Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V polovině 16. století byla na potoce Struha (dříve nazýván Zlatý potok nebo Zlatotok) založena soustava 4 rybníků: Lepějovský, Páral, Hluboká a Valský. Pod hrází Valského rybníka byl zřízen mlýn nazývaný Rybniční nebo německy Hrasetzer Mühle. Na konci 16. století je ve Valech zmiňovaná tvrz, k níž se přijíždělo přes panský dvůr, dále krčma, masný krám, mlýn a velký ovčín.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Dne 8.10.1650 je u křtu Havla Vašáka z Mělic kmotrem Jeroným Jareš soused v městě Přelouči a na ten čas mlynář na Valech. (Matrika Přelouč NOZ 1650-1666 sign.1798 str.7)
1651 Soupis poddaných podle víry: ve Valích uveden mlejn pustý
Mlýn je vyobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.
Původně panský mlýn byl v 18. století převeden do poddanské držby.
Ve stabilním katastru z roku 1839 je uváděn Alois Macháček.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl zrušen ke konci 19. století, v roce 1898 byl zbořen. Rybník u mlýna byl vysušen.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Neexistuje. Dno vysušeného mlýnského rybníka je zčásti upraveno jako park a zčásti jsou na něm soukromé zahrady. Po hrázi bývalého rybníka vede dnes hlavní silnice č. 2 z Kutné Hory do Pardubic.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1650 Jeroným Jareš
1839 Alois Macháček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
