Podskalský mlýn

Mlýn stál na jezu přes Labe. Na druhém břehu na témže jezu stál Pernerův mlýn. Po přeložení jezu cca 500 m pod oba mlýny přestaly fungovat jako vodní mlýn.
xxx
1588 z register sedmých purkrechtních:
Takto mlynářové tejnečtí kdo co při stavbě dělati a opravovati má, v sobotu po památce Pána J. Krista na nebesa vstoupení (28.5.), na zámku Pardubicích jsou porovnáni.
Mlynář podskalní ten počna od splavu má 84 loket zdýli tak jakž pokud by to býti mělo kln železný v prahu vbit jest, tj. v té délce oněch 84 loket zdýli a to na svůj vlastní náklad ten kus stavu dělati, opravovati a držeti má. Druhý pak kus stavu mlynář podměstský a kdo ho v držení jest též svým nákladem má dělati a sobě opravovati až po slupy i za slup a až po mlejn. A co jest kobyl nade mlejnem podskalním, ty sám mlynář podskalní dělati na svůj náklad má a mlynář podměstský co jest kobyl nade mlejnem i nad slupy taky na svůj náklad dělati má. Než dvě kobyly , které jsou proti splavu vlaky pro plavce , ty společně oba mlynáři dělati dáti mají.
Srub který jest podle splavu chráníce mlýna podskalního, ten mlynář podskalní sám vlastně dělati a opravovati má, s druhé strany pak splavu toliko vokřídly, totéž mlynář podměstský dělati sám svým nákladem a opravovati má. Než splav všecken i prsy přední i také zadní ten oba mlynáři podměstský i podskalní společně zouplna na jednostejný náklad opravovati a dělati mají. A jestliby kdekoliv jak oprava neb dílo buď na těch okřídlích při splavě a v splavě aneb i na stavě nastala a časově,že by se opravdu dělati mohlo, sloužiti bude druhému z mlynářův, když by se dělati mohlo, dal věděti tehdy ihned jeden druhému přičemž by koliv a kterému aneb v společnosti oprava oběma a dílo nestálo, tak aby jeden pro druhého ke škodě nepřišel, meškati nemají, ale hned srazíc vodu, aby opravovati dopřával.
Pakli toho se jeden od druhého napomenut, potahem napomenutí moha opraviti, neučinil, tehdy ten, kterýž by obmeškal, má pánu dědičnému propadnouti 5 kop grošů čes. a přišel-li by druhý mlynář takovým obmeškáním skrze neopravení v povinnostech nahoře psaných k jakým škodám, povinen jest jemu je napraviti, skrz co vejpis tento vypsán jest.
xxx
Léta 1615 v pondělí den sv. Vavřince jsa vyslaný od pana Valentina Žaluda správce panství pardubského, pan Sixt mlynář přísežný z měst pražských a pan Michal Odolf z města Pardubic na spatření stavu [jezu], který jest mezi mlejnem obecním a [mlýnem] Petra Šusterky, i spatřujíc a uznavši to páni vyslaní a toto bedlivě považivše, takto mezi stranami jsou nařídili.
Předně, aby Petr Šusterka vrata zase rozšířil, nahoře tří loket a dole čtyř loket a vokřídlí též na svůj groš aby udělati dal a potomně, kdyby po letech taková vrata sešla, tehdy společně s obcí rovným dílem , aby na ně náklady činili jako kdy prve a vedle vrat cop stavu obecního zbejvalo, to všecko Petr Šusterka nakládati a opravovati má.
xxx
Milostiví páni páni k V. Excel. a Mil. my chudí JMkrál. panství pardubského věrní poddaní poníženě pokorně se ucházíme a toužebně oznamujeme, kterak léta přítomného 1657 času jarního, voda sněhová s nemalým vyzdvižením ledu, nám zarmouceným chudým lidem pod městys Tejnici na Labi, velikou škodu na splavě a jezu učinila, prostředek jeho jakž takž změřeno z gruntu na 25 loket vzala, kdež v jedné polovici téhož jezu, ledva 10 záplav dobrých se vynachází, v druhé také strž jest a od ledu vody vytlučením nemalá škoda se stala, kteroužto dle žádosti naší pan Jan Drahny fišmajstr a pan Jiřík Frýneczký písař porybnej JMK panství pardubského očitě spatřili, i aby v další ruinu jeden i druhý mlejn při témž jezu ležící nepřišel, a tudy JMK král. důchod k ztenčení svému nepřicházel, lidi k tomu na vodách a splavích jezích rozumně jsme zavedli, kterýžto tu škodu k nápravě na 150 kop šacují i nemajíce k spravení jezu toho zarmoucení a chudí lidé při obci nižádného prostředku na zaplacení dělníkům a řemeslníkům , k V. Excel. a Mil. ve vší poníženosti s vědomím a dovolením JM pana hejtmana se ucházíme a pokorně pro Pána Boha V. Excel. a Mil. prosebně žádáme, račte se k nám chudým lidem milostivě nakloniti a tu milost pro odplatu Boží učiniti pro spomožení a vyzdvižení téhož jezu, ourok z týchž dvou mlejnů, z nichž z jednoho ročně 602 kop míšeňských a z druhého i slupy před třemi lety od vody a ledu zkažené, 68 kop míšeňských do důchodu JMK panství pardubského vychází, za rok povzad zběhlý, milostivě odpustiti a passirovati neb kdyby nám týž ourok passirován nebyl, nemožné nám téhož stavu neb jezu vyzdvihnouti a odtud na něj nakládati. Jsouce skrze tu dlouho trvající vojnu nanejvejš schuzeni, popáleni a též posavad durchczugky obtěžováni, což tak pro nás chudé lidi V. Excel a Mil. za touž milost slávy věčné korunu dáti ráčí. Očekávajíce od V. Excel a Mil. milostivé resoluti zůstáváme starší a konšelé též starší obecní na místě celé obce městečka Tejnice nad Labem.
xxx
Milostiví páni páni, předstírajíc V. Mil. purkmistr a konšelé města Tejnice na panství JMC pardubským ležícího, velikou jak v běhu vojenským, tak také od vody a ledu na mlejně a jezu jich obecním učiněnou ruinu a k reparaci takového mlýna a jezu svou velikou nemožnost, poníženě žádají, aby V.M. jim ouroky a platy, nimiž do důchodu dotčeného panství ročně 98 kop 26 gr. 6 den. obec odvozovati povinna jest, za dvě léta milostivě passirovati ráčili, o jejichžto nemožnosti a téhož mlýna s jezem veliká ruinie, pan hejtman opáčeného panství v psaní svém dokládá, což maje my v našem povážení, a vzláštně že mimo jiné od nich povinné ouroky z toho mlejna, slupy a haltýře ročního platu 72 kop do nadřečeného důchodu přichází, nedávaje V.M. my žádného vyměření, zdání naše jest , že by slavná komora česká z ohledu jich nemožnosti, a aby plat odtud přicházející nehynul, takový asi za dvě léta vynášejíc 144 kop k té bezelstné potřebě, milostivě passirovati ráčila a bude povinnost pana hejtmana, na to pozor dáti, aby takový peníze k té reparaci obrácené byly, a pokudžby nestačily, majíc tu pivovar, mohli by obilí koupiti a ku pomoci jednu neb dvě várky k obci svařiti a vyšenkovati. Co V.M. k milostivému povážení a vůlí pozůstavujíc s navrácením spisův k milosti a lásce se poslušně poroučíme.
Actum u JMC komory a expedici české puchhalteryji 18. oktobris A. 1668
Vašich Milostí poslušný a k službám volný Jan Jiří Bos m.p., Karel Kunt m.p., Tobrovský m.p.
xxx
1846 Správa císařského hřebčína v Kladrubech podala stížnost na zaplavování luk u Kladrub a Řečan a požadovala snížení prahu jezu o 2 – 3 stopy. Totéž chtěl udělat i mlynář Janovský, ale: „Postřehl to Václ. Perner a protestoval proti tomu u kraj, soudu v Čáslavi. Zákazem z 3.6.1846 nesmělo se s prahy ani hnouti.“
xxx
1876: Veškerý díl jezu 76 m dlouhého byl příznačně porušen maje plno poruch a trhlin ve štětu, podél všech prahů i podél povodnic. Na opravu této části jezové naléhal vodní úřad celou svou přísností, proto žádal Ferd. Pernera svým přípisem ze dne 4.12.1877, aby na jeho jezu se ujal na účet ovšem jeho a aby jej opravil. Vyspraviv na jeho díle asi 17 m jezu po 70 zl. za 1 m, upomíná mlynáře Janovského o částku 1.190 zl. Nemoha tuto částku ihned splatiti, ochotně Janovský přivoluje , aby na jeho majetek byla uvalena sekvestrace a sekvestorem aby byl jmenován sám Ferd. Perner.
xxx
1888 spor Václava Pernera s podměstským mlynářem Vojtěchem Janovským, když se na jeho díle protrhl jez a Janovský ho musel na svůj náklad opravit. Oprava ho přišla na 10.000 zl., čímž se tak zadlužil, že již z dluhů nevybředl.
xxx
Roku 1891 byly mrazy -26°C a více. Led byl silný 50 až 70 cm. V březnu přišla náhle obleva a sní 5.-7.března velká voda. U Kojic vznikla zácpa ledu a ty pak strhly pilíř u vrat, takže vratová lávka zmizela ve vlnách.