Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Nejstarší známá zmínka o mlýnu je z roku 1615. Tehdy mlýn opustil Petr Němec a mlýn připadl vrchnosti.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1654 Berní rula: Manhatovský jest mlejn o 1 kole, kterýžto vrchnost ke svému užitku obrátila a v něm nájemníka chová, 6 strychů rolí
V Urbáři heřmanoměsteckého panství z roku 1658 je tento popis: Dolanský mlýn s jedním složením z části stavěný z kamene, z části z dřeva“. Jedno mlecí složení pohánělo kolo na vrchní vodu.
V roce 1839 je ve stabilním katastru uváděn Dautlík Václav (Wenzl) z Dolan.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl v provozu do roku 1905, kdy ho zničil požár. Stalo se to patrně za mlynáře Josefa Denkeho.
Později byla na spáleništi vybudována truhlářská dílna vybavená cirkulárkou, hoblovkou a dynamem k osvětlení. Vodním kolem byla poháněná také mlátička.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Na pozemku bývalé mlýnské usedlosti stojí rodinný domek čp. 18, který je využíván k trvalému bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
? - 1615 Petr Němec
1654 Manhata
1839 Václav Dautlík
zač. 20. st. Josef Denke
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Vyprávění majitele nemovitosti čp. 18 z roku 1968: „Babička Bakešová, která umřela před 10 roky, vzpomínala, že jeden z předešlých mlynářů měl se služkou dítě, ale nevzal si ji, jak jí slíbil. Ona ho proklela prý do pátého kolena. Aby se této kletbě mlynář ubránil, házel prý v určitý čas černou slepici pod mlýnské kolo. Na základě této kletby prý mlýn zničil požár v roce 1905. Později vyhořely ještě chlévy a stodola.“ (zdroj: L. Štěpán, I. Šulc: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
