Historie
Obecná historie:
- Mlynář Karel Krajča vojensky působil v 1. světové válce.
- Mlynářskou školu dokončil v roce 1923.
- V roce 1928 se jako disponent žení s Marií, jejíž otec má elektroinstalční firmu.
- Karel a Marie mají pronajatý mlýn v Třebenicích
- 1934-1940 působí v Křenovicích
- 1940 se stěhuje do Dědic na mlýn - Palackého ulice a musí jej opravit i s pilou - dezolátní stav.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Robert Jánský
1935 František Moučka (nájemce)
1939 nájemce Fr. Moučka, roční semelek 50-80 vagonů (IV. třída)
- 27.1.1940 se sem přistěhovala rodina Krajčova, 1.5.1940 začal nájem mlýna
- Za 2. světové války Karel Krajča pomáhal všem i členům KSČ, kteří ve mlýně pracovali.
- V roce 1945 obdržel děkovný dopis za pomoc straníkům a partyzánům.
- 1947 Karel Krajča
- Karel Krajča 1948 se vyhnul persekuci živnostníků ze zdravotních důvodů.
- Karel Krajča 1949 onemocní tubekulozou, ale uzdraví se v sanatoriu Pasekách.
- 1949 mlýn koupil
- 1950 se Karel Krajča vrátí uzdraven a režim ho nechává ,,relativně v klidu".
- Karel Krajča pracoval pro Vojenské statky a Jihomoravský průmysl kamene - byl vyhozen jako politicky nespolehlivý.
- Jeho manželka pracovala v Jednotě a její postoj k soc. zřízení narušil její zdraví.
- V roce 1949 koupil K. Krajča mlýn od pana Jánského kde byl nájemcem. Tím vyprovokoval režim a to se podepsalo na něm a na synech při vzdělání.
- Neúspěchy po roce 1950 a tlak přátel přivedl Karla Krajču k prodeji mlýna.
- 1967 koupil od Karla Kajči mlýn pan Bradáč.
- Jako 72 letý umírá v Ústí nad Labem.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hranáč
- Sedlák
- Alexa
- Jánský
- Moučka
- Krajča
Historie mlýna také obsahuje:
- Hranáč Jiří 1757
- Sedlák Ignác 1796
- Alexa Florián 1826
- Jánský Stanislav
- Jánský Robert 1930-1939
- Moučka František 1935-1939 (nájemce)
- Krajča Karel (1940-1949 nájemce, 1949- majitel)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
