Lancknechti nenechají nic ležet,
jen mlýnské kameny a žhavé železo.
(německé přísloví)

Nový lesní, Horní mlýn, Valcha

Nový lesní, Horní mlýn, Valcha
25
Bernartice nad Odrou
741 01
Nový Jičín
Bernartice nad Odrou
49° 37' 41.3'', 17° 56' 39.0''
Mlýn s vodním kolem, který vyrábí elektřinu
Velmi dobře zachovaný mlýn s kompletním technologickým zařízením. Obnovené funkční vodní kolo Zuppingerova systému. Příkladně udržovaná technická památka.
osamoceně na úplném konci obce
Odra
16077 / 8-2059
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1658 vrchnost postavila valchu na louce u gruntu čp. 29 (1670-1673 nájemce Adam Schwach z Kunína), po 20 letech ji však zbořila a postavila novou na místě současného mlýna
1683 k vdově po Pavlu Petřkovském se přiženil Jiří Melč, koupil Starý mlýn i novou valchu za 600 zl.
1687 nová valcha uvedena jako panský mlýn se zařízením pro valchu
1689-1690 na Novém mlýně Jakub Horák, do té doby mlynář ze Starého mlýna
1698 naposledy připomínána valcha
9.3.1722 syn Václav Melč převzal Starý mlýn i s Horním mlýncem (Nový lesní mlýn) za 600 zl., v Novém mlýně měl hospodařit Ondřej Ertel z Mankovic se ženou Zuzanou, dcerou Jiřího Melče, po jejich smrti měl Nový mlýn připadnout zpět ku Starému
1739 opět připomínán Ondřej Ertel na Novém mlýně
1756 po smrti Ondřeje Ertela se sem přestěhoval Václav Melč, oba mlýny spojeny, po něm jeho vdova Anna
1763-1765 mlynářem manžel jejich schovanky Ondřej Wellert, podezřelý jako tajný nekatolík, mlýn mu byl konfiskován
1765 mlýn prodán vrchností v dražbě za 1 980 zl. Václavu Strnadelovi
28.1.1791 zemřel ve věku 67 let, mlýn převzal za 1500 zl. syn Josef Strnadel, držel jej do roku 1830
1803 mlýn nazýván Valcha
1830 syn František Strnadel s manželkou Rozálií roz. Schenkovou z Mankovic, zemřel 1836
1837 k vdově se přiženil Jan Knopp, syn mlynáře pod Spálovem

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1856 František Strnadel se znovu oženil s Němkou ze Žiliny u Nového Jičína

1857 syn František se oženil s Antonií Waleovou z Heřmánek u Oder a převzal mlýn

od 1870 mlýn pronajímán:

1870 Tichavský

1875 Jan Černý z Ptení

1876 Konrád Höffler ze Stěbořic a Terezie Münsterová z Velkého Vrážného

1886 rodina Jedekova z Nového Jičína

1884 Göttlicher

1892 František Jakubec

1906 Antonín Sojka

1910 mlýn zakoupil Karel Jakubczyk

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930  Antonín Novák

1935 zakoupil Rudolf Bajer s manželkou Marií

Po znárodnění v 50. letech byl osud mlýna poněkud dramatický. Nejprve bylo rozhodnuto, že je nepotřebný a jeho vybavení se sešrotuje. Nakonec k tomu ale nedošlo. Statici oznámili, že po demontáži vybavení by se mohla zřítit i obytná část mlýna, a to byl důvod, proč byl nakonec mlýn zachráněn. Díky tomu se původní majitelé, rodina Bajerova, nemusela z mlýna vystěhovat.

Mlýn byl zrušen, mletí zakázáno a obec nemusela původním majitelům hledat nové bydlení. Až do 60. let však žití ve mlýně neměli jednoduché, jelikož používat pračku či pouštět rádio mohli pouze za pomoci dynama na jednosměrný proud.

1.8.1953 mletí zastaveno, zařízení zakonzervováno

1969 do mlýna zavedena elektřina

23.3.1989 zemřel poslední mlynář Rudolf Bajer

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1989 došlo k navrácení majetku původním vlastníkům a díky tomu k postupným opravám a rekonstrukcím.

Dnes žije v této technické památce poslední dcera rodiny Bajerovy Jarmila Jakubková, která patří k těm ženám, které by své rodiště nedaly za nic na světě. I když je vybavení mlýna dnes už nefunkční, je stále původní a paní Jakubková po místnostech, kde se dříve mlela a zpracovávala mouka, provádí zvídavé návštěvníky.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Melč
  • Ertel
  • Wellart
  • Strnadel
  • Höffler
  • Jedek
  • Göttlicher
  • Jakubec
  • Sojka
  • Jakubczyk
  • Palášek
  • Hývnar
  • Klapuch
  • Purmenský
  • Novák
  • Bajer
  • Schwach
  • Horák
  • Tichavský
  • Černý

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Budova 14 x 17 m, polovalbová střecha kryta od 1880 eternitem. Levá polovina je mlýnice, vpravo obytná část - v přízemí starobylá jizba a kuchyně, v patře ložnice a 2 menší pokoje. Objekt není podsklepen.
      • dveře
      • okno
      • střešní nástavba
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • krov
      • dveře
      • schodiště
      • existující umělecké složení
      Původně dřevěná, dnes kovová hřídel od vodního kola prochází do mlýnice do podkolí. Na této hřídeli je osazeno velké ozubené kolo čelní, jehož zuby zapadají do pastorku předlohové hřídele s bočním palečním kolem. Předlohová hřídel byla v 90. letech prodloužena a otáčela převodovkou a asynchronním generátorem spojeným řemenicemi od převodovky. Původně ale boční paleční kolo na předlohové hřídeli otáčelo pastorkem (pravoúhlý převod) hlavní transmise. Hlavní transmise mlýna je usazena v kluzných ložiskách na cihelných patkách. Malá transmise uložená na ložiskových věšácích u stropu dříve roztáčela dynamo, zemědělské a ostatní stroje. V podkolí jsou též paty kapsových dopravníků a šrotovník z 30. let 20. stol. Na prvním podlaží (válcovém) nalezneme loupačku periodickou na loupání zrna od fa Leopold Kašpar – Šternberk cca z 20. let 20. stol. Dále dvě válcové mlecí stolice (tuplovka a jednopárová) výrobce Jos. Prokop a synové – Pardubice cca odhadem z počátku 30. let 20. stol., pytlovací lávky, filtr skříňový (ssací) taktéž od výrobce Prokop Pardubice cca z konce 20. let. Na mezipatře stojí zajímavá reforma dvoudílná z konce 20. let 20. stol. na čištění a třídění krupice., rovinný vysévač dvouskříňový na třídění rozemletého produktu cca z konce 20. let 20. stol., a zajímavý malý rovinný vysévač jednoskříňový taktéž na třídění rozemletých produktů výrobce Prokop a synové – Pardubice cca z poč. 30. let 20. stol. Válcová horizontální míchačka na míchání produktů byla demontována a na podlaží leží její části. U stropu je dochován archaický pravoúhlý transmisní převod. Na posledním podlaží tzv. podstřeší stojí tyto stroje: zajímavý tarár se žejbrem na čištění zrna cca z konce 20. let 20. stol., triér – koukolník na čištění zrna, stroj kartáčovací na obrušování zrna cca z poč. 30. let 20. stol., hadicový filtr cca z konce 20. let 20. stol., exhaustor, šnekové dopravníky, vzácný pytlový výtah řemeslné výroby a hlavy kapsových dopravníků. Kapsové dopravníky a pytlový výtah procházejí všemi patry. V podstřeší a o patro níže stroje roztáčela pomocí plochých kožených řemenů malá transmise netypicky usazená v ložiskách na litinových kozlících. Tato transmise byla hnána od hlavní transmise v podkolí úplně dole. Hlavní transmise v podkolí roztáčela řemeny stroje na prvním podlaží.

      David Veverka – posudek a výzkum strojní technologie Lesného mlýna v Bernarticích 19.10. 2014
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Popis
      VýrobceLeopold Kašpar, Šternberk
      Popis
      Popisreforma, tarár se žejbrem a dvouskříňový rovinný vysévač - prozatím neidentifikováno, chybí štítek
      v I. etáži primární technologické zařízení
      II. etáž moučnice
      III. etáž síta, válcové mlecí stolice a zásobníky zrna
      3 složení od firmy Prokop a synové Pardubice, instalováno 1935 za Rudolfa Bajera
      Zaniklý
      • pila
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      Nezjištěn
      • pohon zemědělských strojů
      pila jednuška postavena snad 1700, v provozu jen příležitostně, zanikla 1840
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      • lednice
      Od jezu náhonem k vodnímu kolu a turbině, po vykonání práce voda odchází odtokovým korytem pryč.
      Jez na Odře v koruně 27,5 m široký, jednostupňový, max. 3 m vysoký, náhon dlouhý 60 m, průtok regulován stavidlem.
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisObnovené vodní kolo Zuppingerova systému.
      prům. 400 cm, vnější šíře 250 cm, 32 lopatek
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisObnovené vodní kolo Zuppingerova systému.
      prům. 400 cm, vnější šíře 250 cm, 32 lopatek
      TypNásosková turbína – Metaz
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popisturbína systému METAZ
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popispůvodně 3 kola
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1 m3/s, spád 2,2 m, výkon 8,75 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
      • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
      • periodická
      • válcový
      • jednoskříňový
      jednoskříňový malý 1x, dvouskříňový 1x
      1x dvoudílná
      • sací filtr
      • hadicový / tlakový filtr
      • válcová
      • šnekový dopravník | Počet:
      • kapsový výtah | Počet:
      • pytlový výtah | Počet: 1, řemeslně vyroben
      • AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra
        NázevVodní mlýny na Novojičínsku
        Rok vydání2012
        Místo vydáníOstrava - Kunčičky
        Další upřesněnís. 16-22
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJiří Tichánek - Pavel Šmíra
        NázevVodní mlýny na Novojičínsku
        Rok vydání2012
        Místo vydáníOstrava - Kunčičky
        Další upřesněnís. 16-22
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 22
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorkol.
        NázevPo stopách technických památek
        Rok vydání2044
        Další upřesněnís. 35

        Žádná položka není vyplněna

        Majitelka - dcera posledního mlynáře Jarmila Jakubková vzpomíná:
        Když se uzavřelo regulačním kolem stavidlo vodního kola, jak všechno dobíhalo, ještě jsem stačila přiběhnout do postele než došlo k úplnému zastavení dynama a zhasla žárovka. Elektrika se tady zavedla až v 60. letech, do té doby jsme si tady svítili elektrikou z dynama roztáčené vodním kolem.

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        31.10.2014 22:28 uživatelem David Veverka (David Veverka)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 9.4.2023 10:37
        doxa (Jan Škoda) 27.3.2023 01:10
        srubarski (Michal Šrubař) 7.8.2015 13:23