Mlýn Papírna byl postaven značným nákladem na místě bývalé chalupy roku 1821 mlynářem Janem Prouzou, který pocházel z Podhorního mlýna v Žabokrkách / v Lískách/. Zřídil zde papírnu s náhonem na vodní kolo, která byla patrně jednou z nejstarších v Podkrkonoší. K pohonu nového podniku vyvedl vodní náhon při staré cestě do Žabokrk. Nepříliš vzhledný, ale pevný papír byl zpracováván ze lněných hadrů, které byly trhány holendrem.
Správu papírny vedl asi deset let Prouzův zeť Josef Šrůtek z Hronova. V roce 1824 z ní platil 20 zlatých daní. Za prvního majitele Jana Prouzy se zde pracovalo pravidelně. Jakmile ji však zdědil syn Václav Prouza, který měl současně i bělidlo " Pod skálou" a hospodářství s více než 70 korci polí v Žabokrkách / dnes Hrnčířovi/, pracovalo se již s přestávkami. Syn ale neměl otcovu podnikavost. Brzy pronajal papírnu Františku Fuchsovi / měl za manželku sestru hronovského faráře Josefa Regnera Havlovického/, později nějakému Halířovi a nakonec Politzerovi. Nájemci mu však odtud utíkali, a proto ji raději prodal.
Novým majitelem se pak stal tehdy známý ranhojič z Hořiček Antonín Pich " Pechanec". Ten pak vedl dlouhý spor s " podhorním" mlynářem o vodu a splav. Když byl spor ukončen, prodal Pechanec papírnu Václavu Innertovi, mlynáři z Vysoké Srbské, a ten ji zrušil, protože se výroba papíru nevyplácela. Za Václava Innerta se již ve mlýně po starém způsobu vesele mlynařilo.
1889 dražba mlýna v odhadní ceně 26.614 zl., majitel Šrolf. (RR).
V roce 1890 tento mlýn zakoupil dědeček bratří Čapků Karel Novotný /naroz. 7.1.1837 ve Velkém Dřevíči čp. 65/, který se živil také jako koňský handlíř. Jeho manželkou byla Helena Holzbechrová /nar. 27.2.1841 ve Velkém Dřevíči čp. 75/. Brzy po svatbě se ze Dřevíče odstěhovali a bydleli nejprve v chaloupce v Hronově za nádražím směrem k náměstí, která již dnes nestojí, a je zde Střední průmyslová škola Hronov. V této chalupě se narodil spisovatel a malíř Josef Čapek. Život ve mlýně popisují Karel, Josef i jejich sestra Helena, provdaná Koželuhová, podruhé Palivcová, ve svém literárním díle. Josef Čapek napsal např. r. 1918 Pohádku o tlustém pradědečkovi s reálnou postavou a dějištěm v rodném kraji.
V roce 1894 převedl dědeček Karel Novotný mlýn do vlastnictví MUDr. Antonína Čapka a jeho manželky Boženy, své dcery. Když v roce 1900 zemřel, přestěhovala se babička k dceři Boženě do Úpice a hronovský mlýn Papírnu Čapkovi pronajali. Plánovali změnit později objekt mlýna na tkalcovnu pro svého syna Josefa Čapka, který splnil přání rodičů a proti své vůli vystudoval tkalcovskou školu ve Vrchlabí.
První léta 20. století v Papírně hospodařil Karel Kostelecký, zvaný " Mikado", ústřední postava veselé společnosti "Mandarini" v místním hostinci U zeleného stromu.
