Areál mlýna se nachází na poměrně rozlehlém, svažitém a nepravidelném pozemku. Mlýn spolu s bránou, vedoucí k hospodářským objektům, vznikl v pozdně barokním slohu. Chlévy se stodolou, tvořící půdorys písmene L, se nacházejí na východní části pozemku; mlýn o obdélném půdorysu na severní. Zahrada pod mlýnem navazuje na hospodářský dvůr a má nepravidelný půdorys.
Samotný interiér budovy je velice složitě členěný organismus. Zděná stavba má celkem čtyři podlaží a byla v minulosti rozdělena přibližně tak, že levou třetinu, při pohledu na severovýchodní podélné průčelí, zaujímala obytná část a další dvě třetiny vpravo zabíralo mlýnské zařízení. Toto členění pochází nejspíš až z doby, kdy zde měli nainstalován umělecký válcový mlýn. O uspořádání mlýna těsně po jeho přestavbě v roce 1762 nás informuje kupní smlouva z roku 1784. Z dokumentu vyplývá, že se zde nacházely dvě kuchyně, dvě komory, dva pokoje, a některé další prostory.
Celá jihozápadní zeď mlýna sloužila jako lednice pro tři vodní kola, držela se v ní tedy vlhkost, a proto se k této stěně orientovalo i zařízení mlýna. Černá kuchyně a světnice se nacházely naopak u severovýchodní stěny. V místech, kde stávalo české složení a snad výše zmíněná krupní stoupa, se z barokní doby nedochovalo téměř nic - pouze nepravidelnou klenbou zaklenutý strop dvou sklepů. Ostatní stropy mají novodobý původ.
S jistotou víme, že v přízemí fungovala černá kuchyně. Současní majitelé totiž objevili v minulosti zazděnou chlebovou pec, netypicky vybudovanou pod zemí. O jejím stáří svědčí i to že v prostoru bývalé černé kuchyně, zaklenuté křížovou klenbou, stávala donedávna druhá chlebová pec, kterou však před několika lety kvůli úspoře místa rozebrali. V přízemí se zčásti dochoval trámový strop, podepřený dlouhým průvlačným trámem se zdobeným horizontálním sedlem.
První patro obytné části skýtá několik místností - plochostropých, s fabiony a štukovými zrcadly. Pouze malá místnost vedle síně má valenou klenbu s pětibokou lunetou při vstupu.
Budova vrcholí barokním krovem. Jde o mansardový krov s ležatou stolicí se zdvojenými sloupky a šikmo natočenými vaznicemi.
Objekt mlýna stojí ve svahu nad náhonem, a tak se budova od silnice zdá být přízemní, avšak od potoka se naskytne pohled na monumentální patrovou budovu.
Štítové severozápadní průčelí členěné lizénami vrcholí lichoběžníkovým štítem s pilastry, s půlkruhově zakončeným oknem s výrazným klenákem a se dvěma zaslepenými oválnými okny po stranách. Další okna v průčelí mají ozdobné lištové šambrány. Horní a spodní část průčelí odděluje římsa pokrytá prejzy.
Hlavní vchod se dodnes nachází v ose severovýchodního podélného průčelí. Severovýchodní průčelí mlýna zvýrazňuje plochý rizalit, vrcholící v trojúhelníkovém tympanonu. Nad hlavním vchodem spatříme v tympanonu osazený kamenný erb doksanského opata Josefa Václava Winkelburgera, na němž se vedle iniciál opata uvádí i římskými čísly psaný rok výstavby mlýna – 1762. Nároží budovy zdobí bosáž.
Jihovýchodní štítové průčelí je identické se severozápadním až na přízemní dveře umístěné v ose.
Jihozápadní průčelí částečně narušuje hmota turbínové kašny s typickým turbínovým domkem. Průčelí dělí bosované lizény a horizontálně dvě řady oken s jednoduchými lištami, okna ve středním rizalitu mají naznačené klenáky. Pod okny se v minulosti nacházela tzv. lednice, v níž bývala tři vodní kola. Jejich přesné umístění nelze dnes zjistit, jeden prostup jde snad rozpoznat v prostorách suterénu v podobě cihelného záklenku. Do prostoru lednice ústí z míst, kde podle současného majitele bývala kuchyň, kamenný žlábek, kterým se z kuchyně odváděla odpadní voda. Pravděpodobný pozůstatek vyšší kultury bydlení v honosném mlýně tvoří vyústění čtverhranné šachty, vedoucí v síle zdi z prvního patra. Mohlo jít o záchod. Velice hodnotný prvek tvoří iluzivně namalované okno v přízemí, objevené pod vrstvou novodobé omítky. Jeho iluzivní dřevěný rám vyplňují 4 tabulky tvořené skleněnými čočkami, rozdělené dřevěným křížem s křížením v horní třetině (latinský kříž). Toto okno nám udává představu o podobě ostatních oken v době barokní přestavby mlýna.
Objekt zastřešuje mohutná mansardová střecha, pokrytá novodobou pálenou krytinou, připomínající původní prejzy. Zajímavý detail tvoří profilací zdobený trám (mansardová římsa), který odděluje horní a dolní část střechy. Střechu korunuje mohutný průlezový komín umístěný mezi obytnou a technologickou částí.
xxx
Komplex mlýna s hospodářským zázemím je vymezený ohradní zdí s branou. Jádrem je přízemní budova mlýnice s pozdně barokní fasádou, završená vysokou mansardovou střechou. V jádře renesanční dům byl ve 2. pol. 17 st. přestavěn; znak nad vchodem dat. 1762.
Areál mlýna stojí v severní části vesnice, nedaleko mostu se sochami. Mlýn je založený ve svahu nad náhonem. Budova mlýna je podélná stavba krytá mansardovou střechou s bohatě členěnými fasádami. Budova, podélně orientovaná s komunikací, od níž je odsazená, stojí v severním rohu areálu. Při východním nároží budovy je situovaná vjezdová brána, na níž navazuje ohradní zeď. Ve východním rohu areálu, štítem k silnici, stojí stodola a kolmo ke stodole, podél ohradní zdi, jsou umístěné přízemní chlívky. Jižní a západní část areálu zabírá zahrada vymezená ohradní zdí. Předmětem ochrany je mlýn, stodola a k tomu náležející pozemek s ohradní zdí s branou.
Mlýn v Sazené patří z architektonického hlediska k nejkvalitnějším barokním mlýnům ve středních Čechách. Poprvé je doložen k r. 1544. Již tehdy se uvádí jako zděná stavba. Za vlastnictví kláštera premonstrátek v Doksanech, za posledního opata (nad vchodem znak řádu sv. Norberta s berlou a infulí v kartuši s letopočtem 1762 a nápisem IVWAD), došlo k přestavbě do současné náročné pozdně barokní podoby, v níž je s mírnými úpravami dochován.
Nad vchodem do obytné části je znak rytíře Winckelburga, posledního probošta (s titulem opata) kláštera premonstrátek v Doksanech s berlou a infulí v barokní kartuši s letopočtem 1762
(DŽ ….)
Budova obdélníkového půdorysu, přízemní, zděná z pískovce situována podle svahu, barokního jevu s mansardovou střechou /kryta taškami/. Na užší straně štítový nástavec s oknem do podkrovní světnice. Přízemí je tříosé a podélné stěny sedmiosé. Na podélné sev. straně je trojboký štít, zabírající 2 okna a vchod, v tympanonu jest znak - erb s letopočtem MDCCLXII. Okna i vchod jsou obdélná a lemována štukovou lištou a klenákem. Nad vchodem světlík, výplň dveří dřevěná. Na východ. str. v pravém úhlu zeď dvora s empirovou branou se stlačeným obloukem a trojbokým štítem. Ve vých. části jsou obytné budovy, ostatní části jsou určeny pro zařízení mlýna. Ve sklepě jsou zazděny prostory staršího mlýna. Krov je dvojitá stojatá stolice. Zachována celkem původní disposice. Nové omítky porušily starobylý jev a barokové ozdoby. Ve druhém suterénu zasypaná pec, otvor pro vodní kolo zazděný. Zdi až 250 cm silné.
Velmi krásný doklad barokového mlýna z r. 1762
dosti dobrý a dal se přizpůsobiti původním tvarům a celý mlýn dáti do správy muzea
Koubek - Štěpánek 1962; Ochotný 1969
xxx
V roce 1938 byla do interiéru mlýna vestavěna pevnůstka československého stálého opevnění. Cituji z Pražská čára – vnější obrana Prahy:
„První kulometné stanoviště č.24a (viz http://dbase.ropiky.net/dbase.php?objekt=1075718555) bylo označeno Z1 a vyprojektováno do suterénu (pozn. DŽ: na nákresu v ikonografii jde o podlaží označené „dolní patro“) barokního mlýna. Po přeměření teoretického výstřelu se VSD rozhodl pro umístění do přízemí (pozn. DŽ: na nákresu v ikonografii jde o podlaží označené „horní patro“) budovy. Protože týlové stěny byly chráněny budovou samotného mlýna, byla pouze čelní střílna se střílnou vybetonována v normální síle 60 cm, ostatní byly oproti normálním objektům zeslabeny na 30 cm. Po statické stránce byl objekt Z1 jištěn železobetonovým sloupem 50x50 cm, ukotveným do základů mlýna patkou o rozměrech 140x140 cm. V čelní stěně pevnůstky byl kromě střílny výdech ventilace, granátový skluz a příkopový periskop (pozn. DŽ: jeho ze slepého okna vyčnívající trubku je možno využít pro hrubé určení data nedatovaných fotografií –před/ po 1938), používaný jinak u těžkých objektů. Objekt Z1 měl dvoje dveře - do pevnůstky vedl jeden vchod přímo ze mlýna, další možnost přístupu byla od náhonu po kramlích na zakrytou pavlač a druhými dveřmi v boku budovy. Kromě možnosti ústupu mohli být obránci touto cestou pohodlně zásobováni střelivem a proviantem. nasávání pro ruční ventilátor bylo řešeno skrze boční stěnu z již zmíněné pavlače. S majitelem mlýna uzavřela vojenská správa nájemní smlouvu na tuto svéráznou nebytovou prostoru na dobu 30 let (tj. do roku 1968)“
(… DŽ)
V roce 2016 došlo k vyčištění objektu lehkého opevnění včetně odstranění těch částí zazdívek a omítek, které ve fasádě zakrývaly střílnu, otvor ventilace a granátový skluz. Zapravení omítek a opravy dotčených částí fasádního pláště provedl majitel v září 2017. Snímky stavu před, z průběhu odkrytí a z následných oprav omítek zde http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075718555
(RUr)
Budova bývalého mlýna, vestavěna do svahu pod silnicí, je patrová s bohatě členěnými průčelími, krytá mansardovou střechou.
Zdivo patrně cihlokamenné, průčelí byla nevhodně opatřena tvrdými omítkami v nepříznivé barevné kombinaci.
Pravou část obdélné dispozice zaujímá mlýnice, levá část je obytná.
Hlavní vstup do objektu je ze S strany do patra, která se v důsledku stoupajícího terénu ocitá na jeho úrovni. Objekt je podsklepen. Ve spodní mlýnici se zachovala pouze část původního trámového stropu, ve zbylé části byl zřízen nový keramický strop do traverz. Na sklepní prostory mlýnice navazuje v levé části sklep, sklenutý valenou stlačenou klenbou s párem oble ukončených výsečí.
V mlýnici zachována cihelná dlažba. V přízemí i v patře zaujímala mlýnice převážnou původní část půdorysu, obytné místnosti byly situovány pouze v čele budovy.
Značná část mlýnice byla vsak v nedávné době přestavěna na obytné místnosti s nově zřízenými stropy.
Přízemí je na S straně zapuštěno pod úroveň terénu a je přístupné zvláštním vchodem v ose Z čelní stěny. Místnosti zde tvoří trojtrakt se střední chodbou.
Rohová místnost na J straně má plochý strop s odsazeným fabionem, místnost na opačné straně chodby, bývalá pekárna je sklenuta valenou půlkruhovou klenbou s párem trojúhelných styčných výsečí. Otvor do pece zazděn. Pec se nezachovala, zachovalo se pouze původní cihelné klenutí tohoto prostoru, ve formě placky.
V mlýnici se častečne zachoval píívodní trámový strou s profilovaným záhlavím sedla u podpory.
V patře budovy situovány v levé části 3 obytné místnosti, J rohová má plochý strop s fabionem s profilovanou římsou v náběhu a zrcadlem s bohatě vykrajovaným obrysem.
Sousední rohová místnost je též plochostropá s odsazeným fabionem. Dveře v této místnosti jsou dřevěné, výplňové se zvlněnou výplní supraporty a profilovanou římsou na konzolách v nadpraží.
Navazující prostor při S průčelí., patrně původní kuchyně, je sklenut valenou klenbou která na S straně nad oknem přechází v část klášterní klenby s pětibokou lunetou.
Ve zbývající části původní mlýnice zachován pouze zbytek mohutného dřevěného stropu s podélným průvlakem, nesoucí příčně položené trámy.
Zařízení mlýnice se nezachovalo.
Schodiště v mlýnici, situované při V průčelí, je dřevěné a v patře opatřené vyřezávaným zábradlím.
Krov je hambalkový podepřený ležatou zdvojenou stolicí s šikmo natočenými vaznicemi, v rovině střechy je vyztužen podélnými a diagonálními trámy.
Průčelí jsou členěna soklem, plochou kordonovou a bohatě profilovanou korunní, římsou a lemovaná v nárožích pásovou rustikou.
Na S průčelí mají 7 okenních os. Čelní průčelí tři. Střední 3 osy podélných průčelí tvoří mělké rizality, lemované rustikovými pásy.
S průčelí s hlavním vstupem z ulice, je přízemní, střední rizalit je ukončen trojúhelným štítem s profilovanou římsou. Ve střední ose umístěn obdélný vstup v lištové šambráně se zazděným světlíkem a lichoběžným klenákem uprostřed jeho překladu.
Dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, s diagonálně skládanou výplní.
Okna rizalitu mají lištové šambrány s klenákem uprostřed překladu a podokenní římsu Pod šambránou podtaženo další štukové obdélné orámování s uchy a obdélnými parapetními výplněmi s vykrajovanými rohy. Obdobné orámování má i šambrána vstupu.
Okna jsou šestitabulková. V trojúhelném štítu umístěn znak s letopočtem 1762/DLa/.
Okna postranních částí průčelí jsou lemována pouze lištovými šambránami s podokennými římsami. J průčelí u něhož býval náhon, je patrové s analogickým řešením jako severní. Kamenný neomítnutý sokl je členěn drobnými sklepními okny, okna přízemí mají lištové šambrány, v patře navíc doplněné podokenními římsami.
U rizalitu je pod šambránu oken podtaženo obdélné štukové orámování s uchy, v patře navíc s parapetními výplněmi a klenákem uprostřed překladu. Okna rizalitu jsou šestitabulková, ostatní osmitabulková.
Čelní tříosá průčelí jsou ukončena lichoběžným štítem s mírně prohnutým obrysem a profilovanou přímou římsou, která je uprostřed proložena plochým segmentem.
Korunní oběžná římsa i římsa štítu jsou kraty prejzy.
Průčelí členěna širokými svislými pásy, okna analogická s okny rizalitu. štít je členěn mělkým středním rizalitem, lemovaný rustikovými pásy a pilastry s čabrakovými hlavicemi. Rustikovými pásy lemován i obrys štítu.
V ose štítu obdélné okno s ukončeným stlačeným záklenkem, lemované lištovou šambránou se svazkovým klenákem se střapci ve vrcholu oblouku.
Postranní části štítu doplněny štukovým oválným ornamentem.
Mansardová,polovalbová,střecha je opatřena taškovou krytinou.
Budova mlýna datována do 2. pol. 18. století, je hodnotná zejména svým náročně řešeným průčelím s pozdně barokním tvaroslovím i některými detaily v interiéru /dveře, stropy, původní krov/, dispozice je již z části narušena.
Vypracoval: ing. Výletová
Areál mlýna se nachází v S-časti vsi v údolí Bakovského potoka.
Bývalá budova mlýna je situovaná při silnici, v SZ rohu pozemku, který je na straně k silnici ohrazen kamennou zdí s branou.
V protějším rohu pozemku, čelem do silnice, je umístěna stodola s vestavěným chlévem. Mezi těmito dvěma budovami jsou k ohradní zdi přistavěny nízké chlívky.
Rozlehlý pozemek táhnoucí se jižně od budov směrem k potoku, zaujímá nyní zahrada.
Vypracoval: ing. Výletová
Stodola stojí v SV rohu pozemku a je obrácena štítem do ulice.
Stavba obdélného půdorysu kryta povaibou má vjezd pouze na Z straně.
V pravé části mlat s pernou,v levé části vestavěný klenutý chlév.
zdivo je převážně kamenné, s částečnou příměsí cihel, krov hambalkový, podepřený střední vaznicí se sloupky.
Chlév je klenutý plackami do pasů se středním sloupem. Valený pas na Z straně se směrem k obvodové zdi rozšiřuje a nad vstupem je prostoupen pětibokou výsečí.
V chlévu zachován žlab.
Průčelí členěna soklem a hrubě profilovanou římsou, čelní průčelí jsou ukončena lichoběžnými štíty, osvětlenými půlkruhovými okny v plochých šambránách se spodní římsou.
Z průčelí má ve střední ose vjezd s přímým překladem s dvoukřídlými dřevěnými vraty, po stranách obdélná okénka a obdélné vstupy v kamenných zárubních s dřevěnými dveřmi s diagonálně skládanou výplní, střecha má dvojitou taškovou krytinu.
Stavba patrně pochází z 1. pol. 19.století.
vypracoval: ing. Výletová
Areál mlýna je ohrazen na S straně kamennou zdí. Zeď se táhne od budovy mlýna směrem severním, v teto časti je vestavěna brána, a dále se pravoúhle lomí a probíhá podél uliční čáry ke stodole v SV rohu pozemku.
Brána má obdélný tvar a je ukončena trojúhelným štítem s profilovanou římsou, krytou prejzy.
Vjezd je sklenut stlačeným obloukem a lemován plochou šambránou s klenákem ve vrcholu a profilovanými římsami v patě záklenku.
Vrata jsou dřevěná, dvoukřídlá, svlaková.
vypracoval: ing. Výletová
