Rybniční mlýn, Mlýnek

13. 1. 1600 Pertolt Tvorkovský z Kravař na Raduni vyznává, že přijal léno Suché Lazce s mlýnem, rybníky a vším příslušenstvím od Melichara Pirnesa z Pirnu, děkana olom. kapituly, kanovníka brněnského a vratislavského a rady biskupa olomouckého.
Zdroj: http://vademecum.archives.cz (RR)

V polovině 18. století byl mlýn ve vlastnictví Antonína Schoberta (1704-1794). Dalším mlynářem v Suchých Lazcích byl Antonín Böhna, který zemřel 30. května 1793 ve věku 50 let. Za něho při číslování domů dostal mlýn čp. 66.
Kolem roku 1790 došlo v Suchých Lazcích k přečíslování domů a mlýn dostal nové čp. 75. Po Antonínu Böhnovi následoval jeho syn Kašpar Böhna (1780-1819), který byl ženatý s Mariannou Billerovou, dcerou mlynáře z Branky. Sňatkem s Františkou, dcerou Kašpara Böhny vyženil sucholazecký mlýn Josef Kantor, syn mlynáře z Panského mlýna v Kylešovicích, který se na mlýně připomíná v letech 1845-61. Po něm pak převzal mlýn jeho syn Antonín Kantor.

1890
Mlýn byl uzavřen z důvodu dovozu kvalitnější mouky tak zvané buchtové z území Uher.

(Z obecní kroniky)

1934
Změny držby majetku v obci na č. 75 : Manžele Tomáš a Hedvíka Denerovi prodali svoji usedlost tak zvaný „Sucho-Lazecký“ mlýnek, manželům Františku a Gabrieli Kudelovým z Čavisova, za obnos 100.000 Kč, ve vyměře 7 hektaru roli a luk.
Nový majitel osadil z větší častí pozemek ovocnými stromy ze své vlastní ovocnářské školky. Dále má zářízené velkovčelařství, vlastní přes 100 včelstev.

(Z obecní kroniky)

1966
Bývalý vodní mlýn, který měl vodu z rybníku a který byl napojen na potok Sedlinku. Steré budovy jsou všechny zbořeny až na stáj, která byla opravena, nyní od r. 1958 na tom místě je postavená nová obytná budova a v r. 1956 místní JZD postavilo drůbežárnu pro 250 ks slepic.

(Jak víme, za naší paměti ještě stávala v místě nyní již zbořených budov palírna. Pálila se tam zdejším občanům kořalka ze rží)
(Z obecní kroniky)