Karel Schánil zde hospodařil také v 2. polovině 19. století., kdy kromě pily provozoval také mlynářskou živnost. Nejpozději od roku 1850, při narození syna Stanislava, byl v zápise uváděn jako mlynář a pilař.
Od roku 1859 byla po boku Karla Schánila druhá manželka, Františka Zárubová z Odranče čp. 3. Někdy v této době odešel ze mlýna Josef Štěpánovský, dospělý syn zemřelého mlynáře Jana Štěpánovského, který se vyučil mlynářem a postupně hospodařil jako nájemce na několika mlýnech v okolí, na nejprve na vedlejším mlýně v Odranči čp. 9, později na nedalekém mlýně v Horním Studenci čp. 29.
Podle sčítání obyvatel z roku 1880 zde tehdy stále hospodařil Karel Schánil s manželkou Františkou a dětmi s druhého manželství Bohumilem (1860), Josefem (1861), Ladislavem (1866), Boženou (1870) a Marií (1878). Nejstarší syn Bohumil se vyučil zámečníkem, mlynářství se věnoval druhý syn Josef, který pracoval na otcově mlýně jako tovaryš. Se Schánilovými zde nežilo ani jedno dítě z prvního manželství s Marií Annou ani nikdo z potomků rodu Štěpánovských.
O 10 letech let později, v roce 1890, byl majitelem mlýna již Josef Schánil (1861). S ním zde žila manželka Marie (1866) a dvě dcery Marie (1885) a Božena (1886). Zapsán zde byl také Josefův mladší bratr Ladislav, který na mlýně pracoval jako stárek, a na výměnku žila ovdovělá matka Františka se svou dcerou Marií.
Od roku 1898 byl majitelem mlýna Václav Obst (narozen 1857), který sem přišel z obce Polom od Rychnova nad Kněžnou. Sčítání obyvatel v roce 1900 ho zde zastihlo společně s manželkou Annou (1859), rozenou Sloupenskou, původem z Německé Rybné, synem Františkem (1884) a dcerami Marií (1893) a Annou (1895). Václav Obst měl zapsány živnosti mlynářství a polní hospodářství, syn František se u otce učil mlynářskému řemeslu.
František Obst převzal mlýn asi v roce 1908, mlýn přestavěl a zmodernizoval. Původní dřevěnou obdélníkovou budovu nahradil kamennou mlýnicí, kterou současně zvýšil a ke které přistavěl do pravého úhlu novou obytnou část. Mlýn vybavil novým uměleckým zařízením. Při sčítání v roce 1910 zde s ním žila manželka Pavlína a novorozená dcera Jindřiška, jeho provoz byl zapsán jako válcový vodní mlýn. Mlynář měl jako druhou živnost uvedeno pecnářství, které provozoval současně s mlýnem. Hospodářství mlýna obsahovalo jednu kobylu, 10 ks hovězího dobytka a 23 kusů různé drůbeže.