Bez mlýna není vědy.
(německé přísloví)

Kroužek

Kroužek
3
2
Nebužely
277 24
Mělník
Nebužely
50° 24' 16.3'', 14° 34' 4.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Podrobné informace o mlýnu Kroužek jsou zde:
http://masek_jan.sweb.cz/krouzek.pdf
Pšovka
36801/2-3819
veřejně přístupný

Obecná historie:

 Mlýn během staletí patřil celé řadě nájemců a majitelů. Ne všichni jsou zde uvedeni. Nejdůležitějšími byly rody Voděrků a Heřmanů z Nebužel.
V 16. století patřil do katastru obce Nebužely, které, tedy i mlýn náležely k majetku kláštera řádu benediktinů sv. Jiří na Pražském Hradě.
Jako nejstarší je dokument obsahující seznam těch farníků, kteří v roce 1595 dlužili za vosk na svíce. Mezi nimi je jmenován i mlynář Václav ( bez příjmení ). Jeho dluh představoval 4 kopy a 30 grošů míšeňských.
V letech 1609, 1613 a 1615 je uvedeno, že kroužecký mlynář Jan ( bez příjmení, zřejmě syn ) měl na svém hospodářství stejné břemeno - jednu zádušní krávu, z níž měl odvádět každoroční dávky 3 libry včelího vosku ( cca 1,5 kg ).
V urbáři z roku 1627 byl již majitelem mlýna syn Felix ( Šťastný ). Z mlýnu vrchnosti platil dvakrát do roka tzv. gruntovní úrok po 1 kopě, tj. 60 groších, a k tomu měl povinnost dodat ročně dvě slepice.
Stejnou situaci zachycuje i urbář z roku 1631, sestavený poté, co Nebužely s Kroužkem, Hleďsebí a Mělnickou Vruticí byly navráceny ke klášteru benediktinů Panenské Břežany. Mlynář Felix se v roce 1635 oženil s Annou Huňkovou, zakrátko však zemřel. Vdova se znovu provdala za Matěje Korna.
Mlýn přešel do vlastnictví mlynáře Tomáše Vavřince Hofmana, jehož dcera Mandelina se provdala za Jana Voděrku, který po smrti tchána v roce 1661 po něm převzal mlýn v ceně 600 kop grošů. Jejich vnuk Pavel Voděrka převzal mlýn v roce 1724. Dalším majitelem Kroužku se v roce 1759 stal jejich starší syn Jiří Voděrka, narozený 13.5.1735. V době působení Václava a Alžběty Voděrkových bylo zavedeno číslování domů. Mlýnu bylo přiděleno číslo 2. . V letech 1766 až 1786 se jim tu narodilo 8 dětí. Později, v roce 1795 získal Václav „ jinší mlýn poblíž královského města Český Brod“ a 28. ledna 1796 Kroužek prodal Jiřímu Heřmanovi z Nebužel č. 57 pro jeho syna Jiřího.
Jiří Heřman, nar. 1752, se roku 1772 ujal hospodaření na statku, a krátce poté se r. 1775 oženil s Terezií Derflovou. Jiří a Terezie Heřmanovi měli syny Jiřího, Václava a Antonína a dceru Annu vdanou Jansovou ve Střednicích. Jiří, pro nějž byl Kroužek kupován, a jeho nejmladší bratr Antonín zmizeli beze stopy a universálním dědicem nebuželského statku i mlýna Kroužek se stal prostřední syn Václav.
Pro nejstaršího syna Václava, který se r. 1827 oženil s Kateřinou Derflovou, rodiče koupili mlýn v Jelenicích na liblickém panství.
Dalším a posledním Heřmanem na Kroužku byl Václavův syn Jan Heřman, narozený 23.2.1812, který se později s dalšími příbuznými vystěhoval do Ameriky.
Během 19. století se ve mlýně vystřídalo několik majitelů a nájemců. Bližší informace se mi zatím nepodařilo zjistit.
Podrobnou historii mlýna Kroužek a jeho obyvatel v letech 1595 – 1853 sepsal Jan Mašek.
V roce 1930 byl majitelem mlýna František Patočka.
Kroužecký mlýn je dvoupodlažní objekt s půdorysem trojdílného domu s mlýnicí v třetím dílu. Typické je ( tak jako pro starší mlýny ) umístění obytné části ve vyšší poloze směrem proti svahu, aby k ní případná povodeň nedosáhla. Na mlýnu je nápis a mlynářský znak s letopočtem 1904 ve štítovém průčelí nad vstupem, v tomto roce byla prováděna rekonstrukce a přestavba budovy. Střecha je sedlová s taškovou krytinou. Vnitřní technologické zařízení zařízení se nedochovalo. Zůstala jen dřevěná konstrukce mlýnice. Ve společenské místnosti v přízemí je vystaven mlýnský kámen.
V roce 1930 je uváděno jako pohon mlýna 1 vodní kolo na vrchní vodu s průtokem 0,106 m3/s, výkon 4,02 HP.
V současné době zrekonstruovaný bývalý mlýn je soukromým objektem a slouží jako pension. V podkroví je sálek pro společenské akce, přednášky a koncerty. Mlýn je památkově chráněn od roku 1958.
Text : Karel Lojka


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Kroužský (50 let), žena Mandela (Magdalena, 46), syn Václav (20), dcera Anna (15), všichni podaní nekatolíci s nadějí na obrácení

1803 Jiří Heřman, manž. Alžběta (doplnil Pavel Luňák)

1842 Jiří Martinovský

V roce 1930 byl majitelem mlýna František Patočka.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Patočka
  • Voděrka
  • Heřman
  • Martinovský
  • Kroužský

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Kroužský

1803 Jiří Heřman 

1842 Jiří Martinovský

1930 -  František Patočka.

První písemné prameny zmiňující se o kroužeckém mlynářství se datují do roku 1595. Ve mlýně se vystřídalo několik majitelů, zmínku si zaslouží rodiny Voděrků a Heřmanů. Mlýnské kolo bylo poháněno vrchní vodou. První vojenské mapování vyobrazuje čtyři budovy hospodářství, dnes stojí mlýnice, vystavěná nebo opravená roku 1904 (letopočet ve štítu). Třípatrová budova na obdélníkovém půdorysu je zděná, má sedlovou střechu, okna se šambránami a patra dělená opticky římsami. Objekt je dobře udržovaný a slouží k rekreaci.

V matrikce narozených Mšeno 19.6.1803 jako kmotra na čtvrtém řádku uvedena Alžběta Manželka Jiřiho Heřmana Mlinaře z Kraušku č.3

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/9005/58

(doplnil Pavel Luňák)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn s půdorysem trojdílného domu s mlýnicí v třetím dílu. Typické je (tak jako pro starší mlýny) umístění obytné části ve vyšší poloze směrem proti svahu, aby k ní případná povodeň nedosáhla. (RUr)
      Na opraveném mlýnu je nápis a mlynářský znak s letopočtem 1904. (HŠ)
      Významná je urbanistická poloha bývalého mlýna Kroužek v Kokořínském dole na říčce Pšovce v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Z mlýna zůstala dochována dominantní architektonicky kvalitní budova mlýnice a původní hospodářská budova (sýpka).
      Na V straně je situován dům s mlýnicí, na J a Z straně zdivo zaniklé stavby a navazující ohradní zeď, na S hosp. budova, na SV straně další úsek zděné ohradní zdi. Budova mlýnice je samostatně stojící patrová stavba obdélného půdorysu. Hl. průčelí obrácené k silnici je tříosé, ve štítě dvouosé. Suterén má dva postranní okenní otvory s prostředním vstupem. V ose nad suterénními dveřmi jsou přízemní dveře s plastickým orámováním. Postranní obdélná přízemní okna ve špaletě jsou rámována profilovanými šambránami. V patře je profilovaná průběžná římsa. Pod římsou uprostřed je nápis v hnědé barvě "MLÝN KROUŽEK". Patrová okna s šambránami jsou menšího profilu než přízemní okna. Patro vymezuje po obvodu štukový rámec. Ve štítě jsou dvě okna završená segmentem se šambránami (okna jsou dvoukřídlá, z nichž každé má tři okenní tabulky).Ve štítu uprostřed je štukové pole s kruhem pod nímž je letopočet 1904 a nad ním nápis KROUŽEK. Východní průčelí je sedmiosé, se vstupem ve třetí ose z J strany. Dveře mají pravoúhlý portál, okna šambrány, průčelí profilovanou patrovou římsu. Západní průčelí vykazuje pozdější úpravy (rozměrné přízemní okno). Toto průčelí má dva vstupy do objektu, okna jednoduchou hladkou šambránu a průběžnou patrovou hladkou římsu. S trojosé průčelí člení různě veliké okenní otvory, které jsou ve štítě završeny segmentovým obloukem. Střecha je sedlová, krytá prejzy. Vnitřní zařízení mlýnice se nedochovalo. Zůstala jen dřevěná konstrukce mlýnice. Přízemní cihlová hospodářská budova je obdélného půdorysu. V přízemí jsou obdélné vstupní otvory s nadsvětlíkem završeným segmentem. Přízemní okna, která se střídají s dveřními otvory, jsou zakončena segmentem s hladkými šambránami. V sýpkovém polopatře je řada horizontálních okének. Střecha je sedlová, krytá taškami.
      Předmětem památkové ochrany je budova mlýnice, hospodářská stavba (sýpka), ohradní zeď a pozemky vymezeného areálu.
      Významná je urbanistická poloha bývalého mlýna Kroužek v Kokořínském dole na říčce Pšovce v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Z mlýna zůstala dochována dominantní architektonicky kvalitní budova mlýnice a původní hospodářská budova (sýpka).
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • krov
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující torzo uměleckého složení
      VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
      Popismlecí kámen - druhotně použitý jako zahradní stůl
      VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
      Popismlecí kámen - druhotně použitý jako zahradní stůl
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,106 m3/s, spád neuveden, výkon 4,02 k.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,106 m3/s, spád neuveden, výkon 4,02 k.
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        PopisDále Francisova turbína, průtok 0,2 m3/s, spád 4,3 m, výkon 8,7 k.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • francouzský kámen | Počet:
        • AutorJan Mašek
          Název
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkazhttp://masek_jan.sweb.cz/krouzek.pdf
          Datum citace internetového zdroje1. 6. 2012
          AutorJan Mašek
          Název
          Rok vydání2007
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkazhttp://masek_jan.sweb.cz/krouzek.pdf
          Datum citace internetového zdroje1. 6. 2012
          AutorBěla Grábnerová
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://mlynkrouzek.webnode.com/
          Datum citace internetového zdroje1. 6. 2012
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníPraha, str. 26
          AutorTereza Kaňková
          NázevMlýn Kroužek
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000481
          Datum citace internetového zdroje03 2025
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn Kroužek
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-krouzek-2156033
          Datum citace internetového zdroje07 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          1.6.2012 13:49 uživatelem ondrejzeman (Ondřej Zeman)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.4.2023 19:45
          Helena Špůrová 19.5.2019 21:58
          Radim Urbánek 9.7.2015 21:07
          Radomír Roup (Radomír Roup) 29.7.2013 14:01
          doxa (Jan Škoda) 11.12.2025 11:41