Historie
Obecná historie:
Hradní mlýn pod Týřovem k. ú. Karlova Ves (okr. Rakovník)
Nedaleko hradu Týřova byly zachyceny relikty mlýna, vystavěného z vepřovic, který stával nejpozději od 15. století v blízkosti koryta Úpořského potoka jako součást hradního provozu. Je pravděpodobné, že objekt z nedostatku spádu musel být vybaven kolem na spodní vodu. Nedestruktivním výzkumem byla zjištěna část náhonu a místo přívodu vody na kolo, a patrně též kamenná šalanda (obydlí pro mlynáře a jeho pomocníky); (Durdík 1981: 12). Polohu mlýna kriticky zhodnotila M. Maříková, která se domnívá, že jeho umístění v dané poloze je problematicky doložitelné a méně ekonomické. Mlýn pro potřeby královského hradu by M. Maříková očekávala spíše při hlavním toku, na Berounce, kde by bylo možné vystavět dílo o vyšším výkonu (Maříková 2005: 102). Na základě studie I. Antonína se lze domnívat, že právě oddělení mlýna od hlavní vodoteče a jeho umístění na náhon, zásobovaný vodou z Úpořského potoka bylo z hlediska ochrany před ničivými povodněmi výhodnější (Antonín 1989: 89–102). Přičemž na jeho produkci nemusel být hrad přímo závislý a mlýn sloužil spíše jako doplňkový zdroj.
Autor: Lucie Galusová
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Nedaleký hrad Týřov byl založen Václavem I. (1205-1253) a byl hotov okolo roku 1249. Podle názorů archeologů mlýn stál nejpozdějí od 15. století.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
