Bez mouky nemůžeš udělat chleba.
(italské přísloví)

Bučkův mlýn, Holubův mlýn

Bučkův mlýn, Holubův mlýn
65
Drásov
664 24
Brno-venkov
Drásov
49° 20' 21.7'', 16° 30' 16.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Značně zchátralý mlýn na okraji obce Malhostovice.
Při S okraji obce Malhostovice
Lubě
volně přístupný

Obecná historie:

pachtovní mlýn patřící klašteru porta coeli v předklašteří u tišnova,se 14 hektary polí a 4km dlouhým náhonem z potoka lubě u obce skalička. do roku 2010 ještě v zachovalém stavu ale pro nezájem majitelu postupně chátral až do nynějšího stavu.na starých mapách je uváděn jako Holubuv mlýn podle přechozího majitele.je asi 600 let starý


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Od svého založení byl spojen s cisterciáckým klášterem Porta Coeli v Překlášteří u Tišnova, do jehož majetku patřil spolu s hospodářským dvorem ve Všechovicích.

1826 Tomáš Kučera

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Do r. 1891 mlynář J. Horák.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Tomáš Buček.

Ve 30. letech minulého století žila ve mlýně rodina Bučkových. Pohon mlýnských stolic v té době již obstarávala turbína instalovaná v malém přístavku na východní straně budovy mlýna. Vodní náhon skýtal dětem i dospělým příležitost ke koupání.

Zajímavé byly osudy Bučkova mlýna a okolí v době okupace. Ve mlýně a přilehlých budovách byla ubytována "posádka" 4 mužů, kteří si na pahorku nad mlýnem postavili ze dřeva pozorovatelnu. Zřejmě jim sloužila ke sledování přeletu nepřátelských letadel.

Vypadala jako chata, do prvního patra se šlo po schodech. Nahoře byla z oken postavena jakási kupole, ve které v každou denní i noční hodinu seděl některý z vojáků a pozoroval oblohu. Díky těm oknům viděli vojáci celé nebe. Měli tam také nějaké přístroje. Občas nás děti nahoru brávali a my jsme se s nimi dívali nahoru. (pí Bučková)

Vojáci Wehrmachtu ubytovaní ve mlýně byli většinou starší Rakušané z Vídně a okolí. Nebyli nijak nadšení svou válečnou kariérou a svorně se těšili na konec války. Tři z nich jdou vidět na následujících fotografiích. Mezi vojáky byl i brněnský Němec jménem Mrázek. Z Brna za ním jezdila na návštěvy jeho žena s tehdy 4letým synem. Po válce přišel několikrát do mlýna v civilu a na základě dobrozdání od rodiny Bučkových mohl zůstat v Brně, kde jeho rodina bydlela na ulici Veveří. 

Koncem války se situace ve mlýně radikálně změnila. Jedné březnové noci skupinka vojáků zapálila pozorovatelnu a urychleně odjela.

Jednou ráno jsme se probudili a oni byli pryč. Viděli jsme dým na kopci, vyběhli jsme tam a všechno bylo shořelé a rozbité. Zachránili jsme jen pár dřevěných desek, jinak vše shořelo. (pí. Bučková)

Do mlýna přijela skupina frontových vojáků, v klenutém sklepě pod mlýnicí měli štáb se spojaři. Na stropě sklepa jsou dodnes viditelné podivné obrazce soustředných a navzájem se protínajících kružnic vyškrabané do omítky. Těžko lze říci, zda měly nějaký význam nebo zda si jen některý z vojáků krátil dlouhou chvíli. Vojákům velel důstojník, který jako jediný měl koně, ostatní chodili pěšky.

V posledním dubnovém týdnu odešla i tato skupina vojáků a válka se definitivně chýlila ke konci. Obyvatelé mlýna ještě pozorovali probíhající letecké útoky, kdy ruská letadla nalétávala na postavení flaku u Malhostovic, Čebína a Kuřimi.

 

Po válce mlýn fungoval až do roku 1951, kdy se válce jeho stolic navždy zastavily. Stalo se tak po vydání výnosu č.j.31.037/51-243 ze dne 1.10.1951, kterým se zastavoval provoz všech mlýnů, kterých není potřeba k zásobování obyvatelstva, protože jak se pravilo ve zdůvodnění:

"K zásobování obyvatelstva není malých mlýnů více třeba, protože výrobní kapacita mlýnů socialistického sektoru je pro tyto účely dostatečně zajištěna. Vydaný výměr je konečný. Ultimátum k provedení - do 31.12.1951".

Od té doby již mlýn pouze chátral. Dnes má narušenou statiku, částečně propadlou střechu a oprýskané zdi. Na třetím snímku je vidět v pravé části konec náhonu a přístavek pro turbínu. Turbína byla odvezena, zůstalo jen přívodní potrubí, kolo uzavíracího ventilu a prázdný přístavek. V klenutých obytných místnostech mlýna je vlhko, dřevěné prvky jsou zamořeny houbou.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Buček
  • Horák
  • Kučera

Historie mlýna také obsahuje:

1826 Tomáš Kučera

-1891 J. Horák

1930 Tomáš Buček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýn je dvoupatrová podsklepená stavba jednoduché dispozice se šikmou sedlovou střechou.
        • okno
        • komín
        • klenba
        • existující torzo uměleckého složení
        Ve mlýně se dochovalo umělecké složení ale je ve velmi špatném stavu jako celý objekt mlýna, jedna z válcových stolic se dokonce propadla podlahou do spodního patra...
        VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
        Popis
        VýrobceAntonín Jeřábek, Velké Meziříčí
        Popis
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • turbínový domek
        4 km dlouhý náhon z potoka Lubě u obce Skalička
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.12 m3/s, spád 4.7 m, výkon 4.88 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 mlýn pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.12 m3/s, spád 4.7 m, výkon 4.88 HP
        StavZaniklý
        PopisPozději instalována neznámá turbína, ve mlýně z ní zůstala dochována pouze regulace a přívodní potrubí.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • průchodová
        • čistírenský vysévač | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 13, str. 30
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 13, str. 30
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJ.Kučera - A.Baďura
            NázevDrásov - Bučkův mlýn
            Rok vydání2018
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://davar.cz/badatelna/xref/ost_malhostovice_buckuv_mlyn.htm
            Datum citace internetového zdroje11 2018

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            17.6.2015 15:41 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.9.2015 22:11
            Radomír Roup 30.5.2018 18:46
            doxa (Jan Škoda) 30.3.2023 23:10
            kytaras (Tomáš Kučera) 25.11.2020 17:35