Co zůstane v chodu mlýna, je mlynářovo.
(německé přísloví)

Satranův mlýn

Satranův mlýn
19
Vepřek
277 52
Mělník
Vepřek
50° 18' 37.9'', 14° 19' 21.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Rozlehlý areál mlýna na nepravidelném čtyřkřídlém půdorysu. Na severní straně dvora stojí patrové obytné stavení. Ve sklepech zachováno několik gotických portálků, v přízemí klenutá síň a černá kuchyně. Mlýnice pozdně barokní patrová (před 1800), s mansardovou střechou, dochováno úplné technologické zařízení z přelomu 19. a 20. století. Areál doplňuje barokní patrová sýpka, mladší stáje, kolna a zbytek další stavby na vodní pohon.
Bakovský potok
104219
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mlýn byl postaven v pozdním středověku na místě tvrze rodu Wepřeckých z Wepřberku.

Majitelem mlýna v roce 1930 Vojtěch Satran.

Mlýn je kulturní památkou: obytná budova, mlýnice se strojovnou, sýpka, hospodářské budovy, oplocení s branou

(HŠ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik údajně ve 14. stol.

Mlýn byl postaven v pozdním středověku na místě tvrze rodu Wepřeckých z Wepřberku.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

1596 záznam v urbáři - I. písemná zmínka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

Již v roce 1663 jest ve velvarské matrice na fol. 159 Václav Sypecký, mlynář ve Vepřku (č.19).

V matrice N pro Chlumín a okolní vsi, dnes okres Mělník, pro léta 1707-1756, je na str. 76 (fol. 72) zápis ze dne 11. 3. 1737 o pokřtění dcery Elisabeth, jejímž otcem je mlynář z Vepřeku - Václav Sypecký (v orig.: Wenceslao Sipecki) a matkou Ludmila (v orig.: Ludmilla), jeho žena.

(doplnil Mgr. Petr Haupt)

V r. 1762 Sypecký Václav a Ludmila, poddaný mlynář, koupil od vrchnosti (veltruské) tento mlýn panský s trojím složením a stoupami při velvarské vodě ležící a spolu k němu patřící chlévy, stodolu, sklepy, zahradu atd.

Od roku 1839 mlýn vlastnili Jan a Antonie Satranovi

1840 Jan Satran

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V 50. letech 19. století byla jižně od mlýna postavena trať Státní severozápadní dráhy, která jej oddělila od jádra obce.

V roce 1886 je zde mlynářem Vojtěch Satran, od roku 1903 Josef Satran, v roce 1904 Marie Satranová 

18. 3. 1903 zemřel mlynář Josef Satran, 33 let. (RR)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Viz níže.

1930 Vojtěch Satran

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1939 Vojtěch Satran.

2010 zakoupili manželé Linzerovi, zahájena rekonstrukce

27. 1. 2011 prohlášen za kulturní památku

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sypecký
  • Horn
  • Satran

Historie mlýna také obsahuje:

1663 Václav Sypecký

1737  Václav Sypecký

1762 Václav Sypecký

1839 Jan Satran

1886 - Vojtěch Satran (RR)

1903 - Josef Satran (RR)

1904 - Marie Satranová (RR)

1930-1939 - Vojtěch Satran (RR)

2010 Linzer


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • středověk
    • předbělohorské období do roku 1620
    • baroko do roku 1800
    • klasicismus do roku 1850
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýn ve Vepřku se vyznačuje složitým stavebním vývojem od výstavného, původně středověkého období přes barokní a klasicistní fázi až po eklektické úpravy počátkem 20. století.
    Areál se zachoval ve vysokém stupni autenticity, a to všech svých podstatných stavebních etap. Unikátní je existence dvou mlýnů v rámci jednoho areálu – barokní mlýnice a budovy nového mlýna. Součástí areálu je také soubor původních hospodářských staveb dotvářejících funkční celek.
    Obnova hlavní obytné budovy s černou kuchyní a vedlejší obytné budovy skončila v roce 2015.
    Bývalé kolny byly uvedeny do své původní podoby v roce 2018. Opravy barokní mlýnice, která navazuje na hlavní obytnou budovu, probíhaly osm let až do roku 2020. V současné době se opravuje objekt nového mlýna a sýpky.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/bydleni/rekonstrukce/mlyn-vodni-mlyn-rekonstrukce-zachrana-ruina-veprek.A221128_165909_rekonstrukce_web
    Areál vodního mlýna tvoří patrové obytné stavení s přístavbou hostinských místností, třípodlažní budova mlýnice se strojovnou, zděná patrová sýpka, hospodář. budovy a ohr. zeď s bránou. Areál prodělal stavební vývoj od pozdního středověku do poč. 20. st.
    Přesná doba založení mlýna dosud není známá. Je však pravděpodobné, že k němu došlo ve 14. století, kdy byl v majetku pražské kapituly. Nejasné je i umístění středověké stavby. Předbělohorské stáří objektu však dokládají dochované pozdně gotické kamenické články a druhotně umístěná renesanční mříž. Během třicetileté války byl mlýn zřejmě výrazně poškozen spolu s celou vsí. V baroku tak byly položeny základy dnešní mlýnice a v klasicistním období došlo kolem roku 1816 k přestavbě areálu v dochovaném rozsahu. V 50. letech 19. století byla jižně od mlýna postavena trať Státní severozápadní dráhy, která jej oddělila od jádra obce. Na přelomu 19. a 20. století byla přestavěna obytná budova v eklektickém duchu (datace 1904 a 1907). V téže době bylo modernizováno i technické vybavení mlýna, které se prakticky dochovalo dodnes. Poslední úpravy areálu proběhly ve 20. letech 20. století, kdy byla k mlýnici přistavěna turbínová strojovna a upraveny hospodářské objekty. Během druhé poloviny 20. století byl areál opuštěný, chátral a došlo ke zřícení většiny střech. O záchranu památky před zánikem se zasloužili až noví vlastníci po roce 2010, kteří po více než desetileté obnově chystají zpřístupnění mlýna i s historickými technologiemi.
    Bývalý vodní mlýn čp. 19 stojí v otevřeném údolí Bakovského (dříve Červeného) potoka nedaleko jeho ústí do Vltavy. Od vesnice je oddělen tělesem železniční trati. Vlastní areál mlýna sestává ze čtyř budov, uzavírajících nepravidelný dvůr. Na S straně stojí obytné stavení s přístavbou, k němu je kolmo napojen objekt mlýnice se strojovnou, na V straně je budova bývalé sýpky a na J straně dvora další hospodářské budovy. Do dvora se vjíždí branou z veřejné komunikace od V. Areál mlýna uzavírá zděná ohradní zeď. Náhon je přiveden k mlýnu od SZ.
    Předmětem památkové ochrany je obytné stavení čp. 19, mlýnice se strojovnou, sýpka, hospodářské budovy, ohrazení s branou, technické vybavení mlýna a pozemky vymezeného areálu.
    Mlýn ve Vepřku patří k nejvýznamnějším objektům svého druhu na území Středočeského kraje a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. Kromě stavební podstaty mlýna, kontinuálně zasahující od pozdního středověku do první třetiny 20. století, je mimořádně významné i dochované technologické vybavení mlýna.
    Patrový objekt na severní straně dvora se středověkým jádrem přestavěným barokně, klasicistně a počátkem 20. století.
    Obytné stavení, situované na S straně dvora, je patrové podsklepené. Má trojdílnou dispozici, na V straně na něj navazuje přístavba bývalé hostinské místnosti. Hlavní podélné průčelí je orientováno směrem na J, do dvora. Průčelí má sedm okenních os. V přízemí ve střední ose je situován hlavní vchod do síně v klasicistním portálku s nadsvětlíkem. V portálu jsou osazeny klasicistní výplňové dveře, zdobené řezbou slunce a věnečku, s dochovaným mosazným kováním. Nalevo od dveří je okosený půlkruhový portálek do sklepa. Nad ním je zamřížované okno na schodiště. Zbývající okna jsou dvojitá, eklektická, rozdělená ba horní a dolní křídla. Zcela vlevo jsou klasicistní dveře do úzké místnosti, přiléhající ke světnici. Patro odděluje průběžná římsa, další průběžná římsa probíhá v úrovni parapetů oken patra. Patro je členěno lizénovými rámy, okna mají v horní polovině jednoduché šambrány. Patro zvyšuje ještě půdní nadezdívka, větraná malými okénky. Nad střední části průčelí vystupuje trojúhelníkový kříž s jednoduchou plošnou výzdobou. Přední vazbu štítu s dekorativně skládaným bedněným vrcholkem podpírají dřevěné, dekorativně profilované konzoly. Střecha je sedlová, s přesahem vynášenými krokvemi. J průčelí východního přístavku je jednodušší, původně se dvěma okny s šambránami a nadpražními římsičkami, zakončené nízkou půdní nadezdívkou, kterou odděluje římsa. Pravé okno bylo druhotně změněno na dveřní otvor. Štítové průčelí v přístavku je nižší než průčelí vlastní obytné budovy. V přízemí jsou dvě okna. Průčelí vrcholí štítem s kruhovým okénkem a dvěma slepými obdélníkovými okénky. Ve vrcholku je dekorativně prořezávaná dřevěná deska. S průčelí domu je do úrovně přízemí překryto přístavkem kuchyňského traktu, který kryla pultová střecha, dosahující až po úroveň stropu patra budovy. Nad tuto střechu vystupovala půdní nadezdívka. Pultová střecha kuchyňského traktu zanikla.
    Obytná budova mlýna má stavební původ ještě v předbělohorském období, jak dokládají četné pozdně gotické kamenické články. Velmi hodnotná je však klasicistní přestavba budovy z počátku 19. století s dochovanou mimořádně náročně řešenou síní, schodištěm do patra a přístavbou komplikovaného kuchyňského traktu. Přestavba na počátku 20. století vtiskla budově současnou eklektickou podobu. Obytné stavení patří k nejcennějším objektům v areálu mlýna.
    Barokní mlýnice s dochovanými technologiemi z počátku 20. století.
    Monumentální stavba mlýnice uzavírá dvůr na západní straně. Pod téměř pravým úhlem navazuje na západě průčelí obytného stavení. Na západní straně mlýnice je přístavba turbínové strojovny. Mlýnice je třípodlažní. Obsahuje přízemí, patro a podkroví. Do podkroví je vestavěna ještě čtvrtá pracovní podlaha. Průčelí mlýnice je výsledkem klasicistní a pozdější eklektické přestavby Hlavní štítové průčelí je orientováno k jihu. Nároží jsou kvádrována. V přízemí jsou dvě okénka - vlevo do mlýnice (s druhotně osazenou renesanční mříží), vpravo je okénko do šalandy. Okna patra mají pravoúhlá kamenná lištová ostění a profilované římsičky v parapetech. Mohutný lichoběžníkový štít s konvexně prohnutými křídly, zakončenými kamennými čučky v podobě obelisků, je nasazen na bohatě profilovanou římsu. Ve štítu jsou dvě průmyslová segmentově završená okna. Štít ukončuje bohatě profilovaná římsa, nad níž je nasazena valba střechy. Východní průčelí, orientované do dvora, má obdobnou skladbu. V přízemí, částečně zapuštěném do úrovně terénu, jsou tři okna a vstupní dveře. V patře jsou tři průmyslová segmentově završená okna, lemovaná šambránami. Čtvrté okno, s dochovaným ostěním a zbytky parapetní římsy, bylo upraveno na podávací dveřní otvor. Mezi tímto otvorem a levým oknem je ve stěně nika završená odsazenou konchou. Průčelí je ukončeno profilovanou římsou, na níž je nasazena střecha. Severní průčelí má stěnu postavenou ze smíšeného zdiva s převahou kamene. V dolní části jsou dva segmentově završené zazděné otvory. Nad nimi je řada kapes po trámech a dvojice zazděných oken. Štít není nijak odsazen. Západní průčelí z větší části kryje přístavba turbínové strojovny. Vystupující horní část je optřena čtyřmi okénky skamenným ostěním. Přístavba má fasádu z neomítaných vápenopískových cihel. Je kryta pultovou střechou z vlnitého plechu. Vlastní budova mlýnice je krytá mohutnou mansardovou polovalbovou střechou. K budově mlýnice přiléhá objekt náhonu.
    Monumentální budova mlýnice vykazuje pozdně barokní rysy, takže můžeme usoudit, že vznikla dříve než obytné stavení. Podle dochované datace na sloupu byla postavena v roce 1816. Dochovala se nejen její vnitřní dispozice, ale také řada architektonických prvků jako např. velkoryse řešené vstupní schodiště do polosuterénu, kamenný sloup v přízemí, dřevěný sloup v patře a krov mansardové střechy. Součástí mlýnice je také unikátně dochované veškeré technologické vybavení.
    Přístavba ke staré mlýnice z 20. let 20. století.
    Na západní straně mlýnice je přístavba turbínové strojovny. Přístavba má fasádu z neomítaných vápenopískových cihel. Je kryta pultovou střechou z vlnitého plechu.
    Patrový objekt na V straně dvora. Barokní stavba upravovaná v 19. století.
    Budova sýpky uzavírá areál na východní straně. Sýpka má obdélníkový půdorys, přízemí je kamenné, patro vyzděné z nepálených cihel. Východní strana, obrácená do ulice, je nahozena hrubou omítkou. Z detailů se dochovaly dva štěrbinové otvory. Pravá část je novodobě přezděná z neomítnutých cihel. Severní štítové průčelí je hladké pročleněné jen kruhovým větracím otvorem. Západní průčelí, orientované do dvora, je v přízemí otevřeno dvěma dveřními otvory s klasicistními dveřmi a třemi okénky. V patře je dřevěná pavlač přístupná fošnovým schodištěm. Pavlač je vzepřená dřevěnými vzpěrami, podpírajícími nosné trámy. Pavlač má profilované madlo a dekorativně vyřezávaná prkna zábradlí. pod pavlačí je dřevěný holubník. Z pavlače vedou dvoje klasicistní dveře do prostoru sýpky. napravo od pavlače je drobné půlkruhové okénko. Jižní průčelím sýpka přiléhá k hospodářské budově. střecha je sedlová, s přesahem nad pavlačí, krytá keramickými drážkovkami.
    Budova sýpky tvoří nedílnou součást areálu mlýna. Vznikla patrně zároveň se stavbou objektu mlýnice, tedy pravděpodobně v první třetině 19. století. Dochovala se řada cenných architektonických prvků jako např. původní klenba v menší místnosti v přízemí se středním válcovým kamenným sloupem, dvoje klasicistní dveře v patře, dřevěná pavlač s profilovaným madlem a vyřezávaným zábradlím, dřevěný holubník apod.
    Dvoukřídlý objekt z první třetiny 19. století uzavírá JV roh dvora. Z část byla novodobě upravena na garáže.
    Jižní stranu dvora vymezuje dlouhé hospodářské stavení, které se skládá z několika částí. V jihovýchodním nároží areálu mlýna je patrové stavení na půdorysu "L", navazující na sýpku. K němu je na jižní straně přistavěn přízemní krátký přístavek. Východní fasáda do ulice je zajímavě řešená se segmentovými okny lemovanými bosovanými pískovcovými kvádry, z nichž je vyzděno i nároží a pásy mezi okny. Dále k západu je přízemní stavení s nevelkými okny kryté sedlovou střechou. Vedle ní stojí samostatná budova krytá valbovou střechou. Na jižní straně této budovy je stopa otvoru po osazení hřídele vodního kola. Původní význam této budovy není znám, snad zde mohl být umístěn nějaký doprovodný provoz na vodní pohon (olejna, valcha, stoupa apod.). Hospodářské budovy mají směrem do dvora jednoduché, utilitárně řešené fasády.
    Hospodářské budovy tvoří nedílnou součást areálu. Tyto objekty zachycuje již mapa stabilního katastru z roku 1840, takže pocházejí pravděpodobně z první třetiny 19. století.
    Objekt tzv. nové mlýnice stojí na J straně dvora, kde je částečně zapuštěn do terénu při odpadu náhonu do bakovského potoka. Byla postavena počátkem 19. století ze staršího objektu lisovny zřejmě středověkého původu.
    Pilířová zeď lemuje SV okraj areálu podél silnice. Další úseky jsou na J straně směrem k potoku.
    Vjezd do dvora umístěný na jeho SV straně vede pravoúhlou branou s brankou v krátkém úseku ohradní zdi.
    Brána s brankou stojí na východní straně areálu mezi sýpkou a obytnou budovou. Je zděná z pálených cihel, prostá, s rovným překladem. Vjezd uzavírají prkenná dvoukřídlá vrata, v horní části je prostor nevyplněn. Na bránu přímo nasedá nižší branka pro pěší. Ohradní zeď uzavírá areál ze severovýchodu. Ohradní zeď (pp. 73/3) je rovněž zděná z pálených cihel s hrubě hozenou omítkou.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • pavlač, balkón
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • vrata, brána
    • klenba
    • krov
    • schodiště
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • kamenické prvky předbělohorské

    ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
    čp. 19 - mlýnstropy přízemí a mlýnice1800 l
    čp. 19 - mlýnkrov mlýnice1799/00
    čp. 19 - mlýnkrov obytného domu1907/08
    čp. 19 - mlýnkrov sýpky1865 l
    čp. 19 - mlýnnosník pavlače sýpky1803/04
    čp. 19 - mlýnkrov J křídla (bývalá kolna)1829/30
    čp. 19 - mlýnkrov J křídla - Z část1836 l
    čp. 19 - mlýnpochva závory vstupu do světnice1550+
    čp. 19 - mlýndruhotně použité stropní trámy ve světnici1799/00
    • existující torzo obyčejného složení
    • existující umělecké složení
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popistři válcové dvoupárové stolice v litinových skříních
    VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
    Popistři válcové dvoupárové stolice v litinových skříních
    VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
    Popisválcová stolice v dřevěné skříni
    VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
    Popisrovinný vysévač
    VýrobceFantl a spol., Praha Vysočany
    Popisšneková míchačka
    VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
    Popisaspiratér
    VýrobceČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blansko
    Popisodíračka
    VýrobceKarel Hořejší, Slaný
    Popispytlovací lávka
    Zaniklý
    • výroba elektrické energie
    Dochovaný
    • pohon zemědělských strojů
    • stavidlo
    • náhon
    • turbínová kašna
    • turbínový domek
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    PopisV roce 1930 byly ve mlýně 3 Francisovy turbíny
    1) hltnost 0,37 m3/s, spád 5 m, výkon 18,5 HP
    2) hltnost 0,22 m3/s, spád 5 m, výkon 11 HP
    3) hltnost 0,12 m3/s, spád 5 m, výkon 6 HP
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    PopisV roce 1930 byly ve mlýně 3 Francisovy turbíny
    1) hltnost 0,37 m3/s, spád 5 m, výkon 18,5 HP
    2) hltnost 0,22 m3/s, spád 5 m, výkon 11 HP
    3) hltnost 0,12 m3/s, spád 5 m, výkon 6 HP
    Typvodní kolo na vrchní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    PopisVodní kolo pracovalo v jižní části areálu a nejspíš pohánělo stoupu.
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
    • pískovcový kámen | Počet:
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
      • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
      • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
      • válcový
      • moučný vysévač | Počet:
      • předvysévač | Počet:
        • dvouskříňový
        1
        1
        • hadicový / tlakový filtr
        • větrová komora
        • šneková
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorInternet
          NázevVepřek
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníPamětihodnosti
          Odkazhttp://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vep%C5%99ek
          Datum citace internetového zdroje27.11.2013
          AutorInternet
          NázevVepřek
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníPamětihodnosti
          Odkazhttp://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vep%C5%99ek
          Datum citace internetového zdroje27.11.2013
          AutorInternet
          NázevNová Ves - Vepřek
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníVepřek - historie
          Odkazhttp://www.nova-ves.cz/obec-7/veprek/
          Datum citace internetového zdroje27.11.2013
          AutorInternet
          NázevNemovité památky
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=122418&oKodOk=2106&oNazSidOb=Vep%F8ek&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=12.03.2013&Limit=25
          Datum citace internetového zdroje27.11.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 19
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJitka Filipcová - Dušková
          NázevNovaVesMlynar
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění2 fotografie exteriéru mlýna
          Odkazhttp://avoksutaktij.rajce.idnes.cz/NovaVesMlynar/
          Datum citace internetového zdroje27.11.2013
          AutorŠimek Rudolf
          NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
          Rok vydání2011
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněnídiplomová práce
          Odkazhttps://theses.cz/id/430ijg/?lang=cs
          Datum citace internetového zdroje21.4.2021
          AutorAgáta Karlíková
          NázevNeuvěřitelná záchrana unikátního vodního mlýna. Je ozdobou obce Vepřek
          Rok vydání2022
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníiDnes.cz 5.12.2022
          Odkazhttps://www.idnes.cz/bydleni/rekonstrukce/mlyn-vodni-mlyn-rekonstrukce-zachrana-ruina-veprek.A221128_165909_rekonstrukce_web
          Datum citace internetového zdroje12 2022
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-2341007
          Datum citace internetového zdroje07 2025
          AutorJan Pešta
          NázevÚloha specialisty, aneb příběh dřevěného izolátoru
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníin: Zkoumání historických staveb, s. 112-114

          Žádná položka není vyplněna

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          4.5.2012 22:50 uživatelem Jan Pešta (Jan Pešta)

          Majitel nemovitosti

          Pavel Linzer (Pavel Linzer)

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 4.4.2023 13:15
          Helena Špůrová 27.11.2013 21:07
          Radim Urbánek 14.7.2015 23:33
          Radomír Roup (Radomír Roup) 23.6.2018 17:42
          doxa (Jan Škoda) 27.7.2025 23:45
          srubarski (Michal Šrubař) 2.2.2016 16:33