Mouka od čerta dává špatné pečivo.
(německé přísloví)

Mlýn - elektrárna v Dražicích

Mlýn - elektrárna v Dražicích
63
Benátky nad Jizerou - Dražice
294 71
Mladá Boleslav
Dražice
50° 18' 35.4'', 14° 50' 49.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn stál na levém břehu Jizery. V roce 1910 byla na jeho místě postavena první vodní elektrárna na našem území. Elektrárna zásobovala elektrickým proudem okolní obce. Nyní je malá vodní elektrárna.
V průmyslovém areálu
Jizera
nepřístupný

Obecná historie:

První vodní dílo, jez a vodní mlýn na Jizeře v Dražicích, vzniklo někdy v době stavby dražického zámku koncem 13. nebo začátkem 14. století. Nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1340, druhá z roku 1397, kdy mlýn vlastnil jeden z nejvyšších úředníků Českého království, Petr z Kosti a z Vartenberka. Z roku 1599 se zachovala zpráva, že Pavel Pavlach, mlynář ze mlýna dražického žádal o přijetí do služby ve mlýně Podstupenském, kde v té době mlynařil Kryštof.

Pak nastala dvě století dlouhá pauza, kdy se o dražickém mlýnu nikde nepíše a mlýn přecházel z ruky do ruky. Mezi zaznamenanými jsou Libštejnové, majitelka horeckého panství Anna Arnoldiová, hraběnka Polyxena Alžběta Desfoursová. Poslední jmenovaná roku 1743 prodala „zděný mlýn v Dražicích za 1 900 zlatých Janu Ziegelheimovi.“ Tímto aktem se stal mlýn svobodným, zůstala pouze povinnost odvádět úroky do pokladny vrchnosti v Horkách.

I další majitelé mlýn vylepšovali. Když jej v červnu roku1845 kupoval Stanislav Benešovský, musel za něj zaplatit 38 tisíc zlatých ve stříbře. Po zrušení poddanství roku 1848 odpadlo i poslední břemeno, povinnost placení úroků horeckému panství.

V roce 1876 mlýn koupil Josef Kysela a roku 1891 jej rekonstruoval na velký umělecký válcový mlýn a rozšířil o pekárnu. Místo vodních kol nechal namontovat dvě Girardovy turbiny, každou o výkonu 40 HP a průtoku 3,5 m3/s. Jedna turbina poháněla mlýn a druhá dynamo. Jeho montáž, stejně jako instalaci svítidel a elektrického vedení provedla firma Františka Křižíka. Podle záznamu dodala i 70 žárovek. Těsně před Vánocemi uzavřela vdova po Josefu Kyselovi smlouvu, a na Silvestra roku 1899 jej včetně pekárny a 160 korci pozemků prodala za 160 tisíc zlatých hospodářskému družstvu „OBILNÍ SKLADIŠTĚ, UMĚLECKÝ VÁLCOVÝ MLÝN A PEKÁRNA V DRAŽICÍCH NAD JIZEROU, spol. s r.o.“

Představenstvo družstva na mimořádné valné hromadě konané 6. března roku1910 rozhodlo o stavbě hydroelektrárny a změně názvu na: „OBILNÍ SKLADIŠTĚ, UMĚLECKÉ VÁLCOVÉ MLÝNY, PEKÁRNA a ELEKTRÁRNA v DRAŽICÍCH, zapsané společenstvo s ručením omezeným.“ Projekt na montáž turbin zpracovala firma J.C.Bernard, Martínek a Česák, elektrickou část včetně dvou generátorů Elektrotechnická a.s. dříve Kolben a spol. v Praze, elektrická vedení a instalace v jednotlivých obcích vyprojektoval prof. ing. Karel Novák. Práce šla až neuvěřitelně rychle. “Elektrotechnická a.s. dříve Kolben” již 17. května 1910 oznámila, že stavba elektrárny je dokončena a že zkoušky elektroinstalací trojnásobným napětím dopadly úspešně. Se souhlasem okresního hejtmanství byla elektrárna uvedena do zkušebního provozu 15. srpna roku 1910 a po ní pak postupně rozvodné sítě, transformátory a instalace v jednotlivých obcích. Kolaudace probíhala ve dnech 6. až 14. prosince roku 1911 a dne 12. května udělilo pražské místodržitelství „Koncesi k provozování družstevní elektrárny v Dražicích za účelem výroby a prodeje elektrického proudu pomocí sítě.”

V dubnu roku 1998 vodní elektrárnu s příslušenstvím, přilehlým ostrovem kupuje naše společnost SP Dražice s.r.o. od Družstevního kombinátu Dražice nad Jizerou. Velice záhy je zahájena rozsáhlá rekonstrukce, která mimo jiné zahrnuje také stavbu obslužného mostu přes odváděcí kanál pro potřeby přístupu těžké techniky k budově elektrárny a jezu. Dvě původní soustrojí Francisových turbín o instalovaném výkonu 2x180kW jsou zaměněny čtyřmi moderními plně automatizovanými soustrojími přímoproudých turbín typu Semi–Kaplan od firmy Hydrohrom Strženec o instalovaném výkonu 4x160kW s celkovou hltností 26m3/s. Zkušební provoz byl zahájen v prosinci roku 1998 a kolaudačním rozhodnutím Okresního úřadu Mladá Boleslav ze dne 17.1.2001 bylo uděleno povolení k trvalému provozu.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První vodní dílo, jez a vodní mlýn na Jizeře v Dražicích, vzniklo někdy v době stavby dražického zámku, koncem 13. nebo začátkem 14. století. Nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1340, druhá z roku 1397, kdy mlýn vlastnil jeden z nejvyšších úředníků Českého království, Petr z Kosti a z Vartenberka. V té době uzavřel Petr s Haškem z Brodce hamfest (písemnou smlouvu) o pronájmu mlýna s 3 koly  za 20 kop grošů českých a další naturálie-

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Z roku 1599 se zachovala zpráva, že Pavel Pavlach, mlynář ze mlýna dražického žádal přijetí do služby ve mlýně Podstupenském, kde v té době mlynařil Kryštof.

Pak nastala dvě století dlouhá pauza, kdy se o dražickém mlýnu nikde nepíše a mlýn přecházel z ruky do ruky.

1626 pronajla mlýn paní Anna Arnoldinová, majitelka sousedního panství horeckého 

Mezi zaznamenanými jsou např. Libštejnové.

Majitelka horeckého panství Anna Arnoldiová, hraběnka Polyxena Alžběta Desfoursová roku 1743 prodala „zděný mlýn v Dražicích o čtyřech složeních, s jahelkou, konírnou, chlévem, prasečincem, špýcharem a dřevěnou komorou se sklepem a druhým sklepem ve skále za Jizerou, s osmi korci a třemi věrteli pozemků, se zahrádkou u mlýna 94 lokte dlouhou a 62 lokte širokou, s mleči z Hrušova a těmi z benáteckého panství za 1 900 zlatých Janu Ziegelheimovi.“

Tímto aktem se stal mlýn svobodným, zůstala pouze povinnost odvádět úroky do pokladny vrchnosti v Horkách. Ziegelheim mlýn opravil, zvětšil na šest složení a přistavěl pilu, při čemž, jak je psáno „padesát trámů a padesát kmenů k roubení stěn se spotřebovalo“.

1791 v dražbě koupil Mates Vondrů za 9230 zl.

1842 Vojtěch Zvěřina
I další majitelé mlýn vylepšovali a když jej v červnu 1845 kupoval Stanislav Benešovský, musel za něj zaplatit 38 tisíc zlatých ve stříbře.

Po zrušení poddanství r. 1848 odpadlo i poslední břemeno, povinnost placení úroků horeckému panství.

V roce 1876 mlýn koupil Josef Kysela a roku 1891 jej rekonstruoval na velký umělecký válcový mlýn a rozšířil o pekárnu. Místo vodních kol nechal namontovat dvě Girardovy turbiny, každou o výkonu 40 HP a průtoku 3,5 m 3 /s. Jedna turbina poháněla mlýn a druhá dynamo. Jeho montáž,, stejně jako instalaci svítidel a elektrického vedení provedla firma Františka Křižíka. Podle záznamu dodala i 70 žárovek. O tom, zda vyrobený stejnosměrný proud sloužil pouze pro potřeby mlýna, nebo zda jej mlynář Kysela dodával i jiným spotřebitelům, se nedochoval žádný dokument. Výkon mlýna se podstatně zvýšil.

Po Kyselově smrti podědila mlýn jeho manželka. Zakrátko, těsně před Vánocemi uzavřela smlouvu, a na Silvestra roku 1899 jej včetně pekárny a 160 korci pozemků prodala za160 tisíc zlatých hospodářskému družstvu „OBILNÍ SKLADIŠTĚ, UMĚLECKÝ VÁLCOVÝ MLÝN A
PEKÁRNA V DRAŽICÍCH NAD JIZEROU, spol. s r.o.“

Přejímka mlýna a veškerého inventáře proběhla na Silvestra a následující Nový rok. Ve skutečnosti však v té době družstvo ještě neexistovalo. Fungoval pouze tzv. zatímní zařizující výbor, v jehož čele stál Václav Čančík. Ustavující valná hromada družstva se konala až 21. Iedna 1900 ve
Švehlově hostinci v Dražicích za účasti 137 členů s 1263 podíly. Prvním předsedou byl zvolen jeden z hlavních iniciátorů, poslanec agrární strany a statkář ze Hřivna, Karel Prášek, místopředsedou Václav Čančík. Po dvou letech se Prášek předsednictví vzdal a místo něj zvolila valná hromada Václava Čančíka.

První roky působení družstva vyznívaly pro jeho členy příznivě, vyplácely se až 5 % dividendy. Družstvo si pronajalo prostory v přízemí budovy Okresní hospodářské záložny v Mladé Boleslavi, kde zřídilo obchod o pobočný sklad. Ale starosti působil nedostatek vlastního obchodního kapitálu, jinak řečeno nízký počet členů a upsaných podílů. Agitací v obcích a výzvou ke členům družstva se koncem roku jejich počet zvýšil na 226 a stokorunových podílů na 1566. Ve druhé desítce let se však ekonomická situace zhoršovala. Z více než pěti set vagonů ročně semletého obilí jich teď každým rokem pár desítek ubylo, úměrně k tomu se snižovaly dividendy a ochaboval zájem družstevníků. Nedostatek peněz vyrýval vrásky na čelech členů představenstva, valné hromady se mohly málem odbývat ve větším pokoji, někdy se dostavilo jen třicet členů. Účetní uzávěrka za rok 1908 vykazovala ztrátu 16 tisíc korun. Ukázalo se, že pouhým mletím obilí, prodejem mouky, bochníků chleba a koši housek se v budoucnu nevystačí. Vedení podniku prožívá dilema.

 

Podle návrhu prof. Ing. Karla Nováka z Vysokého učení technického v Praze z r. 1909 byl mlýn přebudován a vystavěna elektrárna. Stavba byla zahájena v roce 1910 přebudováním staré strojovny, výměnou dvou starých turbin za turbiny Francisovy. Elektrárna zásobovala elektrickým proudem 23 obcí z Novobenátecka. Elektrárna byla vybavena dvěma generátory. Již po prvním roce provozu bylo nutné elektrárnu rozšířit, jednak pro neočekávaný vzrůst odběratelů, jednak proto, že vodní pohon se ukázal být pro elektrárnu nepostačující. Bylo třeba postavit prozatímní Dieselovo soustrojí o výkonu 350 HP. V téže době byla na odběr proudu připojena města Dobrovice, Stará Boleslav a Kostelec. Elektrárna v Dražicích byla rozšířena ještě v roce 1914, na rozvodnou síť o délce 105 km bylo připojeno 43 obcí s 1 187 odběrateli. V součinnosti s parními elektrárnami byla tak umožněna elektrizace mladoboleslavského, soboteckého a mnichovohradišťského okresu – celkem 85 obcí. Toho bylo možné dosáhnout spojením vedení dražických elektráren s Ústředními elektrárnami v roce 1927.

1922 pořízeny moderní stroje

1926 provedena rekonstrukce žitného mlýna, zvýšena výkonnost na 150 q denně

1927 rozšířen pšeničný mlýn na 80 q denně

1929 postaveno nové silo na 50 vagonů

V roce 1930 byly majitelem mlýna Obilní skladiště, mlýny, elektrárna a pekárna, pracoval mlýn a elektrárna

1931 zrušena pekárna

1933 znovu zvýšena výkonnost na 4 vagony denně, za rok semleto 895 vagonů, sešrotováno 80 vagonů
1934: 953 vagonů obilí a 110 vagonů šrotů

1936 vybudováno nové moderní skladištěn na 100 vagonů mouky a zařízena krupárna, vybavená nejnovějšími stroji na zpracování 100 q ječmene za 24 hod,

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Pavlach
  • Ziegelheim
  • Benešovský
  • Kysela
  • Zvěřina

Historie mlýna také obsahuje:

1599 Pavel Pavlach

1743 Jan Ziegelheim

1842 Vojtěch Zvěřina

1845 Stanislav Benešovský

1876 Josef Kysela

1899 hospodářské družstvo „OBILNÍ SKLADIŠTĚ, UMĚLECKÝ VÁLCOVÝ MLÝN A PEKÁRNA V DRAŽICÍCH NAD JIZEROU, spol. s r.o.“

1939 - Družstevní závody v Dražicích s. r. o. (RR)


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2015
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Areál je postaven z několika budov s různým počtem podlaží.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Mlýnská technologie v elektrárně není
        Žádná položka není vyplněna
        1397: 3 složení
        1743: 4 složení a jahelka
        po 1743: 6 složení
        1891 přestavěn na umělecký válcový mlýn
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • jahelka
        Nezjištěn
        • krupník
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1743 jahelka
        po 1743 zřízena pila
        1891 postavena pekárna
        březern 1911 uděleno povolení k zřízení elektrárny pro výrobu a dodávku elektrického proudu k účelům soukromým i veřejným, pro pohon i osvětlení obcí: Nové Benátky, Staré Benátky, Obodř, Předměřice, Tuřice, Sobětuchy, Kochánky, Mečeříž, Horní Slivno, Dolní Slivno, Malé Slivno, Řivno, Zdětín, Sedlec, Horky, Brodce, Luštěnice a Kbely.
        1931 pekárna zrušena
        1936 zřízena krupárna
        • jez
        • stavidlo
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popisbřezen 1911 uděleno povolení k výměně dvou starých Girardových turbin na 2 Francisovy turbiny typ Express, každá o výkonu 250 HP. Každá turbina bude pohánět kuželovými koly jeden generátor na třífázový proud o napětí 6 300 V.
        Technologické zařízení elektrárny po její výstavbě:
        2 Francisovy turbíny,
        2 generátory,
        jednoduchý rozváděč s patronovými pojistkami pro tři vývody,
        růžkové bleskojistky,
        signalizační žárovka pro paralelní spínání generátorů

        Po 1. roce provozu bylo doplněno prozatímní Dieselovo soustrojí

        r. 1930 - 2 Francisovy turbíny, hltnost 18 m3/s, spád 2,8 m, výkon 500 HP.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popisbřezen 1911 uděleno povolení k výměně dvou starých Girardových turbin na 2 Francisovy turbiny typ Express, každá o výkonu 250 HP. Každá turbina bude pohánět kuželovými koly jeden generátor na třífázový proud o napětí 6 300 V.
        Technologické zařízení elektrárny po její výstavbě:
        2 Francisovy turbíny,
        2 generátory,
        jednoduchý rozváděč s patronovými pojistkami pro tři vývody,
        růžkové bleskojistky,
        signalizační žárovka pro paralelní spínání generátorů

        Po 1. roce provozu bylo doplněno prozatímní Dieselovo soustrojí

        r. 1930 - 2 Francisovy turbíny, hltnost 18 m3/s, spád 2,8 m, výkon 500 HP.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1397: 3 kola
        1743: 4 kola
        po 1743: 6 kol
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Výrobcexxx
        Popis1891 místo vodních kol nechal namontovat dvě Girardovy turbiny, každou o výkonu 40 HP a průtoku 3,5 m 3 /s.
        Jedna turbina poháněla mlýn a druhá dynamo.
        Typdynamo
        StavZaniklý
        VýrobceFrantišek Křižík, Praha
        Popis1891 Montáž dynama, stejně jako instalaci svítidel a elektrického vedení provedla firma Františka Křižíka. Podle záznamu dodala i 70 žárovek.
        1911 uděleno povolení k zřízení elektrárny pro výrobu a dodávku elektrického proudu k účelům soukromým i veřejným s dvěma generátory na třífázový proud o napětí 6 300 V
        Typdynamo
        StavZaniklý
        VýrobceFrantišek Křižík, Praha
        Popis1891 Montáž dynama, stejně jako instalaci svítidel a elektrického vedení provedla firma Františka Křižíka. Podle záznamu dodala i 70 žárovek.
        1911 uděleno povolení k zřízení elektrárny pro výrobu a dodávku elektrického proudu k účelům soukromým i veřejným s dvěma generátory na třífázový proud o napětí 6 300 V
        Historické technologické prvky
        AutorInternet, Vladimír Hostonský
        NázevZ historie pojizerských elektráren
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26617
        Datum citace internetového zdroje14.11.2012
        AutorInternet, Vladimír Hostonský
        NázevZ historie pojizerských elektráren
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26617
        Datum citace internetového zdroje14.11.2012
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1930
        Místo vydání
        Další upřesněníJičín, str. 26
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 198-199

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        7.10.2012 13:29 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.4.2017 21:27
        Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 12:24
        doxa (Jan Škoda) 1.4.2023 23:19