Poctivý mlynář má zlatý palec.
(anglické přísloví)

Vitošovský mlýn

Vitošovský mlýn
48
Hrabová - Vitošov
78901
Šumperk
Hrabová u Dubicka
49° 51' 38.0'', 16° 56' 33.4''
Mlýniště bez mlýna
Velký mlýn přestavěný na elektrárnu, dnes strojírna Novotný.
Loučka
nepřístupný

Obecná historie:

Do roku 1894 zde stával mlýn, který zakoupil Franz Schmeiser z Lanškrouna a v roce 1895 uvedl na jeho místě do provozu mechanickou tkalcovnu pestrého zboží, hnanou Francisovou turbínou 104 HP, s vlastní apreturou a šlichtovnou. Z řeky Moravy k ní vedl Vitošovský náhon (vzdouvací jez 49°53'32.29"N, 16°55'43.20"E) dlouhý 3,3?km, dolní odpad překonával vzdálenost 2,7?km korytem potoka Loučka. Na provozu se finančně podíleli zábřežští podnikatelé Brassovi (závodní elektrárna spolu s elektrocentrálou Brassovy textilky dodávala elektřinu městu Zábřeh). V meziválečném období zaměstnávala přes 120 lidí, vyráběla flanely, barchety, látky na ložní prádlo, ručníky a kapesníky. Za války se tu vyráběly motory ponorek. Po konfiskaci a národní správě byla tkalcovna roku 1949 začleněna do n. p. Vigona, bavlnářské závody Svitavy jako závod 05, v opravených budovách přes 80 zaměstnanců vyrábělo kapsovinu. Koncem roku 1950 produkce látek skončila, zaměstnanci přešli do textilky v Zábřehu a objekty získaly MEZ Mohelnice. Areál na půdorysu písmene U tvoří dvoupodlažní zděné budovy s vysokými továrními okny, strojovna s kotelnou stojí na opačném břehu Loučky. Jeho součástí byly také dělnické domky čp. 60, 49 a 250 a úřednická vila čp. 80. Je dobře dochovaný a v současnosti se v něm vyrábějí stavební, zemědělské a lesnické stroje.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

18.1.1754 mlýn o 3 složeních s jahelkou emfyteuticky zakoupil Václav Schwenck za 430 zl. rýn. složených hotově

ze mlýna bude platit náhradou za dva sádelnaté vepře 16 zl. 20 kr. a odvádět 21 měřic pšenice, 145 měřic čistého žita, 33 měřic smíšeného žita, 12 měřic ječmene, 15 měřic prosa, 35 měřic moučného prachu. Starost o jez bere na sebe vrchnost, všechny ostatní opravy zajišťuje mlynář, vrchnost k tomu dodá dřevo za běžné ceny, na základové trámy, náhon a hřídele dodá kmeny zdarma, vše dopraví robotníci, o náhon se rovněž stará mlynář, především je povinen zabraňovat hrozícím škodám. Povinně přimlýněny Leština, Hrabová, Rohle a Janoslavice (Svinov), v jiném mlýně pod trestem mlít nesmějí, případné přestupníky je mlynář povinen hlásit vrchnosti k potrestání, pro vrchnost úředníky a dvorskou čeleď mele a šrotuje deputátní obilí bez měřičného, všechny zemské daně platí mlynář, vrchnímu platí jednou za 3 roky 2 zl. z každého složení jako tzv. ochranný plat.

2.10.1763 od Václava Schwenka koupil Karel Kuntz z Dlouhé Třebové za 1300 zl. hotově složených, odvody přepočteny na dolnorakouské míry: 23 měřic 6 achtlů pšenice, 164 měřic 2 achtly čistého žita, 37 měřic 3 achtly smíšeného žita, 16 měřic 2 achtly ječmene, 20 měřic 2 1/2 achtlu prosa, 47 měřic 3 achtly moučného prachu. 

4.6.1768 Karel Kuntz oznamuje, že mu byla testamentárně na 8 let svěřena správa mlýna ve Zvoli na Mírovském panství

31.10.1776 Karel Kuntz prodává Vitošovský mlýn o 3 složeních s jahelkou  a nově postavený pomocný mlýn v Rohli o 1 složení a 1 jahelce Františku Antonínu Lassnerovi z České Libiny, úsovské panství, za celkovou cenu za oba mlýny (včetně dobytka a dalších movitostí per 500 zl.) 3950 zl. hotově složených s tím, že kupec na sebe bere náklady na opravu.  Z mlýna v Rohli bude dle rozhodnutí administrace liechtenštejnského velkostatku v Brně z 9.2.1772 platit 3 zl. vodní činže. Pomocný mlýn v Rohli je možno při dalším převodu se souhlase vrchnosti od hlavního mlýna oddělit.

3.7.1781 František Lassner prodává dle povolení knížecí administrace v Brně z 22.3.1781 mlýn v Rohli Vavřinci Preissovi, mlynáři v Janoslavicích (Svinově) za 765 zl. hotově složených u zábřežského sirotčího úřadu pro dědice Vitošovského mlýna (svědkové Václav Schwenk z olejny v Zábřehu a Jan Wisner, sedlák z Rohle). Ze mlýna bude platit ročně 3 zl. vodní činže, vitešovskému mlynáři bude přidávat 15 dol. rak. měřic pšenice a 45 dol. rak. měřic pěkného žita. Mlýn se připojuje ke mlýnu ve Svinově (Janoslavicích), může však od něho být v budoucnu oddělen.

1834 Marie Lassnerová

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 František Schmeisser & Co., elektrárna

2022 Strojírna Novotný s.r.o.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lassner
  • Schwenck
  • Schwenk
  • Kuntz
  • Kunz

Historie mlýna také obsahuje:

1754-1763 Václav Schwenck

1763-1776 Karel Kuntz

1776- František Antonín Lassner

1834 Marie Lassnerová

1930 František Schmeisser & Co

2022 Strojírna Novotný s.r.o.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    05 2018
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        • okno
        • komín
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1754: 3 složení s jahelkou
          Zaniklý
          • jahelka
          Nezjištěn
          • výroba elektrické energie
          1754 jahelka
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínový domek
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 4 m3/s, spád 2,5 m, výkon 104 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 4 m3/s, spád 2,5 m, výkon 104 HP
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Popis1754: 3 kola
          1834: 4 kola
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popis
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          Popis
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 38
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 38

          Místo uloženíZA Opava
          Název fonduVelkostatek Zábřeh
          Název archiváliePozemková kniha
          Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177
          Místo uloženíZA Opava
          Název fonduVelkostatek Zábřeh
          Název archiváliePozemková kniha
          Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          28.12.2022 23:07 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.1.2023 20:51