Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V místech dnešního mlýna postavil v 17. století hrabě Maxmilián Valentin z Martinic dřevouhelnou vysokou pec a slévárnu, kde se z železné rudy vytěžené v šachtách a lomech nad říčkou Křetínkou tavilo a odlévalo železo. Pec byla v provozu v letech 1658 - 1675.
Založen po roce 1675 na místě hamru
V roce 1804 vlastnil mlýn rychtář František Moravec.
1830 přestavěn do dnešní podoby
1839 Šimon Jedlička
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Jan Gratias (1860-1937), 12.6.1884 oo s Annou roz. Brýdlovou (*1855)
První světová válka (1914–1918)
1920 převzal syn František Gratias (16.8.1890-9.2.1969), 24.11.1925 v Brně oo s Josefou roz. Michlovou (1899-31.3.1975)
V roce 1930 mlýn vlastní Jan Gracias.
za války zůstal jako jediný ze zdejších mlýnů v provozu
1944 pořízeno nové vodní kolo
1947 zakoupeno nové zařízení
k 31.12.1951 mlýn úředně zastaven, odvolání nebylo vyhověno1
1960-1967 nepravidelné šrotování pro JZD
1965 mlýn zasažen povodní
9.2.1969 zemřel František Gratias
1975 po smrti matky převzal syn František (1925-1988, od 1971 v invalidním důchodu)
Poslední trvale zde žijící majitel pan Gracias prý pracoval na kronice či knize pojednávající o obci a zdejších mlýnech.
Poslední majitelé mlýn upravily k rekreačním účelům, avšak není příliš užíván.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Gratias
- Moravec
- Jedlička
- Gracias
Historie mlýna také obsahuje:
1804 František Moravec
1839 Šimon Jedlička
1930-1939 - Jan Gratias (RR)
František Gratias starší (1890-1969). Po jeho smrti se stala majitelkou jeho žena, Josefa Gratiasová (1899-1975). Po její smrti od r. 1975 pak jejich nejstarší syn František Gratias (1926-1988). Po jeho smrti se majitelkou stala jeho manželka Drahomíra, společně s jeho synem Petrem. Mezi léty 1988 až 2001 mlýn procházel řadou oprav. V držení rodiny Gratiasů byl mlýn do 5. září 2005. Poté byl celý objekt odprodán novým majitelům, kteří provedli další rozsáhlé rekonstrukční práce, včetně rozsáhlých střech. Název Gratiasův mlýn se dochoval dodnes. Pohled na čelná část mlýna je zachycena v knize Ing. Josefa Luňáka - Naše mlýny v proměnách času (Návrat 1997), kde je mlýnu věnován podrobnější prostor. S pozdravem a poděkováním Petr Gratias, vnuk, syn a poslední majitel Gratiasova mlýna do roku 2005
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
