Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1) mlynář Jan Pavlík (53 let), katolík, manželka Lidmila (43), nekatolička s nadějí na obrácení, všichni poddaní
2) mlynář Pavel Mlynář (52), manželka Anna (40), oba poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení
Mlýn pochází z období před rokem 1731 neboť je vyznačen již na rukopisné kolorované mapě Ing. Františka Xavera Preitsche z let 1731-1732 . V 19. století měl jedno mlecí složení poháněné kolem na vrchní vodu o průměru 480 cm.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Od poloviny 19. století zde drtil kůru stupník na tříslo . Ve vodní knize je k roku 1877 uvedeno: "Mlýn o kole na vrchní vodu, jedno obyčejné složení ... může však dle potřeby hnáti též i tříslové stoupy, když se mlýn zastaví a ke hřídeli stoupovému řemen přiloží."
Kámen krupníku se roztrhl a proboural stěnu mlýna.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Stupník na tříslo byl v roce 1924 modernizován řezačkou kůry na patře stodoly a dole mlýnkem na její drcení. Pohon zajišťovala transmise vodního kola.
Záznam z roku 1928 uvádí umělecké složení s válcovou stolicí, pár francouzských kamenů a špičák (zařízení z páru mlecích kamenů na odstranění špiček a slupek u zrna).
1930 Konstantin Šmuk
Od roku 1935 kolo nahradila Francisova turbína.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V Dotazníku k přihlášení do Mlynářského ústředí z roku 1939 je uvedeno, že kromě mlecího složení se zde pohání také "mlátička, řezačka, okružní pila, brusička a šindelka ". (RUr)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Poslední mlynář Josef Šmok ml. 1951 .
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Podzimek Šmok Šmuk Pavlík Mlynář Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930 - Konstantin Šmok
1939 - Josef Šmok (RR)
1951 - Josef Šmok ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Šmokovi vzpomínali na stárka Podzimka: "Ještě kolem roku 1930 zde pracoval stárek Podzimek. Často vyprávěl, jak ho honíval u rybníčka nad mlýnem pes s ohnivou hubou. Stalo se to prý ve světové válce."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
