Historie
Obecná historie:
Za dnešním Kojeneckým ústavem na Nových Sadech, na umělém náhonu vyvedeném z hlavního toku řeky Moravy v místech jejího esovitého zaoblení a regulovaném mohutným jezem, se od vybudování olomoucké tereziánské pevnosti nacházel na jedné straně náhonu měděný hamr (pozdější č. 58) a na druhé straně pak od r. 1759 městská papírna (pozdější č. 58). Obě zařízení byla v druhé polovině 18. stol. přebudována na mlecí obilní mlýny.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Tento objekt na opačném břehu mlýnského náhonu na tzv. malé straně (Kleinseite) tvořila původně papírna, zrušená kolem r. 1785. Opuštěnou budovu koupil od posledního papírnického mistra Jana Jakuba Beyera Josef Schitko za 1063 zl. smlouvou z 6.9.1788 a kolem r. 1790 zde vybudoval mlecí mlýn se dvěma složeními a s krupníkem. Celé zařízení v hodnotě 9050 zl. pak pronajal poprvé v r. 1791 a podruhé r. 1798 Kašparu Kargerovi, obchodníku s moukou za roční nájem 100 zl. Tento mlýn i nadále zůstal v Schitkově majetku a proto ho mohl 21.12.1804 pronajmout Janu Prachtlovi za stejných podmínek. 6.3.1824 Josef Prachtl získal tento objekt do svého majetku, přičemž ještě r. 1841 měl mlýn dvě složení a platil se z něj nájem 100 zl.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn zanikl kolem r. 1850, protože na plánu z r. 1871 ani v gruntovní knize již dále není uveden.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: