Mlynář zbohatne, když se mlýn hýbe,
a ne když se ukládá do postele.
(německé přísloví)

Langrův, Krejčův, Poláčkův mlýn

Langrův, Krejčův, Poláčkův mlýn
86
66
Dobré
517 93
Rychnov nad Kněžnou
Dobré
50° 16' 11.7'', 16° 14' 49.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Byl to údajně nejstarší mlýn na Dobersku, až ze středověku. Za 30tileté války patřil mlýn evangelíku Jiřímu Langrovi, 1651 opustil mlýn kvůli víře. Kolem 1716 jej vlastnil Pavel Verner, dále Kocián, Verner a Raichl. 1820 ho koupil dobřanský mlynář Karel Langr, 1893 F. Poláček. Ze mlýna se stala tkalcovna a pila do r. 1951. Pak úplně přestavěn, zůstal jen histor. cenný výměnek a kamenný most z r. 1865, který byl zničen při povodni 1998
Západně od Dobrého na Zlatém potoce
Dědina
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Východně od města Dobrušky v Dobrém stával na potoce vodní mlýn čp.86 /staré 66/, zvaný Langrův, podle posledních majitelů Krejčův nebo Poláčkův. Původně to bylo malé dřevěné stavení s náhonem a splavem stojícím o něco níže než pozdější zděný objekt. Obilí se tu získávalo "způsobem mlýnských stoupů": prostě se roztloukalo v kamenném dolíku údery palice.

Přesné datum vzniku mlýna nemáme, ale "mlýn je zajisté původu starého, nebo může se mít za to, že za Karla IV. ten mlýn již stával zároveň s pilou. V Dobrém bylo tenkrát 8 usedlostí a mlýn již byl zaznamenán. Obec Dobré vznikla v letech 1157-1166". 

To se alespoň uvádí v rodinné kronice, kterou napsal Pavel Langr z Dobrého č.98, syn posledního zdejšího mlynáře Josefa Langra.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Dozvídáme se také, že v průběhu třicetileté války mlýn náležel Jiřímu zvanému Langr, příjmením Dlouhému. Mlynář byl tehdy již svobodný, tedy nebyl poddaný vrchnosti, a ve svých pětačtyřiceti letech měl s manželkou Justianou tři děti: syny Kryštofa a Domonika a dceru Marianu. Celá rodina se 28. dubna 1651 odstěhovala do sousední země - odešla pro víru.

Po Langrových náležel mlýn jistému Kociánovi. Po něm tu hospodařili Pavel Verner a poté jeho syn Pavel. Pavel Verner měl v 17. století mlýnek o jednom mlýnském složení. V souvislosti s Pavlem Vernerem mladším se traduje,  že roku 1716 jednou v noci přepadlo mlýn sedm banditů, všechny svázali, "kyjemi je tloukli, chtějíce na mlynářových peníze. Jeden ze svázaných byl při tom postřelen 17 broky a mlynářka následkem toho zemřela". Tehdejší vrchnost nechala prý lupiče pronásledovat, u Chrudimi je dopadla a za trest je nechala lámat kolem. Po těchto událostech nechtěl Pavel Verner na mlýně dál zůstat a prodal jej. Obec Dobré  mu nabídla pozemek, aby si mohl postavit nový dům. Mlynář si tedy postavil menší mlýn č. 83, jenž později vyhořel.

Původní mlýn koupil od mlynáře Vernera Ondřej Rejchl. Ten musel vrchnosti platit 6 zlatých 43 krejcarů daní a mimoto měl v roce 1775 znamenány 104 dny roboty ročně. Po Rejchlovi hospodařil na mlýně jeho syn Ondřej.

Roku 1820 koupil mlýn Karel Langr, mlynář v Dobřanech, který vlastnil dobřanský mlýn zvaný Podhradský. Byl pravděpodobně potomek dřívějších Langrů na tomto mlýně, kteří se v roce 1651 odstěhovali ze země. Karel Langr zemřel v roce 1838 a pochován byl v Dobřanech. Poté převzal mlýn jeho nejmladší syn Alexander, který tu hospodařil až do své smrti v roce 1888. Tento mlynář měl vůči vrchnosti povinnost 104 dny roboty ročně a po zrušení roboty platil 6 zlatých 15 krejcarů daně.

1830 Karel Langer nechal postavit před mlýnem kamenný kříž

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po Alexandru Langrovi zdědil mlýn jeho nejmladší syn Josef. Alexandr Langr se svým synem Josefem již ke konci roku 1890 postavili první válcovou stolici, současně s ní se však ještě mlelo na složení s kameny. V jejich mlýně se mlela též uherská kukuřice, asi 80 pytlů týdně. Mlýn měl v té době dvě vodní kola na svrchní vodu s asi třímetrovým spádem. Splav u mlýna byl v té době trámový s dřevěnou skloněnou podlahou. V letech, kdy byl na mlýně, se do českých zemí začala dovážet laciná mouka z velkomlýnů v Uhrách a mnoho menších mlýnů na potocích zkrachovalo. Mezi ně patřil i mlýn Josefa Langra, posledního mlynáře tohoto rodu, který roku 1893 koupil František Poláček ze Lhoty. I ten vbrzku odešel a mlýn prodal Františku Žabokrtskému. Po jeho smrti na mlýně nějaký čas ještě hospodařila vdova Žabokrtská se svými dvěma syny. Brzy poté mlýn přešel do majetku Františka Poláčka a jeho manželky Alžběty.

Dřevěný splav později zbořila povodeň a v roce 1910 byl postaven splav z kamene a cementu. Tento splav byl zničen povodní v roce 1998. Ve mlýně se také v té době pekl chléb a rozvážel po okolí, u mlýna také pracovala pila. 

Spolumajitelem byl v té době také J. Samek, tkalcovský mistr z Dobrušky, jenž Langrův mlýn změnil na tkalcovnu. Samkovu polovinu tkalcovny kolem roku 1911 převzal obchodník Poláček z Dobrého a prodal ji dále rolníku Krejčímu z Dobrého. 

V té době přestavěním mlýna a pily vznikla tkalcovna pro celkem 24 stavů, v níž se pracovalo až do roku 1943, kdy tu byl nájemcem Bohuš Čtvrtečka.  

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1930 Poláček a Krejčí, tkalcovna

1940 František Žabokrtský, zánik mlynářské živnosti

Za 2. světové války nájemce tkalcovny Bohuše Čtvrtečku za přechovávání důstojníka bývalé československé armády okupační orgány nechaly sebrat gestapem a odvézt do koncentračního tábora.  Tkalcovna v Dobrém pak byla pronajata bratřím Součkovým, kteří ji provozovali až do roklu 1951, kdy byla výroba zastavena.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes již starý mlýn neexistuje. Byl úplně přestavěn a starou zašlou slávu připomíná jen historicky hodnotný a pečlivě udržovaný objekt výměnku. Kamenný most z roku 1865 byl stržen při velké povodni v Orlických horách roku 1998.

1998 přívalová povodeň odnesla rovněž Langerův kamenný kříž před mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kocián
  • Verner
  • Rejchl
  • Poláček
  • Žabokrtský
  • Langr
  • Dlouhý
  • Krejčí

Historie mlýna také obsahuje:

1930 Poláček a Krejčí,

-1940 František Žabokrtský

Alois Jirásek píše v románu Temno o Dlouhém mlýně, kde byl viděn emigrant Vostrý-Žitavec s červenou bradavicí u oka, jenž tam chodil pod záminkou, že spravuje hodiny. Právě Langrův mlýn pod Dobrým zřejmě spisovateli posloužil jako předobraz pro Dlouhý mlýn.

V r. 1716 byli obyvatelé mlýna přepadeni bandou lupičů a mlynářka zemřela.

Kolem roku 1910 povodeň vzala splav.

V roce 1998 se prohnala ničivá povodeň.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Původně malé dřevěné stavení, 1845 přestavěn z cihel a kamene.
      1865 postaven kamenný most.
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
      • náhrobky, pamětní desky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Původně údajně stoupový, v 17. stol. za Pavla Vernera měl již jedno složení s kameny.
        1890 Alexandr a Josef Langrovi zřídili první válcovou stolici v širším okolí, starší kamenné složení a holendry však ještě zůstaly.
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        pila s jedním plechem
        • náhon
        Původní trámový splav s dřevěnou skloněnou podlahou ležel o něco níže, byl stržen povodní 1910, poté postaven kamenný a cementový, který vydržel až do přívalové povodně 1998.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně dvě kola na svrchní vodu se spádem 3 m
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně dvě kola na svrchní vodu se spádem 3 m
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína Francis, průtok 0,270 m3/s, spád 3,75 m, výkon 9,6 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJiří Mach
        NázevMlýny na Dobersku
        Rok vydání1995
        Místo vydání
        Další upřesněníDoberská ročenka 1995
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJiří Mach
        NázevMlýny na Dobersku
        Rok vydání1995
        Místo vydání
        Další upřesněníDoberská ročenka 1995
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách VI
        Rok vydání2003
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 183-185
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje16.6.2016
        AutorJosef Hejzlar
        NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku
        Rok vydání1961
        Místo vydáníNedvězí
        Další upřesněnís. 29-34
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo finací
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaromír Maisner
        NázevStaré mlýny v Orlických horách
        Rok vydání1960
        Místo vydáníKounov
        Další upřesněnís. 86 - 89
        Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
        Datum citace internetového zdroje
        AutorTereza Pavlíčková
        NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
        Rok vydání2009
        Místo vydáníDobré
        Další upřesněnís. 50
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        6.10.2014 02:00 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2018 18:36
        doxa (Jan Škoda) 31.3.2024 00:37