Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn vznil po roce 1837. Mlýn je totiž pouze vkreslen na Indikační skicu. Na Císařském otisku není. (RŠ)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn je zřejmě poprvé zmiňován roku 1857.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
24.10.1924 malý synek mlynáře Václava Kroupy při neopatrné hře se sirkami v kolně způsobil mohutný požár který zničil mlýnici a půdu mlýna. Dle ústního zdělení již mlýnice nebyla obnovena avšak v Seznamu vodních děl k roku 1930 je objekt veden jako funkční mlýn, zřejmě tedy mlýnice obnovena byla.
1930 Václav Kroupa
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1939 již v Adresáři Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství není mlýn uváděn.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1859 je jako pachtýř mlýna uváděn Emanuel Haizl.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Jednou jeden sedlák nesl na večer pytel zrní do Kroupů mlýna. Když se vracel, uviděl na Vondrášků louce černého berana. Chytil ho, odvedl k sobě a zavřel do chléva. Ráno byl beran pryč. Když si pak hospodář nesl z mlýna umletou mouku, na stejném místě se popásal vraný kůň. I dal mu pytel na hřbet a poháněl jej k domovu. Tam vraníka zavřel do stáje. I kůň však do rána zmizel. Aby ne, vždyť to byl vodník a sedlákovi zbyly jen ovčí bobky a koňské kobližky. Z vyprávění Tomáše Uhlíře.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
