Historie
Obecná historie:
Další Mlýn pod pivovarem jinak zvaný též Zámecký nebo Horní mlýn vlastnil v 17. století Jakub Valar (Waller) a každoročně o sv. Jiří a o sv. Václavu odváděl z mlýna po 5 zl. a byl také povinen vykrmit panského „brava“. Dále byl povinen zdarma mlít panské obilí a opatrovat panské včely. Dalším majitelem mlýna pod pivovarem o jednom složení byl Tomáš Straka, který jej koupil 1. října 1704 za 250 zl. Kupující složil závdavek ve výši 40 zl. a každoročně měl splácet po 7 zl. 12 kr. až do vyplacení celé sumy. Roku 1723 držel zámecký mlýn o jednom složení na nestálé vodě Matěj Klasa.
Dne 22. dubna 1749 potvrdil Adam svobodný pán Gruttschreiber, pán na Raduni, Podvihově, Hlubočci a Vršovicích, prodej pod pivovarem ležícího Horního mlýna v Raduni o jednom chodu s loukami a pozemky blíže popsanými Danielem Čečetkou jeho zeti Karlu Böhmovi za 300 zl. rýn. Při prodeji měl nový mlynář položit hotově 200 zl. rýn. závdavku a 10 % laudemium vrchnosti. Zbývajících 100 zl. rýn měl splácet každoročně po 10 zl. rýn. Nový mlynář byl také povinen každoročně počínaje rokem 1749 odvádět vrchnosti 28 zl. rýn. (vždy polovinu o sv. Jiří a druhou o sv. Michaeli). Za další plat 12 zl. měl mlynář právo přes léto pást 6 kusů svého dobytka spolu s panským dobytkem.
Horní mlýn v Raduni čp. 41 prodal 22. listopadu 1785 Karel Böhm (1728-1788) svému synu Fabiánu Böhmovi za 350 zlatých. S mlýnem převzal nový mlynář dva koně, jeden okovaný vůz, hák, dvoje brány, jeden kašný mlýnek aj. Mlynář byl povinen každoročně odvádět vrchnosti za mlýnskou činži a místo povinnosti vykrmit prasata o sv. Jiří 14 zl. a o sv. Michaelu 14 zl. Dále za volné sbírání dříví 24 kr. Na pozemkové činži odváděl mlynář o Vánocích 12 zl. a místo vykrmeného vepře 4 zl.
Fabián Böhm (1751-1821) prodal Horní mlýn 24. června 1805 svému synu Ferdinandu Böhmovi (* 1. července 1781) za 500 zl. O čtrnáct dní později se Ferdinad Böhm oženil s Mariannou Krčmarskou, dcerou místního panského sládka. Ferdinand hospodařil na mlýně až do své smrti 20. prosince 1830.
Dalším mlynářem na Horním mlýně v Raduni čp. 41 byl Ferdinandův syn Josef Böhm, který byl také posledním mlynářem na Horním mlýně. Jeho syn Richard se později stal větrným mlynářem ve Vršovicích. Budova Horního mlýna stále ještě stoji, ale nachází se v dosti špatném stavu.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
první zmínka ze 17. století - mlynářem Jakub Waller
Dne 22. dubna 1749 potvrdil Adam svobodný pán Gruttschreiber, pán na Raduni, Podvihově, Hlubočci a Vršovicích, prodej pod pivovarem ležícího Horního mlýna v Raduni o jednom chodu s loukami a pozemky blíže popsanými Danielem Čečetkou jeho zeti Karlu Böhmovi za 300 zl. rýn.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Valar
- Waller
- Straka
- Klasa
- Čečatka
- Böhm
- Čečetka
Historie mlýna také obsahuje:
17. stol. Jakub Valar (Waller)
1704 Tomáš Straka
1723 Matěj Klasa
-1749 Daniel Čečetka
1749-1785 Karel Böhm (1728-1788)
1785-1805 Fabián Böhm (1751-1821)
1805-1830 Ferdinand Böhm (1.7.1781-20.12.1830)
1830- Josef Böhm
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: