlýn o 2 složeních, tak jak jej držel po svém zemřelém otci, se vším co k němu náleží mlynáři z Města Libavá Vavřinci Agelovi za 600 zl. rýn. Při prodeji složil nový mlynář 200 zl. rýn. a zbývajících 400 zl. rýn. byl povinen splácet každoročně při drženém soudu po 12 zl. rýn. až do vyplacení celé kupní ceny.
Vavřinec Agel ale již po devíti letech prodává 20. března 1721 Domácí mlýn se k němu přináležejícími rolemi, loukami a zahradami mlynáři v Mladecku Janu Jiřímu Schafferovi za 700 zl. rýn. Za příslušenství, které k mlýnu náleželo zaplatil nový majitel mlýna dalších 70 zl. rýn. Ani ve vlastnictví Jana Jiřího Schaffera nebyl mlýn dlouho, protože již 23. března 1726 s povolením nejmilostivější vrchnosti pana Arnošta Matyáše svobodného pána Mitrovského z Nemyšle prodal mlýn Davidu Heitelovi, mlynáři ve Vlkovicích, se vším, co k mlýnu náleží za 725 zl. rýn. Kupující musel také odvést 10 % laudemium do vrchnostenských důchodů. Mimoto musel mlynář každoročně odvádět vrchnosti 36 tol. sl., dále 1 maldr žita a 1 maldr mouky.
David Heitel držel mlýn až do své smrti, kdy po něm převzal Domácí mlýn na Moravici pod vsí Lhotkou jeho syn Ondřej Heitel za 550 zl. rýn. Z této částky připadlo 327 zl. 33 kr. na dluhy a zasedělé činže po zemřelém mlynáři a zbývající částku 222 zl. 27 kr. si rozdělili dědici a to tak, že: Ondřejův nejmladší bratr Josef obdržel 80 zl. a Alžběta Domesová ve Vítkově 20 zl. Zbývající část byla rozdělena na pět rovných dílů o které se podělili nový mlynář Ondřej, jeho starší bratr Antonín, Jan Jiří (?Heitel), sestra Alžběta a nejmladší bratr Josef.
Dne 1. dubna 1782 koupil mlýn od svého tchána Ondřeje Heitela Jan Nosek za 660 zl. rýn. Dne 30. listopadu 1818 prodal Jan Nosek Domácí mlýn Josefu Johnovi (synu Josefa Johna) za 1200 zl. k. m., ze kterých bylo 400 zl. složeno jako závdavek a zbývajících 800 zl. mělo být spláceno každoročně po 50 zl. Dalším majitelem mlýna se stal 28. dubna 1842 Karel Bartsch, který koupil mlýn od Josefa Johna za 8500 zl.
Pravděpodobně na konci 19. století koupil Domácí mlýn majitel zdejšího panství hrabě Camillo Razumovský. Tehdy ale už mlýn nesloužil svému účelu, ale byl využíván pouze jako pila.
Domácí mlýn dnes už v Podhradí nenajdeme. Stával přibližně v místech, kde se dnes nachází hráz vodní nádrže.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
17. 9. 1747 narodil Matyáš syn Jana Jiřího Tyla a Mariany s poznámkou Haus-muhl. (Míša Sýkorová)
V r. 1836 vlastnil mlýn Josef John (RR).
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 majitel Rozumovský, nájemce V. Migliarina, pila
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Tyl
- John
- Hanzel
- Dreslar
- Dressler
- Langer
- Agel
- Schaffer
- Heitel
- Nosek
- Bartsch
Historie mlýna také obsahuje:
-1586 Hanzel
1586- Adam Dreslar
1640 Šimon Dressler
-1712 Jindřich Langer
1712-1721 Vavřinec Agel
1721-1726 Jan Jiří Schaffer
1726- David Heitel
1747 Jan Jiří Tyl
-1782 Ondřej Heitel
1782-1818 Jan Nosek
1818-1842 Josef John
1842- Karel Bartsch
1895 hrabě Camillo Razumovský
1930 majitel Rozumovský, nájemce V. Migliarina,
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: