Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, jinak také zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. stol.
1840 majitel Václav Jahoda
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1875 manželé Štíbrovi
1880 Josef a Marie Grunclovi
1897 prodán v exekuční dražbě s vyvolávací cenou 27.091 zl., zakoupil Karel Špaček, Grunclovi zůstávají jako nájemci
1904 Grunclovi zakoupili Horní mlýn v Sakách, nový majitel Václav Štěpánek
1908 Václav a Karolína Štěpánkovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1918 Václav Štěpánek si podal žádost k obecnímu úřadu v Unhošti, aby směl vedle mlýna vystavět pilu
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl majitelem mlýna, pily a polního hospodářství Václav Štěpánek, č.p. 178.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1947 Štěpánek prodal mlýn Josefu a Marii Neprašovým, ti jej pronajali švagru Žiakovi
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 znárodněni, sezónní prodejna Jednoty
Vývoj po roce 1989
Po r. 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. Dnes se v tomto objektu vyrábějí housle, majitelé manželé Povolní. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Dědek Štěpánek Jahoda Štíbr Gruncl Špaček Nepraš Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
pol. 18. stol - Martin Dědek
1840 Václav Jahoda
1875 manželé Štíbrovi
1880 Josef a Marie Grunclovi
1897 Karel Špaček
1904 Václav Štěpánek
1908 Václav a Kateřina Štěpánkovi
1930 - Václav Štěpánek
1939 - Václav Štěpánek (RR)
1947 Josef a Marie Neprašovi
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
