Hlaváčův, Podzámecký mlýn

Údajně založen v XIII. stol.

1345 markrabí Karel odevzdává Hynkovi z Lichtenburka a Žleb poděbradské panství v léno, poprvé zmíněn mlýn

Původně dřevěný mlýn vyhořel za obléhání sirotky za husitských válek

poč. r. 1542 mlýn i s vodárnou vyhořel, 10.3. na prosbu zástavních držitelů poděbradského panství, poručníků po  Janu st. Trčkovi z Lípy, poskytnuto na opravu 1.020 kop gr. čes. Mlýn měl tehdy 11 kol, 20 stup a 2 pily.  (viz příloha)

"

poč. r. 1556 mlýn opět vyhořel, hejtman poděbradského panství Filip z Wildsteina o tom 20.2.1556 info rmoval královskou komoru, císařským rozkazem z 2.3. nařízeno mlýn ihned opravit. V červnu 1556 purkrabí Matěj se Saxendorfu oznamuje, že mlýn je více jak půl udělán. Do konce roku 1556 dokončen. V říjnu se dělníkům na opravě vyplatilo 6 kop 5 gr., 26.11.1564 za nový mlýnský žlab a kolo vodárny zaplaceno 7 1/2 kopy gr.

1560 Jáchym z Hradce referuje císaři, že poděbradský mlýn je třetí největší v Českém království, ale že náklad naň 166 tolarů je více než veliký a že výnos jeho by mohl být o 250 tolarů ročně vyšší.

Roku 1565 mlynář a jeho chasa stravováni na zámku, mlynář Havel dostával plat 10 kop gr. Náklady na mýn činily 50 kop gr. Při mlýně bývaly 2 pily, po požáru 1556 již jen jedna.

1590 dle urbáře 12 moučných kol

na poč. 17. stol. pronajímán vždy na 3 roky

povinně přimlýněno 28 okolních vesnic

1627 Adam Sochor platí 270 zl.hotově odvádí melného 300 strychů žita, 35 str. pšenice, 50 str. ječmene, 20 str. jáhel, 15 str. halšpánů, povinen vykrmit 40 vepřů.

1639 Matěj Kudla, píše: "pak do mlýna JMC v Kolíně jsem se podruhé přestěhoval a podruhé zruinován byl" a žádá o prominutí nájmu.

1647-1648 Matouš Berounský

1649 Šťastný (Felix) Kůželka

8.10.1650-16.10.1651 Jiřík Lochovský

1652 Řehoř Procházka zv. Dundela

1667 Vít Kolíšek (Holýšek)

1668 "mlýn po válce švédské byl opomíjen, takže je sešlý, rozpadá se a hrozí sesutím. Všechny zdi na vodu patřící jsou od vody podemleté, odvrchu až dolů roztrhané tak, že již v přední mlýnici jedna strana do Labe upadla"

1671-76 Šimon Chládek

1674 Jan Kocourek, mlýn musel být zgruntu celý přestavěn, přičemž stupník byl obnoven a vše od kamene bylo nákladně postaveno z kamene štukového a kamene tvrdého černého (kolínského) až na hřídele

1678 Tobiáš Čírtek

1681 Daniel Stupař

1683-89 podruhé Šimon Chládek

1686 opravovány stavidla, žlaby, nárožníky aj.

1689-1691 Jan Skokan

1691-99 Jakub Taraba, 1697 se přel s nymburským mlynářem Václavem Strakou, že mu "zahražuje vrata i stav při mlýně, a tím mu škodu činí, mleti nemůže a žádá o slevení pachtu aspoň 4 neděle"

1700 Paleček

1700-1704 Mates Černý, velká oprava mlýna, královská komora souhlasila s přístavbou světnice s jednou síní a "jednou uličkou do mlýna z ní jsoucí, a sice postavenou od kamene do 4 úhlů až pod krov"

1718 Václav Baďourek (+1718)

1718-35 Daniel Čapek

27.9.1723 v noci vypukl v mlýně požár, a to ve stupníku se třemi složeními a stoupami, který to vše i s jahelkou strávil, takže jen holé zdi zůstaly

1736 Václav Bárovec 

1738-42 Jan Bílek

1743 Tomáš Remeš

Václav Šalanda

1751 Josef Bárovec (1713-21.4.1764)

1.1.1763 emfyteuticky prodán Josefu Bárovcovi za 9.000 zl. a 1.600 roční činže (viz příloha)

1764 po jeho smrti se vdova Anna znovu provdala za Františka Augusta Janovského, mlynáře od Sázavy

1782 syn František de Paula Janovský

1790 vrchnost emfyteuticky odprodala rodině Janovských

1804 mlýn oceněn na 79.871 zl. a pole ve výměře 49 měřic na 3.000 zl.

František Janovský (+1809), mlýn zdědila nezl. dcera Veronika, mlýn spravují bratři Hlaváčové 

1806 rodina Hlaváčova

16.4.1816 v dražbě koupil Vojtěch Hlaváč (+1846) za 40.437 zl. (127.619 zl.v šajnech)

1846 syn Vojtěch

1862 přestavěn na americké mletí pšenice  ažita

1876 rozšířen

1881 jez na Labi stržen velkou vodou, bylo nutno znovu vystavět vrata, srub a část jezu

1886-1894 bratři Vojtěch (+1894) a Gustav Hlaváčovi

1894-1913 Gustav Hlaváč

1896 přistavěna automatická mlýnice na mletí žita

27.3.1913 prodal státu za 600.000 K

1915-1916 si mlýn od eráru pronajala vdova Helena Hlaváčová

1916 koupila společnost, zavedla elektrický pohon, zrušila jez a z mlýna ponechala pouze hlavní několikapatrovou budovu a obytný dům. Ve mlýně se mlelo výhradně pro Státní obilní úřad, za rok semleto 350 vagonů obilí.

Existenci mlýna ukončil veliký požár v roce 20. září 1933.