Pernerův, Podměstský, Janovský mlýn

První znínka o mlýnech v Týnci nad Labem pochází z roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic, "dává oba břehy pod městečkem Týncem Hodkovi dědičně pro výsadní zařízení mlýnské o 2 kolech, aby za toplatil 1/2 hřivny z koa ročně, načež je vůbec vybavuje z pravomoci konšelské".

1339 král Jan jemu opět povoluje, aby "zřizoval si mlýny z té i oné strany řeky, co zřídí, buď osvobozeno veškeré berně".

Není však ze zmínky jasné, o které mlýny se jednalo.

1574 Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích se u královské komory ucházel o mlýny, mj. i Podměstský, pražský purkrabí sice souhlasil, ale hejtman na Pardubicích Jiřík Adlspach z Damstorfu 1578 komoře Království českého píše, že "k tomu, aby pan Libenický koupil i druhý mlýn, by souhlas neměl býti dán".

r. 1602 - mlýn majetkem města, nájemcem byl mlynář Václav Jirásek, to byl ovšem člověk, který "Týneckým k nevoli, pojezdům a škodám příčinu svým nepravdivým a jich na poctivosti se dotýkajícím mluvením dal. Za ty škody a outraty má jim v sobotu po Družebné neděli léta toho 1602 při zapsání této smlouvy 6 kop grošů českých složiti a k tomu povinen bude toho dne v šatlavě pardubské se postaviti a tím vězením za dva dni a noci vytrestán pro svou nešlechetnost býti".

r. 1615 - oprava mlýna po velké povodni, náklady 6 kop 38 gr., více však dáno od spravování slupi po veliké povodni pokažené

2.7.1692 - dokončena nákladná oprava zchátralého mlýna za nájemce Franze Veselého, stála 138 kop 3 groše a 3 denáry

28.2.1723 - za nájemce Jana Koudelky mlýn vyhořel, podezření z úmyslného zapálení mlýna "...ze stupníka oheň vyšel, zdaližby skrze neopatrnost mlynáře nájemního toho času Jana Koudelky, aneb skrze zlost lidskou se státi mělo, dokonale věděti se nemůže."

Mlýn opraven za 10 dnů tesařem Ondřejem Furtem ze Zbraslavic, mlýn byl dřevěný "...při kterémžto mlýně 7 kolů beraniti a 2 podvály na ty koly dosaditi, 7 sloupů vázaných k vodě, na kterých trámy ležeti budou. Vrch 5 vikýřův v něm, celý šindelem pobitý, s jednou lomenicí, futer 7 dubových, schody jedny nahoru a podrošt sloup velký dutý a druhý malý u zdi čtyřhranný, za kteroužto práci svou často psaný Ondřej Furt od poctivé obce de contractu tohoto učiněného 80 zl. a jeden sud piva dostati má."

1.7.1732 za Jana Koudelky ještě úprava mlýna v nové hranoci vodní (povinnost nájemce)

16.8.1764 - nájemce mlynář Václav Krátký za 720 zl. ričně, mlýn má 5 složení, 9 stoup a jahelku

r. 1777 - na 2 roky v pronájmu mlynář Jakub Valzek z Opočna

r. 1779 - za 300 zl. mlynář Jan Klicpera, v r. 1783 ke mlýnu přistavěl pilu

Majitelkou mlýna Barbora Lindrová

r. 1831 - od B. Lindrové mlýn koupil František Kříž a po něm Vojtěch Janovský

1839 Vojtěch Janovský

r. 1877 - mlýn do základů vyhořel, Vojtěch a jeho syn Jan Janovští prodali mlýn bance

31.5.1878 - spáleniště s 16 jitry pozemků koupil v dražbě za 39.035 zl. Ferdinand Perner, mlýn opravil a uvedl do chodu. Stavbu provedl pražský stavitel Blecha

r. 1910 - přístavba obilného skladiště, provedl stavitel Sklenář z Kolína

r. 1911 - mlýn vybaven novými stroji

r. 1914 - zemřel Ferdinand Perner, mlýn převzala jeho manželka Anna.

Bylo mu 74 let. (RR)

r. 1930 - majitelkou mlýna byla Anna Pernerová

do 1.5.1982 do 31.5.1992 byl vedoucím mlýna Josef Dolenský. Mlýn předával v plném chodu panu Hlouškovi, v té době měl okolo 60 zaměstnanců a měsíční semelek činil 2000 tun. (kw)

1990 - 2005 - Pavel Hlouška  a Zdenka Zámišová - vnuci Anny Pernerové, kteří vedlí mlýn,

od r. 2005 - mlýn v majetku firmy Český mlynář, s.r.o.