- První záznam je z 22. 4.1527. Mlýn vlastnil Jiří Ciečiatka, který jej prodal Vavřincovi z Blatné.
- Původně mlýn nebyl zádušní, příbramská obec jej dostala od Václava Vojíře. V pozemkové knize z let 1476-1550 je: „frejmarkem za ten mlýn, kterýž nyní sluje Kukačka, a ten mlýn Kukačkovský odkázán obci“
- 14.5.1539 jej od mlynáře Vavřince odkoupil Ambrož Krejčí zvaný Zelený.
1575 Matěj Podhrázský odkázal špitálu
- V roce 1580 je již mlýn označován jako zádušní.
- 1620 – příbramská obec znovu směnila Podhrázský mlýn za mlýn Kukačka.
- 1623 – obec mlýn zastavila Karlu Plotovi.
- 1630 – připomíná se na něm Matyáš, syn podhrázského mlynáře.
- 1670 – za 22 zlatých si jej pronajal Kašpar Duchoň Slanička.
- 1680 – na mlýně je jmenován Matouš Pucherna.
- Devět let poté byl rybník zpustlý a mlýn se nacházel v tak špatném stavu, že V. Labský nechal roku 1690 na jeho místě postavit nový.
- Mlýn převzal syn Petr Labský
1689 Václav Labský
- Od roku 1692 tam žil V. Furch a pak Jan Skládaný za roční nájem 10 zlatých a 8 korců žita – za to bylo nájemcům dáno do uznání 6 korců louky.
- Další nájemci:
- Od 1694 - Palas
- Od 1695 - Pavel Brož
- Pak M. Brož, jenž k mlýnu přistavěl pilu, za což musel mlít obecní sladovnický ječmen. Z mlýna platil ročně 22 zlatých.
- 1712 - V. Brož
- 1729 - Toma Anděl
- Pak Jiří Hlava
- Od 1741 - František Brož
- Od 1747 - Vojtěch Turnovský
- Od 1753 - Martin Brož
- 1761–1766 - Toma Káš
- 1768 – mlýn byl postoupen Josefu Skaličkovi. Poté dán do dědičného vlastnictví Ivo Skaličkovi za 400 zlatých rýnských. Avšak Skalička si mlýn neponechal.
- 1775 – mlynařil na něm Josef Slavík
1785 Skalička
- v roce 1839 je na Indikační skice stoupa (Pochmühle), majitel Johann Fousek, viz ikonografie. (RŠ)
- Od 1840 Josef Fousek, jenž byl energickým zastáncem práv příbramských mlynářů a vždy stál v jejich čele, když šlo o vodu pro mlýny. Když ještě neexistovaly brdské rybníky, tak se zvláště za suchých let stávalo, že mlynáři nemohli mlít, protože povrchovou vodu odčerpávaly doly k úpravě rud. 2.2.1866 kvůli tomu Fousek dokonce protestoval u c.k. místodržitelství, ale neví se, zda uspěl.
- 29.4.1879 mlýn prodal Petru a Josefě Marešovým
- Mlynář Mareš jej přestavěl na parní a 12.12.1912 instaloval turbínu – měla spád 5,6m a výkon 20 HP
- Později byl dále modernizován – zakoupeny stroje na čištění obilí (aspirátor, trier, loupačka), na mletí (dvě válcové stolice – jedna železní hladká, dvě porcelánky a dva mlýnské kameny); i další technika – za 24h se semlelo 25 q obilí.
- Mlýn byl zbourán roku 1986.
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní