Uživatel

Hledat

| Sign up

Není mlýn, není jídlo.
(anglické přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Polánecký, Pohankův mlýn, U Šinků, mlýn Polanka

Polánecký, Pohankův mlýn, U Šinků, mlýn Polanka

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Polánka

PSČ

33501

Okres

Plzeň-jih

Katastrální území

Polánka u Nepomuka

GPS

49° 25' 44.3'', 13° 33' 43.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn zobrazován již na I. vojenském mapování. Mlýn je v současnosti ve vlastnictví paní Pohankové, která je pravděpodobně potomkem mlynářské rodiny Pohanků uváděné na mlýně při sčítání obyvatel z roku 1921.

Poloha vůči obci

Na samotě JV směrem od obce Polánka

Vodní tok

Kamenice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn dohledán na I. vojenském mapování

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1881 Jakub Kotěšovec

První světová válka (1914–1918)

1916 zakoupil Alois Pohanka (*1891)

První republika (1919–1938)

1930 majitel Alois Pohanka (1890-1879)

1932 vyhořelo čp. 20, zachovány pouze zbytky (akumulační nádrž, lednice)

1938 Alois a Anna Pohankovi

sloučena čp. 19 a 20 (čp. 19)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Alois Pohanka ml. (1919-1998)

mlelo se také načerno

v mlýnici patrně instalovány nové stroje

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

po r. 1948 mlýn vyvlastněn a předá Státnímu rybářství Klatovy, ve mlýně se šrotovalo obilí mořené rtuťovými solemi s prošlou dobou klíčivosti ibez ochranných pomůcek (pouze navlhčený hadr přes ústa). Dva zdejší dělníci zemřeli na rakovinu.

Alois Pohanaka žádal Gustava Husáka oi navrácení majetku, za což byl zbaven svéprávnosti.

Vývoj po roce 1989

1994 Alois Pohanka soudně rehabilitován, navrácena svéprávnost

1998 Alois Pohanka zemřel

2000 zdevastovaný mlýn restituován

Dcera posledního majitele Milena Pohanková nechala opravit fasády a resrtaurovat mlynářský znak, namalovaný vídeňským malířem Michlem, švagrem mlynáře.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vítovec
Kotešovec
Sekyra
Pohanka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1869 - Vítovec Martin

1890 - Kotešovec Jakub

1900 - Sekyra Josef

1910 - Pohanka Jan

1921-1930 - Pohanka Alois

současnost - Pohanková Milena

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

03 2019

Dochováno

dochována pouze mlýnice
dochován pouze obytný objekt/obytná část
dochovány hospodářské části

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýn a hospodářská stavení tvoří tvar písmene T.
3 podlaží, střecha kryta eternitem, zděný přístavek u lednice sloužil jako strojovna

Historické stavební prvky – exteriér

malovaná výzdoba fasád a štítů
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

údajně dochován moučný vysévač a převodové soukolí pro hospodářské účely

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1930:
přízemí:
předlohová hřídel a převody od vodního kola, řemen vyveden otvorem ve stěně strojovny
1. poschodí:
válcové stolice 500 mm
loupačka
český kámen prům. 32 palců
moučný vysévač
2. patro:
třídič
prachový válec
přes všechny podlaží:
výtahy
šité řemeny
1938: instalováno nové zařízení od firmy Union (podrobnosti nejsou známy)

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

Řemen od elektrického motoru vyveden vně budovy pod přístřešek v ohrazené zahrádce, kde byly umístěny řezačka a mlátička.

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní dílo odebíralo vodu z Polánského potoka, vzdutého jezem z hradicích prken, zasunutých do drážek dřevěných skoupků a dále vodu z několika pramenů na okolních lukách, akumulovanou v průtočné nádrži o ploše 4,5 m2, z níž byla vypouštěna dřevěným 46 cm širokým stavítkem silničním propustkem do náhonu a dále do vantroků 12,6 m dlouhých. Ve dně vantroků před nádrží byl umístěn čap 10 x 10 cm s potrubím vedoucím k malé nádržce, jež se nacházela pod svahem náhonu, tento čap bylo možno využívat jako jalový odpad a dále s ním napájet nádržku, využívanou jako sádky pro ryby.
Odpadní stoka od kola se spojovala s potokem od splavu cca 45 m pod mlýnem.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,073 m3/s, spád 5,4 m, výkon 3,41 HP
1935: 1 vodní kolo, prům 4,45 m, šířka korečků 0,71 m, hloubka 0,3 m, spád 5 m, hltnost 86 l/s, výkon 3,7 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

Výrobce

Popisinstalována 1938 ve staré lednici
hltnost 120 l/s, spád 5,3 m, výkon 6 HP