Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1675-76 - Jiří Zelinka, brankovský mlynář kmotrem v Kloboukách, Krumvíři a Bohumilicích (LZ) 1694 zakoupen vrchností od dědiců Procházkových
1795 si pronajal Jakub Pěnica
1799 zakoupil Jakub Pěnica s Marií roz. Veselou z Bučovic
1826 Jakub Pěnica
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1859 převzal syn Jakub Pěnica (*1819)s Marií roz. Štastnou (*1835)
1897 syn František Pěnica (1871-1916) s Annou roz. Hladkou z čp. 92
ke mlýnu náleželo 18 ha polí a velká zahrada
První světová válka (1914–1918)
František Pěnica jako důstojník c.k. armády 1914 narukoval a 1916 padl
mlýn vede vdova Anna (+1938) se svobodnou Františkovou sestrou Růženou (+1928)
První republika (1919–1938)
1928-1935 syn Antonín Pěnica (1902-1958)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1941 Antonín se oženil s Boženou Tylovou (1913-1972)
doplnil MŠr:
s. 7 - V obci také v té době (pozn. MŠr. - za první republiky) fungovaly dva mlýny, Pěnicův a Rackův mlýn. V Pěnicově mlýně probíhaly letní slavnosti a celé hospodářství bylo na vysoké úrovni. Avšak Pěnicův mlýn neunesl konkurenci zmodernizovaného Rackova mlýna, začal ztrácet zákazníky a během druhé světové války zanikl.
Zdroj: Slezáčková, Martina: Nářeční slovní zásoba řezníků v obci Brankovice a jejím nejbližším okol í. Bakalářská práce. Ústav českého jazyka, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2014, s. 7.
1947 Antonín Pěnica
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1675-76 - Jiří Zelinka
-1694 Procházka
1795-1826 Jakub Pěnica
1859-1897 Jakub Pěnica
1897-1916 František Pěnica
1916-1928 Anna Pěnicová
1928-1947 - Antonín Pěnica (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: