Koho oči bolí,
nechoď do mlýna.
(české přísloví)

mlýn v Mohelnici nad Jizerou I

mlýn v Mohelnici nad Jizerou I
44
Mohelnice nad Jizerou
294 13
Mladá Boleslav
Mohelnice nad Jizerou
50° 33' 42.2'', 14° 58' 35.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na levém břehu Mohelky. Patří k němu tři budovy postavené jednotlivě kolem dvora a tvoří tak s pohledu od silnice uzavřený celek. Mlýn byl přestavěn k obytným účelům.
Na okraji obce
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vznikl někdy po roce 1842. Nevyskytuje se totiž na Povinné císařském otisku, ale pouze na Indikační skice. 

Stavba mlýna s čp. 44 spadá do období stabilního katastru. Avšak již kolem roku 1400 existuje zmínka o existenci mlýna v Mohelnici ve zlomku urbáře kláštera v Klášteře nad Jizerou. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1854 nechal mlynář Sezemský postavit u mlýna sochu sv. Václava, ke které se každoročně konala procesí.

Nejstarší jméno zdejšího mlynáře se nachází v matrice narozených z roku 1851. Byl jím František Fryml. Byl synem podmašovského mlynáře Matěje Frymla. Za manželku měl Annu rozenou Jirošovou z Modřic. V roce 1851 se jim ve mlýně narodila dcera Anna.  Rodina odtud později odešla a František Fryml postavil mlýn v Janovicích. (MH)

Počátkem 50. let 19. st. je zde jako mlynář uváděn Josef Sezemský. Narodil se 3. 3. 1822 v Březně čp. 21 v rodině hospodského. V roce 1841 se v Březně oženil s Kateřinou Čapkovou ze Židněvsi. Převzali po jeho rodičích hospodu a narodily se jim tam 2 děti – dcera Alžběta (1844) a syn Josef (1846). Poté odešli do Mohelnice, kde Kateřina 27. 7. 1852 zemřela na souchotiny ve věku 33 let.  Josef Sezemecký se znovu oženil, a to s Alžbětou Šafaříkovou z Kluku. V roce 1854 nechal mlynář vztyčit před mlýnem sochu sv. Václava. Manželům se na mlýně narodili 4 potomci – synové Václav, Josef a Štěpán a dcera Marie. (MH)

V 60. letech 19. st. uvádějí zdroje mlynáře Františka Dandu a jeho manželku Kateřinu rozenou Novákovou z Dobrovic. K 23. 11. 1874 se datuje zápis ve vodní knize, který popisuje tehdejší podobu a vybavení mlýna. Jako majitelka je zde uváděna Kateřina Dandová. Mlýn postaven bez břemen emfiteutních.(MH)

K 16. 9. 1875 je v matrice zápis o tom, že nájemci mlýna v Mohelnici Václavu Eichlerovi a jeho ženě Marii se narodil syn Josef. V 80. letech 19. st. vlastnil mlýn František Eichler. Pravděpodobně to byl bratr nájemce Václava Eichler. Za Františka Eichlera v roce 1888 došlo k přestavbě jezu na Mohelce a k jeho posunutí o několik desítek metrů výše proti proudu řeky. Komise na posouzení nového jezu se sešla 10. 8. 1888, kolaudace proběhla 20. 12. 1889. (MH)

Začátkem 90. let byl na mlýně opět nájemce, a to Václav Jenč, syn stejnojmenného mlynáře v Byšicích čp. 24 na mělnickém okrese, s manželkou Rosálií.(MH)

V roce 1895 byl majitelem mlýna Josef Hübner. V tomto roce mlýn zničil požár (jinde uváděn rok 1897). Poškozený objekt koupil od Hübnera v roce 1896 Václav Burian, který dne 14. 10. 1896 seznámil úřady s tím, že se stal novým vlastníkem mlýna a vodního práva. Mlýn obnovil a vybavil mlýnským zařízením ve spolupráci s továrnou na mlýnské stroje Jana Prokopce z Prahy-Smíchova tak, aby odpovídalo moderním požadavkům. Pro pohon strojů sloužila nově Girardova turbína o průměru 1,2 m, maximální spotřebě vody 1200 litrů. Při spádu 2,2 m a účinnosti 75 % dávala turbína výkon 22 HP. Při obnově mlýna postavili také v obytné budově pekařskou pec a zřídili pekařskou dílnu. (MH)

1899 - V Burian členem správního výboru Zásobovacího a prodejního družstva mlynářů v Praze (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899)

V roce 1906 byla původní Girardova turbína nahrazena Francisovou turbínou s vertikální hřídelí o průměru oběžného kola 900 mm, hltnosti 1,182 m3, spádu 2 200 mm a největším výkonu 26 HP. Turbínu instalovala firma Josef Kohout z Prahy – Smíchova. (MH)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1932 v Mohelnici uváděny 2 mlýny.

V roce 1930 je uveden mlynář Jan Vík

Poslední mlynář se jmenoval Pazderník, info pí. Hošková z Mohelnice nad Jizerou č.p. 7.

Ve 20. letech 20. st. vlastnil objekt Rudolf Flodrmann. V roce 1933 se majiteli stali František a Anna Pazderníkovi, držitelé mlýna v Brandýse nad Labem. Za nich, 8. 11. 1933, proběhlo v důsledku provádění revize všech vodních děl nové vodoprávní řízení.

Od července 1938 mlýn provozovali Jan a Anna Vikovi jako nájemci. Nájemné činilo 30 000 korun ročně. (MH)

1938 semleto 2 715 q pšenice, 2 365 q žita a 93 q sešrotováno.

V roce 1945 majitelé mlýna manželé Pazderníkovi vymáhali vůči nájemcům Vikovým exekučně dlužné peníze za nájemné. František Pazderník zemřel v březnu 1946. Po jeho smrti vedla mlýn vdova Anna Pazderníková s dcerou M. Tomaidesovou, která se vyučila mlynářskému řemeslu. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fryml
  • Sezemecký
  • Danda
  • Eichler
  • Jenč
  • Hübner
  • Burian
  • Flodrmann
  • Vik
  • Pazderník

Historie mlýna také obsahuje:

1851 - ? - František Fryml

50. - 60 léta 19. st.  - Sezemský

60. léta - 70. léta 19. st   - František Danda, Kateřina Dandová

1. pol. 90. let 19. st.   - Josef Hübner

2. pol 90. let 19. st - zač. 20. st  - Václav Burian

20. léta 20. st.  - Rudolf Flodrmann

1930 - Jan Vík

1939 - František Pazderník (RR)

poslední mlynář - Pazderník

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
  • razítko
částečně adaptován
05 2013
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Budovy mlýna jsou samostatně postaveny po třech sranách kolem dvora, čtvrtou stranu tvoří Mohelka.

    Před mlýnem stojí socha sv. Václava.\n

    V roce 1896 při obnově mlýna po požáru majitel Václav Burian vybavil mlýn novým moderním zařízením, Girardovou turbínou a v obytné budově zřídil pekařskou dílnu. (MH)


    V roce 1906 byla původní Girardova turbína nahrazena Francisovou turbínou s vertikální hřídelí. (MH)

    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • drobné sakrální památky
        Žádná položka není vyplněna
        Popis ve vodní knize z 23. 11. 1874: Uvnitř jest trojí složení: první nově umělecké, druhé staroobyčejné, třetí pouze tzv. špičák, na němž se jen obilí čistí. Při třetím složení jest stroj na kroupy. V čas sucha veškeré množství vody stráví stroj umělecký, ostatní složení pro nedostatek vody zahálejí.(MH)
        16.11.1896: návrh firmy Prokopec:
        v přízemí pod hranicí hlavní transmise na kamenných fundamentech.
        Mlýnské složení: pár špicových kamenů 38 coulu, pár francouzských kamenů 42 coulu, 1 šrotová stolice s 2 páry válců 650 x 220 mm, 1 porcelánová stolice se 2 válci 600 x 350 mm, 1 stolice hladká se 2 válci 650 x 220 mm, 1 stolice na ploché mletí se 2 válci 650 x 350/250 mm.
        1. patro: 1 stroj na čištění obilí, 1 stroj ku čištění krupic, 1 stroj ku čištění koziček. K pohonu zde slouží 2 transmise, jedna pohání se z předlohy, druhá z hlavní transmise.
        2. patro: na trámech zavěšeno 6 moučných a kozičkových cylindrů a na nohách montován 1 cylindr špicový. Pohyb z transmisní linie z předlohy I. patra.
        V podstřeší: 1 prachový cylindr, 1 tarár kombinovaný se 2 triéry, 2 šrotové cylindry, 3 předsévací cylindry. Pohon z půdní transmisní linie.
        Patra propojena výtahy.
        x x x
        8.11.1933:
        1 čtyřválcová žitná stolice s válci 600 x 300 x 300 mm
        1 čtyřválcová žitná stolice s válci 700 x 300 x 300 mm
        1 francouzský kámen
        1 čtyřválcová stolice kombinovaná na pšenici s válci 1000 x 220 x 300 mm
        1 loupací stroj o prům. 1000 mm
        1 hadicový filtr
        1 pístová pumpa o výkonu 15 l/s na čerpání užitkové vody
        1 čistící stroj na krupici
        1 automatická míchačka na mouku pro obsah 1 vagonu
        2 rovinné vysévače
        1 odstředivý hranolový vysévač
        1 aspiratér
        1 sací filtr
        1 koukolník
        transmise
        x x x
        Zařízení dle formuláře pro zápis do mlynářského rejstříku z roku 1941: V čistírně obilí byl jednoduchý aspiratér Machaň 500 mm, magnet neznámé výroby bez stírače, koukolník Žižka 2500 x 600 mm, průchodová loupačka Amme Giesecke s pláštěm 1070 x 800 mm, tlakový filtr neznámé výroby se 100 hadice, klíčkové žejbro 500 mm a automatická váha Chronos na 10 kg plnění. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová stolice Prokop, rýhovaná a hladká 1000 x 220 x 300 mm, pro mletí žita čtyřválcová rýhovaná stolice Amme Giesecke 600 x 300 x 300 mm a pro společné mletí pšenice a žita čtyřválcová rýhovaná stolice Amme Giesecke 700 x 300 x 300 mm pouze jeden pár. Druhý pár válců se používal k drcení a mačkání ovsa ke krmným účelům (tuto stolici nahradila v roce 1947 čtyřválcová stolice Seck 700 x 300 x 300 mm). Z vysévacích strojů jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň, skříň 1600 x 1200 mm, 2 x 12 sít, jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň, s rozměrem skříně 1600 x 1200 mm pro 2 x 14 sít, a hranolový vysévač moučný 1800 x 800 mm. Pro čištění kruice a dunstů se používala jednoduchá reforma Petivoký a Svatoň (Pardubice) 370 mm (v roce 1947 nahrazena dvojitou reformou Svatoň 2 x 380 mm). Dále sací filtr Prokop s 8 hadicemi k aspiraci žitné stolice, ležatá míchačka Machaň s válcem 2200 mm na 80 q mouky. Pro šrotování byly používány složení umělých kamenů o průměru 1106 mm a čtyřválcová stolice. (MH)
        Nezjištěn
        • pekárna
        Za majitele Václava Buriana zde byla při obnově mlýna po požáru zřízena pekárna s pekařskou pecí v hlavní budově. (MH)
        • jez
        • náhon
        • odtokový kanál
        23.11.1874: voda zadržená jest pažením prkenným se stavidlem, upevněným na obou potočních březích v délce přes potok od 5 sáhů (9 m) zdéli, jež to pažení nepořetéká, alébrž mlýnskou strouhou do žlabu pod mlýnské kola vtéká.
        Výška, na kterou se voda staví, jest stanovená stavidly, jejichž výška od prahu kolních žlabů jest 32 coulů (80 cm) - nimiž se voda na mlýnské kola z dola vpouští. Cejch vodní byl při zakládání mlýna na protějším břehu, jest stavbou silnice Mnichovo Hradiště - Český Dub 1861-1864 zničen.
        Voda vpouští se dvěma stavidlami na mlýnské stroje, do každého žlabu zvlášť o sobě. První žlab má šířky 3 střevíců (90 cm), kolo jest v průřízu 2 sáhů 20 coulů (4 m), objem kola 6 sáhů 5 střevíců. Prostřední žlab má šířky 3 střevíců 4 coulů, průříz kola jest 2 sáhy 2 střevíce 6 coulů (4,3 m), objem kola jest 7 sáhů 18 coulů. Konečně třetí žlab při pravém břehu má šířky 3 střevíců 9 coulů, průříz kola 2 sáhy 4 střevíců (4,9 m), objem kola jest 8 sáhů. Hřídele jsou 3 sáhy 16 coulů zdéli (5,8 m). Délka žlabu obsahuje 16 sáhů (28,5 m).
        x x x
        Nad mlýnem byl na Mohelce jez, u kterého začínal náhon. Jez tvořilo 5 okenice, které uzavíraly stavidla. Další dvě stavidla existovala na začátku mlýnského náhonu. Ve vzdálenosti asi 75 a ½ sáhu (asi 134,5 m) od začátku náhonu se nacházel v jeho pravém břehu jez se dvěma stavidly pro odtok jalové vody. Náhon pokračoval dál až ke 3 stavidlům, která vpouštěla vodu pod jednotlivá vodní kola. Stavidla dělila od jalového žlabu vzdálenost 9 a ½ sáhu (asi 17 m). V roce 1888 za Františka Eichlera došlo k přestavbě jezu na Mohelce a jeho posunutí o několik desítek metrů výš proti proudu (kde se nachází dnes). Tím došlo k prodloužení náhonu na 250 m. Nový jez kolaudován 20.12.1889.(MH)
        23.11.1866 zasazeno normální znamení, cejch zasazen do skalní stěny u silnice Mohelnice - Český Dub v pomyslném prodloužení hrany jezu. Do skalního masivu vyvrtán odtvor, do kterého zasazen 6 coulů dlouhý a 3/4 coulu silný hřebík s kulatou hlavou, do níž byla vypilována rýha. Hřeb ve skále zalit sírou.
        5.8.1878 nové cejchování, zjuštěno, že hřeb zasazený do skály chybí. Na jeho místo nainstalován nový - železná spojka (klamr) 50 cm dlouhá, jejíž horní hrana tvořila pevný bod ve stejné výšce jako předchozí cejch. Zapuštěna do skály a zalita cementem. Druhé znamení značící nejvyšší možnou hladinu zadrženou stavidlem komise zarazila do dubového sloupu stavidla u opěrné zdi silnice.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1874: 3 kola o prům. 4 m, 4,3 m a 4,9 m
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1874: 3 kola o prům. 4 m, 4,3 m a 4,9 m
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        Popis1906 Girardova turbína nahrazena Francisovou s vertikální hřídelí o průměru oběžného kola 900 mm, hltností 1,1892 m3/s, spádu 2200 mm a maximálním výkonu 26 HP.
        V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,75 m3/s, spád 1,835 m, vákon 12,84 HP.
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis16.11.1896 firmou Prokopec navržena Girardova turbína o prům. 1,2 m s rozváděcím kolem opatřeným 44 kanály o šířce 0,14 m a tloušťce vodního proudu 0,038 m. Max. spotřeba vody 1200 l, což při spádu 2,2 m a účinnosti 75% představovalo výkon 22 HP.
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1933 pro vlastní osvětlení, výkon 5 HP
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        Popis1933 pro vlastní osvětlení, výkon 5 HP
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevMohelnice nad Jizerou
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika2.htm
        Datum citace internetového zdroje24.5.2013
        AutorInternet
        NázevMohelnice nad Jizerou
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika2.htm
        Datum citace internetového zdroje24.5.2013
        AutorInternet
        NázevMáchův kraj
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnímlýn č.p.44
        Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mnichovohradistsko/mohelnice/mohelnice.htm
        Datum citace internetového zdroje24.5.2013
        AutorInternet
        NázevMohelnice nad Jizerou
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnírok 1932
        Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelnice_nad_Jizerou
        Datum citace internetového zdroje24.5.2013
        AutorInternet
        NázevMohelnice nad Jizerou
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníhistorické fotografie
        Odkazhttp://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Mohelnice_nad_Jizerou/Default.aspx
        Datum citace internetového zdroje24.5.2013
        AutorMinistersvo financí
        NázevSeznam vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydání
        Další upřesněníJičín, str. 24
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 103-107
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorFr. Duška
        NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
        Rok vydání1899
        Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra
        Další upřesněníStr. 28, viz Ostatní
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        24.5.2013 07:21 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 19:33
        Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 12:50
        doxa (Jan Škoda) 18.4.2024 11:48
        cestovatelka 9.12.2016 11:10