Zpátky ke starému mlýnu.
(anglické rčení)

Hálův, Škodův, Chromý, Šlapalův, Kohoutkův mlýn; Hallamühle

Hálův, Škodův, Chromý, Šlapalův, Kohoutkův mlýn; Hallamühle
260, 242
Františkov
Velké Meziříčí
59401
Žďár nad Sázavou
Velké Meziříčí
49° 20' 36.2'', 16° 1' 49.8''
Mlýniště bez mlýna
Uveden již na 1. vojenském mapování; nejdříve Hálův mlýn, později Škodův a Chromý mlýn, za 2. světové války Šlapalův mlýn poté Kohoutkův mlýn, v provozu též pila. Zaniklý během komunistického režimu po roce 1967, dnes na místě garáže a komunikace.
na okraji obce
Oslava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1607 ve čtvrtek po květné neděli s povolením meziříčského panského hejtmana Matyáše Worlovského z Worlova prodán byl na místě mladšího Šimona Borejška, syna Jakuba Borejšky, kosaře, mlýn, který slove Borejškovský se vším příslušenstvím. Jelikož od předešlých uživatelů v užívání a držení byl místem, kdež šlejfírama bývala, za sumu peněz 400 kop Janovi Hušťovi.

pozn. mlynář Jan Hušťa z mlýna Pirhauzskýho zaplatil výrunku 12 kop.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1641 soupis poddaných: mlynář Šimon Hušče

1676 mlýn s dvěma složeními, pachtýř Jiří Sedlinský

1681 mlýn koupil Šebestián Sedlecký (Sedlinský), syn + mlynáře Jiříka Sedlinského: "mlýn po nebožtíku otci svém jménem Chromýho pod Dolním městem ležící se vším příslušenstvím  od bratra Josefa a jiných spolubratří  a sester svých, kterýžto mlýn bratr Josef k vyzdvižení přivedl  za sumu 400 kop mor., bez závazků"

31.8.1681 mlýn zdědil Šebestián Sedlinský za 163 zl. 10 kr.

7.12.1809 od Sedlinských kupuje mlýn za 20.000 zl. František Hala

7.3.1821 František Hala prodal mlýn Josefu Valíkovi za 23.500 zl.

4.2.1831 v nucené dražbě koupil mlýn za 3.600 zl. stříbrných František Hala

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

František Bruno

21.4.1881 v dražbě koupil mlýn Vincenc Hradecký

1884 mlýn prodal Františku Škodovi a jeho ženě Kateřině roz. Čermákové

1908 Fr. Škoda zemřel

1911 vdova Kateřina prodala mlýn Karlu a Kateřině (roz. Říhové) Rumlerovým, pův. z Adamova, sem přišli z Vodičkova mlýna v Měříně

1912 Karel Rumler zemřel

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1923 vdova Kateřina Rumlerová se provdala za Emila Šlapala, veškerý majetek si však ponechala

1930 mlýn  a pila, Kateřina Šlapalová

18.9.1937 Kateřina Šlapalová prodala mlýn Jednotě hospodářských družstev s.r.o. v Brně za 213.500 Kč

Jednota jedná s Městským úřadem a Okrením úřadem ve Vel. Meziříčí o povolení výstavby nového mlýna na tomto místě, pro válečné události však k tomu nedošlo

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1939 mlýn koupil Družstevní lihovar ve Stránecké Zhoři

1939 nájemce Antonín Kohoutek (*1892 v Mor. Krumlově)

ve mlýně se mele bramborová moučka z brambor usušených v sousedním lihovaru

Antonín Kohoutek odsouzen za černé mletí na 2 měsíce, ve věznici ve Velkém Meziříčí sedí s mlynářem Václavem Zachou z Horních Radslavic

nedaleko mlýna bylo koncem války popraveno velkomeziříčské obyvatelstvo

[https://www.velkemezirici.cz/o-meste/historie/velkomeziricska-tragedie-r-1945]

květen 1945 mlynář Kohoutek dostal od vojenské správy příkaz opět mlít obilí pro Rudou armádu a pro zásobování obyvatelstva

po válce Kohoutek odešel, jako vedoucí sem přišel Ladislav Rumler (* 1903, Vel. Meziříčí - 27.7.1979), syn Karla Rumlera

 

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1951 lihovar nabídl mlýn k odprodeji MNV Vel. Meziříčí pro zřízení čistírny odpadních vod

1952 mlýn znárodněn, předán Západomoravským lihovarům v Telči, mletí  zastaveno, pouze se šrotuje

1957 obec Vel. Meziříčí směnila mlýn s Josefem Malouškem za pozemky nad gymnaziem

po něm zdědil mlýn Jan Šturma

v 70. letech mlýn zbořen

odstranění budovy mlýna a výstavba garáží a silnice

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šlapal
  • Kohoutek
  • Hala
  • Škoda
  • Pirhaus
  • Borejška
  • Hušťa
  • Hušče
  • Sedlinský
  • Chromý
  • Sedlecký
  • Valík
  • Bruno
  • Hradecký
  • Rumler
  • Halla

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2020
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        Přízemní s průčelím směrem k městu, vchod byl v levé straně, odkud se chodilo přímo do mlýnice a vpravo do obytných místností. Mlýnská strana byla směrem k silnici, kde také bývalo malé vodní kolo a pila. Stáří budovy bylo odhadnuto na 200 roků, později byla upravována. Celý objekt se skládla z obytné a mlýnské budovy, s přístřeškem nad vodním kolem, pily, stájí, besídky, stodoly a sklepa. V obytné části byly 3 pokoje, 1 kuchyň, komora, síň, předsíň a šalanda.
        Příjezd do dvora byl z tasovské silnice přes zaklenutou část náhonu.
        Asi 100 m od budovy po levé straně silnice stála pilířová stodola s dřevěnými výplněmi, postavená 1843 Františkem Halou.
        Nedaleko odtud stojí velký kamenný kříž, postavený mlynářem 1855 na paměť svatby císaře Františka Josefa I. s Alžbětou.
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          přízemí:
          1 průchodová loupačka
          1 stolice žitná 60 cm
          1 stolice pšeničná hladká 60 cm
          1 válcový šrotovník 40 cm
          v patře:
          1 triér
          2 prosté hranolové vysévače
          1 reforma na krupici
          1 dvoudílný vysévač rovinný na pšenici
          1 hranolový třídič

          výtahy na obilí a mouku a rozvody z nich
          Zaniklý
          • pila
          Pila s dřevěnou konstrukcí na 6 kamenných pilířích se sedlovou střechou, krytou lepenkou. Stála po levé straně ve směru jv a z mlýnice se do ní chodilo přes vodní koryto.
          • jez
          Voda přiváděna poměrně dlouhou vodní strouhou z dosud existujícího splavu na řece Oslavě v prostoru dnešní Kabelovny.
          Vodní kola umístěna v přístavku z opracovaných žulových kvádrů s přístřeškem montovaným na zimu, přesto však zamrzala a musela se vysekávat.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1 kolo na spodní vodu, hltnost 0,6 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 10 HP, prům. 7 m, šíře 2 m
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1 kolo na spodní vodu, hltnost 0,6 m3/s, spád 1,5 m, celk. výkon 10 HP, prům. 7 m, šíře 2 m
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popisv roce 1930 (pro pohon pily)
          hltnost 600 l/s
          spád 1,5 m
          výkon 10 k.s.
          prům 0,6 m
          šířka 1,55 m
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1933
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJihlava, str. 33
          AutorMinisterstvo veřejných prací
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1933
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníJihlava, str. 33
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku III.
          Rok vydání2004
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 91-98

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Ostatní

          Vytvořeno

          10.12.2020 18:29 uživatelem kytaras (Tomáš Kučera)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 5.2.2021 20:14
          doxa (Jan Škoda) 23.6.2023 01:49