SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 3, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Čáslav/Důchodkový kontrolní úřad Humpolec
Název toku: Jankovský potok
Obec, čp. : Opatov (3)
Podnikatel: Fr. Palán
Druh živnosti: mlýn a pila
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 7
JAROSLAVA PAULUSOVÁ: OPATOV obec, domy, obyvatelé
Vydala Obec Opatov 2010
(částečný opis)
2.DOMY NA POLÁNKÁCH
Č.3 Horní Trupl, mlýn, nyní rekreační chalupa
Nejstarší nalezený doklad o tomto mlýně pochází ze 7.9.1721, kdy byl uzavřen kontrakt mezi jeníkovskou vrchností (rytířem Janem Minetti) a mlynářem Václavem Truplem na dominikální, tak řečený Polánecký mlýn. Za 400 zlatých, které Václav Trupl v hotovosti složil a zaplatil, získal zákupní právo na mlýn. Jeho povinností bylo platit do důchodu vrchnosti ročně stálé činže 50 zlatých ve čtvrtletních splátkách, odvádět 15 žejdlíků čistéto lněného oleje a přednostně mlít panské obilí bez braní platu za mletí. Vysoká cena mlýna ukazuje, že v tu dobu musel být v dobrém stavu a zřejmě někdy předtím vystavěn.
Vznikl v těsném sousedství starobylého poddanského (rustikálního) Truplova mlýna. Když r.1709 přebíral Truplův mlýn (č.2) Mikoláš Trupl, je tam naznačeno jakési porovnání s bratrem Václavem, který se pak dostal na panský „Polánecký mlýn“. Jde možná o mlýn, o kterém je psáno v úvodních kapitolách knihy.
Václav Trupl byl synem Jiříka Trupla z Truplova mlýna (č.2), narodil se kolem r.1690 a zemřel 21.11.1758. Za manželku měl Kateřinu Filipovou z Vyskytné (zemřela 14.7.1753 ve věku 50 let). V průběhu r.1758 začal přípravovat předání mlýna nejmladšímu synovi Janovi, ale uprostřed příprav 21. listopadu zemřel. A tak kontrakt na Polánecký mlýn už byl 3. prosince 1758 uzavřen bez něho, ale podle přání a se souhlasem vrchnosti. V zápise píše, že „ten tak koupený a zaplacený a následovně jemu patřící mlejn Polánecký svému nejmladšímu synu Janovi postoupiti po jeho smrti on oumyslu jest, se všemi k němu od starodávna přináležícími ornými i ladem ležícími rolemi, porostlinami i loukami...“
V zápise se vyjmenovávají děti Václava Trupla, které má nastupující hospodář Jan Trupl vyplatit. Tři nejstarší dcery byly vdané a zčásti vybyté, takže mají dostat pouze podíl 20 zlatých jako všichni ostatní sourozenci. Tři mladší dcery mají kromě toho dostat ještě dojnou krávu a 1 ovci, bratr Josef ještě 1 vola, 1 krávu, a 1 ovci. V porovnání s matrikami v zápise chybí syn Matěj *1722, který asi zemřel.
Dcera Mariana (Magdalena) asi *1720 - byla provdaná Holubová v Dudíně (č.9).
Dcera Kateřina *22.10.1723 – byla provdaná Fantová.
Dcera Helena *30.3.1725 – byla provdaná Hovorková (asi na mlýně).
Dcera Rozina *30.9.1726 – byla r.1758 provdaná, ale doposud nebyla vybyta.
Dcera Ludmila *21.5.1733 – byla také v r.1758 ještě svobodná a nevybytá.
Syn Jan *24.9.1736 – dostal mlýn.
Zajímavé je, že všechny tyto děti měly ještě svůj podíl i na Truplově mlýně č.2, kde v době úmrtí jejich otce Václava pro něho vázla z jeho dědického podílu ještě částka 36 zl. 16 kr. Takže nyní každé z jeho dětí mělo dostat z č.2 ještě 4 zl. 32 kr., vše bylo vyrovnáno do r.1782.
R. 1758 se stal mlynářem Jan Trupl *24.9.1736, nejmladší syn Václava a Kateřiny Truplových. I on se v gruntovním zápise zavazoval platit ročně vrchnosti 50 zl. a odevzdávat 15 žejdlíků lněného oleje a přednostně a zdarma mlít panské obilí, a „poněvadž se tam v potoku nad a pod mlejnem jeho strouhy vynacházejí, musí se na všechen způsob kachen držení vystříhat a žádných nedržet“. Tato zvláštní podmínka je pak připojována i u všech jeho nástupců. Dále může „on Jan Trupl dědicí a potomci jeho mlejn, role orný a ladem ležící, porostliny a louky, tak jak kdy předešle a až dosavade pod roční činží předaný byly, vždy po všechny časy užívat a následně jakožto se svým vlastním jměním zacházet, zastavit, prodat, aneb jak by se mu líbilo a on za nejlepší úděl svůj užitek shledat právo a moc míti má“. Kdyby však nastupující mlynář nedodržoval dohodnuté podmínky a řádně se nestaral o mlýn a hospodářství, vyhradila si vrchnost „nadjmenovaný mlejn se všemi ornými i ladem ležícími rolemi, porostlinami a loukami sobě přitáhnouti, odšacovati, jinšímu prodati, nebo sama ten mlejn obdržeti...“
Mlynáře Jana Trupla uvádí i Josefínský katastr v r.1785, ke mlýnu tahdy patřilo 26 jiter 1307 sáhů pozemků (asi 16 ha). S manželkou Dorotou (*asi 1743, zemřela r.1808) měli tři děti, z nich nejmladší syn Jakub *16.7.1775 zemřel.
Syn Josef *2810.1768 převzal mlýn.
Dcera Anna *1771 se r.1788 provdala za sedláka Jakuba Hodače do Dušejova č.9 na Štěpánův grunt, ale zde ve věku 34 let po pěti dětech zemřela. Naživu zůstaly pouze dvě dcery, z nich Magdalena přivedla na dušejovský grunt hospodáře Josefa Dvořáka ze Zbilid a jejich potomci tam žijí doposud.
Podle kontraktu z 15.9.1810 převzal Polánecký mlýn Josef Trupl. „Poněvadž Jan Trupl skrze velké stáří již na tom mlejně dále hospodařit v stavu není, postoupil takový svému jedinému synu Josefovi a jeho dědicům, jak on takový jest užíval, neb užívati mohl“, píše se v kontraktu, v němž se dál vypisuje stejný rozsah pozemků a stejné povinnosti jako u předchozích držitelů mlýna.
Na práci vypomáhala ve mlýně čeládka, tzv. Velikonoční seznamy vyskytenské fary zde jmenují vždy 3-4 osoby (pacholky, děvečka, pohůnky, pasky). Od r.1809 se uvádí při mlýně pazderna, v ní žila vždy nějaká podružská rodina s dětmi, např. od r.1809 rodina Václava a Kateřiny Palánových, po r.1823 rodina Jakuba a Roziny Dubových, po r.1830 rodina Václava a Terezie Šeredových, pak rodina Ondřeje Štěpána, Jakuba Straky, Matěje Váchy apod. Truplovi se také od samého počátku povolení nekatolických vyznání přihlásili k helvétské víře.
Josef Trupl *28.10.1768 se r.1789 oženil a Kateřinou Zápotočnou, dcerou Matěje Zápotočného z Opatova č.31 a Roziny Tyráčkové z Vyskytné. Ženichovi bylo 21 let, nevěstě 18 let. Měli osm dětí.
Syn Jan *28.11.1790 – zůstal svobodný a zemřel r.1850 ve věku 60 let. Když otec Josef Trupl přebíral r.1810 mlýn (fakticky byl hospodářem mnohem dříve), nechal hned přepsat na syna Jana pole zvané Jirákovské o rozloze 14 jiter 853 sáhů (8,2 ha), které pro něho koupil otec Jan Trupl r.1793 za 240 zl. v rámci nějakého „dobrovolného porovnání“ od sousedního mlynáře Václava Točíka č.2. Jan Trupl *1790 tak měl při mlýně své vlastní hospodářství, ze kterého platil kontribuci a plnil poddanské povinnosti vůči vrchnosti, byl tedy nezávislý na mladším bratru Josefovi, který pak r.1831 zdědil mlýn. Zatímco k mlýnu patřily panské (dominikalní) pozemky, Jan Trupl hospodařil na poddanské půdě (rustikálu).
Dcera Anna *1793 se provdala 1.2.1819 za Josefa Augustu z Moravče, syna Jana Augusty a Roziny Kubiskové z Markvarce.
Syn Václav *25.8.1796, žil ještě r.1809, pak už o něm není zpráv, asi zemřel.
Dcera Mariana *4.4.1800 – r.1826 se provdala za Jana Rataje, syny Tomáše a Anny Ratajové z Onšovic.
Dcera Kateřina *12.1.1803 byla r.1815 konfirmována, r.1821 ještě žila doma, pak se asi někam provdala.
Dcera Terezie *19.8.1805 se poprvé provdala 23.5.1830 za Matěje Stejskala, kováře z Čížkova (jejich dcera Josefa Stejskalová se r.1846 provdala za Františka matouška z Krasoňova, měli 12 dětí, na následky posledního porodu zemřela. Vdovec František Matoušek pak r.1868 odjel se zbývajícími sedmi dětmi do Ameriky). Podruhé se Terezie Truplová provdala r.1836 za vdovce a řezníka Jana Musila z Nového Rychnova, ale už r.1846 žila vdova Musilová na Truplově mlýně.
Syn Josef *12.3.1808 – převzal mlým.
Dcera Barbora *15.6.1811 se provdala 15.6.1832 za Matěje Urbana, syna sedláka Jana Urbana z Častonína a Anny Jarošové ze Žirova.
Josef a Kateřina Truplovi hospodařili na mlýně do r.1831, kdy vše předali nejmladšímu synu Josefovi. Otec Josef Trupl zemřel před r.1839, vdova Kateřina zemřela 9.3.1845 na „sešlost věkem“.
Dne 26. března 1831 byl do gruntovní knihy učiněn zápis pro Josefa Trupla, kterému odstupující otec Josef Trupl předal „mlejn se všemi k němu patřícími verky a grunty“ v ceně 600 zlatých konvenční měny. Je zde vyjmenováno 18 jiter 916 sáhů polí, 348 sáhů zahrad, 4 jitra 832 sáhů luk, 1 jitro 536 sáhů pastvišť a 1 jitro 1184 sáhů lesa. Do vrchnostenského důchodu byl povinen jako jeho předkové platit 50 zlatých stálí roční činže, odevzdávat 15 žejdlíků lněného oleje, mlít přednostně a „bez ouplatku“ panské obilí, „ostatní pak mleče poctivě a beze všeho ohledu jednoho po druhém odbejvati a nic více, než co obyčejně jest, mlečnýho od platu bráti“.
Ze sourozenců jsou jmenováni pouze dva, kteří ještě nebyli vybyti. Bratr Jan, který už od otce dostal Jirákovské pole a pár silných volů, 1 vůz, jedny brány s železnými hřebíky a 1 rádlo, má ještě dostat podíl 150 zlatých. Sestra Barbora, dosud svobodná, má dostat 2 krávy a 150 zlatých. Pro sebe a manželku si odstupující otec vymínil, aby je nastupující hospodář „při svém stole slušnou stravou, jakož i teplem a světlem řádně zaopatřil a jim k přilepšení vejminku každoročně 4 míry žita, 1 míru pšenice, 2 míry ovsa odsypal, pytel brambor sázel, čtvrt míry lněného semene sel, 1 krávu o své píci živil a po jejich smrti pohřební outraty sám ze svého zapravil“.
Josef Trupl (1808-1871) se 7.2.1832 oženil s Annou Bíbovou (1813?-1889), dcerou Matěje Bíby, sedláka z Moravče a Anny Augustové také z Moravče. Měli sedm dětí, z nich dcera Josefa *1838 zemřela ve věku 9 let.
Dvera Marie *19.12.1833 se poprvé provdala 12.11.1855 za Jana Mareše, hostinského v Rynárci č.11, syny Jana Mareše a Alžběty Podvalové. Měli pět dětí, z nich zemřel provrozený Jan a pak František z dvojčat. Naživu zůstal další Jan *5.10.1858, Alžběta *1860 a Josef *11.4.1862 (z dvojčat). Potom její muž zemřel. R.1875 se vdova Marie se třemi dětmi vydala do Ameriky, kde se 26.2.1876 provdala podruhé za Františka Matouška, vdovce po Josefě Stejskalové, své sestřenici. Šlo jistě o domluvený sňatek. Spolu měli ještě dceru Marii. Také jejich děti uzavřely později sňatek – Alžběta a Josef Marešovi si vzali Franka a Josefu Matouškovy a v USA žije jejich početné potomstvo.
Dcera Kateřina *15.12.1839 se 28.4.1860 provdala za Václava Zabloudila *1839 sedláka z Bělé č.1, syna Josefa Zabloudila z Opatova č.13 a Marie Rychetské č.33. Zabloudilovi později koupili mlýn v Jiříně.
Dcera Anna *14.1.1842 se r.1871 provdala za Josefa Vašků, sedláka z Leskovic č.8
Syn Josef *7.2.1844 – převzal mlýn.
Dcera Terezie *9.8.1846 – možná také zemřela.
Dcera Josefa (1850-14.7.1925) se 15.7.1871 provdala za Františka Rychetského, hospodáře v Opatově č.17. V pozemkové knize má zapsáno věno 500 zlatých a 2 krávy.
Mapy stabilního katastru z r.1838 stále zakreslují obytné a hospodářské stavení pouze dřevěné na st.parc. č.4 o výměře 360 čtverečních sáhů. Směrem ke mlýnu Dolní Trupl se nachází dřevěná pazderna na st,parc. č.3 o výměře pouhých 15 čtverečních sáhů.
Za Josefa Trupla bylo r.1848 zrušeno poddanství a robota. Pro něho to znamenalo za vyvázání ze všech výše uvedených povinností zaplatit 286 zl. 40 kr.
Josef Trupl zemřel na zápal plic r.1871. Když se rušily náhrobky na opatovském hřbitově, jeho potomci kamenný pomník uložili doma a později ho postavili k cestě odbočující ke mlýnu. Také obnovili nápis: „Zde odpočívá Josef Trupl, mlynář z Opatova. Zesnul v Pánu dne 2. července 1871 v stáří 61 roku svého. Odpočinutí věčné dejž mu Pane...“. Jeho manželka Anna zemřela 4.12.1889.
Po smrti otce převzal mlýn syn Josef Trupl (7.2.1844-21.1.1922), k zaknihování vlastnictví došlo až 8.6.1875. V dokumentu se uvádí hodnota mlýnské usedlosti 4000 zlatých a vázne není doposud nevypořádané věno pro sestru Josefu a také výminek pro matku Annu a její podíl 300 zlatých. Josef Trupl se r.1872 oženil s Barborou Machkovou *13.6.1849, dcerou mlynáře Josefa Machla ze Starých Bříšť a Barbory Zápotočné z Dudína. Měli čtyři děti.
Syn František *4.7.1873 – žil jako obchodník ve Mšeně...
Syn Josef *25.2.1875 – převzal mlýn.
Dcera Josefa *12.2.1878 se 2.8.1898 provdala za Františka Soukupa...
Syn Emanuel *31.1.1879 – žil jako úředník v Přelouči...
Při zakládání nové pozemkové knihy r.1880 je u č.3 uvedeno 30 jiter 350 sáhů (17,5 ha) pozemků a stavební parcely č.3 (pazderna) a č.4 (obytné a hospodářské stavení). V 80. letech byl mlýn pronajímán. Jako nájemce tu je po r.1883 uváděn Josef Dušků ze Šachů u Dačic s manželkou Annou Formanovou...
R.1891 proběhlo komisionální jednání ohledně stanovení vofního cejchu pro mlýn, z něhož vyjímáme: „Mlýn s pilou č.3 v Opatově přijímá potřebnou vodu z Jankovského potoka vodním náhonem, do kterého se nahání voda jezem (nyní pouze z kamene, dříve řádným dřevěným). V mlýnském náhonu poblíže mlýna jest jalové stavidlo 53 cm široké a 44 cm vysoké, kterým se vypouští nepotřebná voda do potoka. Mlýn má jedno složení a tři stoupy na kroupy, pak ve zvláštním přístavku pilu s jedním vodním kolem na vrchní vodu o průměru 3,73 m a širokém 0,72 m. Mlýn má dvě vodní kola na vrchní vodu, z nichž kolo vodní na mlýn má průměr 3,63 m a šířku 0,52 m, dolní kolo na stoupy má průměr 2,90 m a šířku 0,52 m... Na Na začátku vodního náhonu stanoven byl na pravém břehu ne skalním balvanu vodní cejch ve způsobu vodorovně vytesané rýhy a letopočet 1891, jejíž střed udává dovolenou výšku nového jezu. Tento cejch jest ve vzdálenosti 13,30 m od nynějšího splavu, čili od hranic mezi obcí Opatovem a Vyskytnou. Fixní bod byl stanoven na levém břehu náhonu poblíž jalového stavidla – totiž ve vzdálenosti 17,70 m od čelní zdi mlýna aneb 3,50,m od rohu pily. Též sestává z kamenného sloupce, jehož hlava (povrch) značí bod kontrolní a nese písmena J.T.1891.“
Novými hospodáři na mlýnské usedlosti se po sňatku r.1906 stali Josef Trupl (1875-1915) s manželkou Marii Rychetskou (21.9.1885-5.2.1949), dcerou Jana Rychtského č.33 a Josefy Točíkové z maršovského mlýna. Podle sčítání z r.1910 vlastnily 18 ha pozemků, chovali 1 koně, 1 vola, 11 kusů hovězího dobytka, 5 prasat a 30 slepic. Vypomáhal jim a žil u nich mlynářský pomocník František Vejvoda a služka Marie Jonášová.
Josef a Marie Truplovi měli tři děti.
Dcera Libuše *13.4.1910 – dostala mlýnskou usedlost č.3.
Dcera Milada (5.12.1912-25.2.1991) – vystudovala učitelský ústav...
Syn Josef *26.2.1914 – zemřel 23.1.1915 na zápal mozkových blan.
Když vypukla válka, musel narukovat také mlynář Josef Trupl. Při bojích v Polsku však zahynul už v r.1915. Byl posledním mlynářem rodu Truplů, kteří se vystřídali na zdejším mlýně. Po skončení války se vdova Marie Truplová r.1923 provdala za Františka Palána *28.10.1891, syna Jana a Františky Palánových, rolníků z Mysletína č.3. Měli ještě jednu dceru.
Dcera Miluše Palánová *12.6.1925 se r.1947 provdala za Bohuslava Krejčího...
Mlýn potřeboval mlynáře a František Palán už 23.5.1921 podal oznámení Okresní politcké správě v Hunpolci, že bude v Opatově č.3 provozovat živnost mlynářskou. Krátce na to František a Marie Palánovi zmodernizovali svůj mlýn o Francisovu turbínu, jak o tom svědčí protokol z vodoprávního řízení 18.6.1926: „Při nezměněných vodoprávních poměrech, jmenovitě co do výšky přítoku a odtoku vody a vodního cejchu, byla vodní kola odstraněna a nahrazena vodní regulační spirální Francisovou turbínou s ležatou hřídelí. Maximální množství vody protékající turbínou obnáší 170 l za sec. a vyvine při efektu 75 % a spádu 4,5 m 7 HP. Z rozšířeného náhonu nad mlýnem vedena jest voda cementovými rourami o průměru 50 cm na turbínu...“
Byla to doba, kdy se čas malých vodních mlýnů nachýlil... Dne 24.6.1936 adresuje František Palán Okresnímu úřadu v Humpolci a berní správě dopis, v němž oznamuje, že zastavuje živnost mlynářskou a provoz šindelky na dobu neurčitou. V provozu zatím ponechává pouze pilu.
Dědici bývalé mlýnské usedlosti se podle smlouvy postupní z r.1940 stali Libuše Truplová (1910-1996) a její manžel Bohuslav Koten z Komorovic čp.4 (1912-2005). Kotenovi měli dvě dcery (Hana a Jaroslava) a dvojčata Marií a Josefa...
Dcera Marie (1946-1979) se provdala za Josefa Matouška z Olešné a r.1976 zdědili usedlost č.3 na Polánkách...Měli dvě děti. Syn Libor Matoušek *1966 zdědil č.3...
