Karlovský, Reifův, Šimečkův mlýn

1534 - v urbáři uváděn mlynář Laukas

1564 - mlynář Matúš

mlynář Karel

1602 získal bratr Matouš Karel

poté mlýn převzal (syn ?) Jan Karel / Karlovic / Karlů - †1615
pak jeho matka Kateřina
1615 - tehdy mlýn s jedním kolem, pila a lisovna oleje (další kolo)

Jan Štícha †1621 (zůstaly po něm dva domy - Suchanovský asi mlýn nazývaný Karlovský ??)

1622 Suchanovský dům/mlýn koupil Matouš Moravec (mlynář z Třebče, nejspíš odsud ? : http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3277-peskuv-stojdluv-mlyn)

1623 Pavel Štrykar Hořický 
1624 nebo 1625 mlýn vyhořel - "jest skrze k oheň k veliké škodě ten mlejn přišel a prazný místo zůstalo" 
spáleniště Štrykar předal zpátky M. Moravcovi

Ondřej Moravec zemřel 1629

1629 bratrům Martinu a Řehořovi Moravcovým, kteří začali používat tradičního příjmení Karel

smlouva z roku 1638 - mlýn si ponechal pouze Martin Karel - mlýn s rejty a pila

1655 - jistý Urban s manželkou Dorotou (dle zpovědního rejstříku svinenské farnosti), snad nájemci

před 1661 - Martin Karel (asi synem Jana Štíchy ?)

dne 29. 3. 1661 koupil Michail Reindl - v tu dobu byl mlýn "mezi Dencikrem a Hlívkou" pustý, Reindl mlýn koupil s půl lánem pozemků za 52 kop 30 grošů

po smrti M. Reindla †1664 zdědil mlýn syn Adam Reindl - hodnota mlýna 170 kop gr. míšeňských (zřejmě stavební obnova 1661-1664)

dne 29. 11. 1703 zdědil syn Josef Reindl 

1740 syn Felix Reindl - zdědil mlýn s valchou - mlýn přestal být provozován

1777 - vdova Eva předala čp. 195 zeti Kašparu Vaňkovi (manželka Marie) - pouze valcha 

1821 - syn Vojtěch Vaněk - koželužský mistr (+ výměnek)

popis 1826 - vlevo od vjezdu obytná část, za ní koželužská dílna, vpravo světnička a valcha o 4 stoupách, stáj a vozovna - vše kryté šindelem
ve vzdálenosti 12 sáhů jižně od valchy veliká stodola

1827 Albert Waneck

Vojtěch Vaněk - obnova mlýna o jednom složení - okolní mlynáři si konkurenci samozřejmě nepřáli 
= 1844-1848 - jednání na úřadech, aby i přes odpor Antonína Panského a Josefa Fürbecka mohl Vaněk prosadit svůj záměr
1848 přístavba mlýna k valše povolena
IX./1848 Vaněk ale umírá (67 let)

poté jeho dcera Marie Anna Hazuková dokončila záměr 

1860 - mlýn koupili manželé Vojtěch a Anna Jeřábkovi 

Kašpar Loidolt - provozoval mlýn, valchu i pilu

František Reif, mlynář ve Svinech č. 195 (1883-1890)

1883 - zmíněn Josef Reif (*19. 3. 1883, Trhové Sviny 195 - ) – manželský syn Františka Reifa, mlynáře ve Svinech č. 195, manželského syna Josefa Reifa, mlynáře ve Čkyni č. 36 a jeho manželky Rozálie Frantové z Velkého Zdíkova č. 26 a Kateřiny, manželské dcery Tomáše Valeše, knížecího šafáře v Mysletíně č. 15 a jeho manželky Anny Dankové z Drahotěšic (http://digi.ceskearchivy.cz/cs/7989/279/1139/2027/92/0)
a dále roku 1890 zemřelý manželský syn Josef Reif (†21. 3. 1890, Trhové Sviny 195) Františka Reifa, mlynáře v Trhových Svinech a Kateřiny roz. Valešové ze Zborova u Ledenic (http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8006/80/1548/2675/100/0)
zdroj: http://jihoceske-rody.eu/rody/reif/ 

sčítání lidu 1890 (2./1891)
čp. 195 Reindlův mlýn
František Reif (*20. 8. 1848, Čkyně) - majitel bytu, mlynář, polní hospodář
+ manželka Kateřina Reif (*1852), nevlastní syn + dcera, 3 synové, tchán, čeledín
9 hovězího dobytka, 1 koza, 3 prasata
(https://digi.ceskearchivy.cz/637853/1 a.n.)

sčítání lidu 1900
samota čp. 195 - František Reif, vlastník bytu, mlynář (*15. 9. 1848)
+ manželka Kateřina Reifová, syn - mlynářský učeň Adolf Reif (*1. 5. 1885), 2 synové, dcera, čeledín Bartoloměj Me(i)kl
hovězího dobytka 9, prasata 4, úl 1, 17 slepic
(https://digi.ceskearchivy.cz/638359/1 a. n. - lokalita v DA špatně označena !!)

sčítání lidu 1910
Reindlův mlýn č.p. 195 - František Reif, majitel bytu (*18. 10. 1847), mlynář
+ manželka Kateřina Reifová, syn
hovězího dobytka 8, prasat 2, 1 úl, slepic 25
(https://digi.ceskearchivy.cz/639501/1 a. n.)

1915 - Josef Šimeček ? (Chytilův adresář http://www.chytiluv-adresar-1915.wz.cz/37.pdf)

Dne 9. června 1924 hořelo na Šimečkově mlýně - evidentně šlo o pokračování žhářství viz. mlýn Trajerů. (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 129, http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3228-trajeruv-ficluv-mlyn)

1930 - č. 195, Josef Šimeček, mlýn, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,1 HP (Seznam vodních děl 1930)

1939 - Josef Šimeček (RR)

po WW2 poslední mlynář Josef Šimeček

Popis stavu 12/2012 (pkhistory web)

Jedná se zřejmě o do jisté míry nejnenápadnější mlýn na Svinenském potoce jižně od T.S., především díky své "zastrčenosti" a vzdálenosti od silnice (již zde není tak lehké rozpoznat mlýnskou stavbu). Dále také nebyl vůbec donedávna v mapy.cz zakreslen jako mlýn (jako u Denzingerova a Hlívkova). Ovšem díky tomu, že stavba je stále obydlená, je také udržována v dobrém stavu (daní za to jsou některé úpravy). Nejblíže se ke mlýnu dostanete zeshora po příjezdové cestě (zpočátku v úvozu, poté vedoucí po terase nad údolím potoka) - ovšem respektujte soukromí majitelů atd. Při pohledu zezhora je také pěkně vidět celý půdorys mlýna a jeho dispozice a také, jak je stavba v podstatě zapuštěna do svahu. Zajímavá je brána s široce klenutým obloukem. K počátku náhonu se dostaneme výlezem doleva na terasu a poté dále směrem k Denzingrovu/Hanzlovu mlýnu, kde opět sestoupíme dolů k potoku (na vlastní nebezpečí). Náhon Šimečkova mlýna začíná těsně za objektem Denzingrova/Hanzlova mlýna a nyní je jeho začátek již zasypán (nepřivádí vodu). Opět zde vidíme solidní vyztužení stěn náhonu kameny, po několika metrech narazíme na můstek z vlnitého plechu, který zřejmě nahradil dřívější kamenný. Před můstkem vidíme masivně stavěnou srážku ze skládaných kamenů s kamenným překladem, koryto potoka je jen pár metrů vlevo. O kus dále narazíme na velmi pěkný kamenný můstek složený ze dvou překladů. Poté se náhon značně rozšiřuje a zdá se že zde tvořil jakýsi pseudoretenční rybník. Dále se však náhon opět zužuje kamennou zídkou. Po chvíli se dostáváme přímo k budově mlýna a mlýnici - vantroka jsou již betonová, zmodernizovaná. Můžeme potvrdit počet vodních kol, lednice jsou zde skutečně dvě, přičemž ta dále od vantrok je dnes již zastavěna pod přístavbou. Na největší zajímavost narazíme vpravo od vantrok, kde jsou zbytky opotřebovaných mlýnských kamenů. Při pohledu ze silnice můžeme zahlédnout odvodní kanál, který je ovšem zpětně napájen vodou z potoka. Pěkně je vidět i moderní nástavba na místě druhé lednice. K mlýnu vede ze silnice mostek (zřejmě z podvozku náklaďáku) s kovovým zábradlím. Nad silnicí můžeme vidět zajímavý objekt stodoly/špýcharu/seníku. Pokud vlastníte dalekohled, můžete na štítě mlýnice vidět vročení 1915 v kamenném štítku, jde zřejmě o datum rekonstrukce/přestavby. Při pohledu ze zákruty silnice blíže k Trhovým Svinům je na celý areál probleskující mezi stromy velmi zajímavý pohled.
(akt. PK 2/2021)

Duben 2014
Zcela nedávno se u silnice u Šimečkova mlýna objevil velice vkusný patník - nevím, zda-li jde o celý mlýnský kámen, či jen o jeho polovinu (což je ale pravděpodobnější.) (pozn. 2/2021 - jde o polovinu kamene, v minulých letech jsem jej po zimě narovnával na původní místo)