Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl založen v roce 1876 Josefem Frankem z Milířů. Plán na stavbu mlýna na parcelách č. 963, 964 a 965 na katastrálním území obce Mýto si nechal vypracovat u stavitele Erla. Nově byl vykopán také náhon a zřízena přístupová cesty.
Sčítání obyvatel v roce 1880 zde uvádí ještě zakladatele mlýna Josefa Franka (narozen 1840) se ženou Margarethou.
V roce 1890 zde již hospodařil Ludwig Kasseckert (narozen 1859 v Jedlině) se ženou Katharinou a 6 dětmi (4 dcery a synové Wilhelm a Johann). Malé hospodářství při mlýně mělo po jedno kuse vola, krávu a prase.
Před rokem 1912 byla ke mlýnu přistavěna malá pekárna s chlebovou pecí. V roce 1912 požádal Ludwig Kasseckert o přístavbu dílny, kde chtěl zřídit soustružnu.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Dle sčítání obyvatel v roce 1921 zde stále hospodařil Ludgiw Kasseckert s manželkou Katharinou, vypomáhal mu zeť Wilhelm Himmel a jeden učeň. Wilhelm Himmel se oženil s dcerou mlynáře Kasseckerta Marií a společně s ní získal mlýn asi v roce 1922. Wilhelm Himmel je také uváděn na seznamu vodních děl z roku 1930. Za jeho působení byl mlýn zmodernizován, v roce 1928 bylo přestavěno stavidlo, v roce 1930 byl osazen nový vodní cejch. Ve 30. letech plánoval mlynář instalaci dvou turbín, dle kolaudace z roku 1936 byla instalována 1 turbína firmy Josefa Prokopa synové Pardubice o výkonu 10,4 HP.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Wilhelm a Marie Himmlovi drželi mlýn až do roku 1945, kdy byli odsunuti do Německa. Národním správcem mlýna byl ustanoven Vojtěch Weisshäupel z Votic na Táborsku. Dochoval se protokol o předání mlýna ze dne 26. 8. 1945 podepsaný majitelem Wilhelmen Himmelem a novým národním správcem Vojtěchem Weisshäuplem. V předávacím protokol je rovněž sepsáno vybavení mlýna i živý inventář. Vojtěch Weisshäupel je protokole uváděn jako stavitel mlýnů Přišel sem i s manželkou Antonií a měl v plánu mlýn provozovat. V roce 1948 však rozhodli komunisté, že tento mlýn bude uzavřen. Nový mlynář proto ze mlýna již v dubnu 1948 odešel. V červnu 1948 požádalo o přidělení opuštěného mlýna Horské pastvinářské družstvo v Písařově Vesci. V žádosti družstevníci sdělují, že ve mlýně chtějí šrotovat krmivo pro dobytek a v obytné části zřídit kancelář. Mlýn však byl krátce nato zbořen.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Neexistuje. Bývalá přístupová cesty byla rozorána a je nyní součástí pastviny, mlýniště je obtížně přístupné. Ze mlýna se dochovaly jen zbytky betonového koryta.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1876 – před rokem 1890 Josef Frank
1890 – 1922 Ludwig Kasseckert
1922 – 1945 Wilhelm Himmel
1945 - 1948 Vojtěch Weisshäupel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
