Dům čp.100/I zaujímá poměrné úzkou parcelu. To vedlo Františka Purgharta k teorii, že dům vznikl až dodatečnou zástavbou v místě, kudy původně z Malého náměstí vybíhala k severu k hradební zdi s baštou, stojící v místech dnešního plácku Ve Spilce, úzká ulička. Skutečně, při pohledu na katastrální mapu z roku 1838 se taková hypotéza nabízí. Dům čp.100/I každopádně vznikl už před rokem 1770, kdy Marie Terezie nařídila očíslovat všechny domy v obcích habsburské monarchie. Zapadá totiž do souvislé řady čísel popisných na severní straně náměstí. Teorii o sekundární parcelaci by mohl potvrdit jen archeologický výzkum.
Roku 1784 dům vyhořel (poškozeno obytné stavení a stáje) a až v letech 1797-1799 byl za majitele Václava Tilla opraven pod vedením zednických mistrů O.Černého a V.Polcara a získal přibližně dnešní podobu. Roku 1799 se popisuje jako součást komplexu domů, který se skládal z objektů čp.100/I a čp.101/I, sloužících jako mlýn a vlastní obytné stavení, a dále z chalupy umístěné na severní straně parcely. Není jasné, kde stával zmiňovaný mlýn. Možná šlo o některou ze staveb Ve Spilce, parcelně i majetkově propojenou (možná i díky zmiňované hypotetické uličce) z domy čp.100/I a čp.101/I. Pozdější korekce, zejména posun městských hradeb k severu roku 1803 (viz níže) a také důsledky ničivého požáru této části města roku 1813, každopádně původní podobu tohoto archaického městského bloku zásadně převrstvily.
Dům čp.100/I roku 1813 opět vyhořel a jeho zdi se částečně sesuly. Tehdy byl znovu opraven a získal dnešní klasicistní podobu.
Roku 1851 vypracoval Mates Našek plán částečné přestavby domu a výstavby nové stodoly. O realizaci nejsou doklady. Roku 1911 postaveny na dvoře, směrem do Spilky objekty chlévů podle plánu B.Ryšavého.
V době komunistického režimu byl dům čp.100/I v majetku státu, respektive obce. Na rok 1957 plánovala obec provést generální opravu objektu. Společně s domem čp.135/I (Stará škola) na Masarykově náměstí na ni mělo jít 230 000 Kčs. V 1.pololetí roku 1958 pak objektu skutečně opravován (nový nátěr fasády, nová okna a úprava dvora). Práce pokračovaly i v 3.čtvrtletí 1958, zmiňuje se oprava střechy. Náklady na tuto opravu dosáhly 24 754, 51 Kčs. V roce 1981 se uvádí, že v následujícím roce bude nutno pro uvolnění čp.100/I pro Okresní podnik služeb zajistit 3 náhradní byty.
V říjnu 1992 na zasedání městského zastupitelstva rozhodnuto dům prodat, protože obec neměla na jeho opravy. Objekt přitom byl v špatném technickém stavu. Nový majitel uvažoval o jeho demolici. Po zaměření a ohledání ale zjištěno, že zdivo je intaktní z konce 18.století, v interiérech jsou cenné klenby a rokokové dveře. Demolice proto zamítnuta a dům namísto toho prošel celkovou rekonstrukcí, se zachováním původních stěn. Už v roce 1995 provedeny drobné opravy. Hlavní stavební práce ale proběhly v 2.polovině 90.let. Tehdy došlo k snesení krovu a výstavbě nové střechy (byť hmotově identické), do níž vloženy podkrovní místnosti. V zadním traktu, směrem do Spilky, zbudována dvoupatrová přístavba s valbovou střechou, věžovitého charakteru.
Střecha je sedlová, podélně orientovaná. Uvnitř se zachovaly pěkné klenuté místnosti.
Dům čp.101/I
Souvislá řada barokně-klasicistních domů pokračuje domem čp.101/I. Čtyřosý, patrový objekt má zmodernizovanou fasádu. Z dochovaných lisén v omítce se ale dá usuzovat na její původní bohatší provedení. Z původní výstavnosti zůstaly jen valené klenby s lunetami v přízemí. Podle názoru památkářů pochází dům z poslední čtvrtiny 18.století. V roce 1784 jej jako většinu objektů v centru města poničil požár. Podle evidence poškozených nemovitostí z té doby šlo tehdy o nově vystavený dům, poničeny i stáje a stodola. Po požáru znovu obnoven.
Za domem se rozkládá dvůr s pásem bývalých hospodářských staveb z 19.století umístěných u bývalého Mlýnského náhonu v trase městských hradeb. Jde o přízemní ale poměrně vysoké a robustní stavby s částečně klenutými vnitřními prostorami, malými okny a sedlovou střechou. Roku 1920 vypracoval Josef Beneš projekt jejich přestavby na dílny. J.Kovář si povšiml, že tyto stavby v rozsáhlými klenutými sály mají mimořádný potenciál a navrhoval jejich využití pro kulturní účely. V letech 1992-97 byla východní část těchto hospodářských budov adaptována podle projektu ing.Jaroslava Vytiska z firmy APIT na vinárnu, později restauraci. V západní stodole, přiléhající přímo k plácku Ve Spilce zřízena koncem 90.let 20.století cukrárna. Díky těmto adaptačním počinům byly tyto stavby zachráněny a nalezly svoji novou funkci v městském organismu.
V letech 1940-41 provedeny v domě čp.101/I drobné stavební úpravy. Tehdy byl zrušen původní průjezd a rozdělen na obchodní a skladovací prostory.
Ještě počátkem 20.století měl dům ve východní části průčelí do náměstí původní průjezdová vrata s portálem, později zaniklým při adaptaci parteru na prodejní plochy. Zadní strana domu, hledící do dvora poblíž plácku Ve Spilce si uchovala původní vzhled s masivními arkádami v přízemí a pavlačí v patře.
