Rohatecký mlýn

Mnohem později se datuje vznik části Kolonie. Základem vzniku je bývalý panský dvůr, který vznikl někdy na přelomu 15. století v době pobělohorské když dostal do zástavy Jan z Žerotína strážnické panství, které zaplatili jeho synové a stalo se tak jejich vlastnicvím. Ke strážnickému panství patříl i Rohatec s rozsáhlými polnostmi v jehož blízkosti Žerotínové zřídili panský dvůr a vodní mlýn, později pak pilu s vodním náhonem. Jako pohon posloužila řeka Morava, jedno její rameno, tehdy zvané Tečelec

V roce 1657 na mlýně mlel mlynář Daniel Kalous [zápis z matriky N úplně vlevo dole: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4981?image=216000010-000253-003372-000000-005302-000000-00-B06954-00460.jp2]

Mlýn měl dvě poschoďové budovy a mezi nimi protékal mlýnský náhon na dvě náhonná kola. Byl na tehdejší dobu technicky vyspělý. Dle starých záznamů měl sedm vyložení a mlel mouku velmi jemnou. Velký rozvoj Kolonie nastává teprve v druhé polovině 19. století kdy vídenští podnikatelé a bankéři Karel a Rudolf Azpitzovi v roce 1863 dostavuji v blízkosti panského dvora jeden z prvních cukrovarů na Moravě. Kolem byla postavena kolonie domků pro zaměstnance, odtud název Kolonie. To byl také základ k pozdějšímu rozvoji průmyslu v této části. V roce 1865 zde byla zřízena železniční stanice Rohatec na tehdejší nové železniční trati pojmenované Severní dráha císaře Ferdinanda zprovozněné 1841.

Bratři Aupitzové v roce 1863 dokončují v Rohatci cukrovar a Auzpitzovi synové vápenopískovou cihelnu. Mágnisům však zůstal velkostatek s dvorem, mlýnem a pilou v Rohatci. Poslední majitel byl hrabě Filip Mágnis, žijící v Přerově. O svůj majetek měl pramalý zájem, proto byl mlýn a pila roku 1910 zrušeny a přeměněny na byty. Dvůr jako zbytkový statek byl pří první pozemkové reformě odprodán. V Rohatci se staví v roce 1896 nová čtyřtřídní škola a v roce 1912 nový kostel Svatého Bartoloměje.