Drápalův mlýn

Mlýn byl postaven v roce 1804, ale v pozdně barokním slohu.
Patrová budova s výraznou mansardovou střechou a prostorem mlýnice v pravé polovině stavby, situovaná u řeky Rokytné. Architektonická a umělecko-historická památka datovaná rokem 1804 je důležitým dokladem vývoje typu vodního mlýna.
Současná podoba je z roku 1804, první zmínky o mlýně však pocházejí již z poloviny 17. století. Zařízení: prostory mlýnice jsou využívány a přizpůsobeny potřebám výroby vína a vinárny, která je v mlýně provozována. Jediným dokladem původního využití mlýnu jsou klenuté sklepy a nevyužívané torzo Francisovy turbíny.
Intaktně dochovaný areál bývalého vodního mlýna výrazného umístění.
Jednopatrová hlavní budova s mansardovou střechou. Hlavní průčelí řešeno symetricky s poněkud vystupujícím risalitem ve střední časti. Přízemí rizalitu prolamují po obou stranách obdélné okenní otvory, rámované zapuštěnými šambránami, uprostřed dveřní otvor se sedlovým kamenným portálkem, rámovaným profilovanou šambránou a klenákem v nadpraží. Plochu přízemí risalitu člení rýsovaná rustika. Nad dveřmi nápis " 18 KS 04 " . Postranní části průčelí prolamují průjezdová vrata s nadpražím ve tvaru stlačeného oblouku. Rovněž vrata rámují šambrány s lištou, profilovanými patkami a klenáky s rozetou. Patro od přízemí odděluje plochá kordonová římsa. Plocha risalitu v patře je rozdělena lesénovými rámci na tři části, z nichž každá je prolomena jedním oknem, postranní části vždy dvěma okny. Nad okny se nalézají štukové ornamentální obrazce s rostlinným motivem. Pravou polovinu budovy bez ohledu na členění plochy hlavního průčelí zaujímá dvoupodlažní prostor mlýna s trámovými stropy, podtaženými průvlaky, podepřenými sloupy s bohatě vyřezávanou patkou i hlavicí v nižším podlaží. Levá polovina disposice je trojtraktová. Místnosti v předním traktu jsou zaklenuty plackami, ostatní prostory opatřeny valenými klenbami. Pouze průjezd po straně disposice je zaklenut třemi poli placek.
Do průjezdu vyúsťuje kamenný sklep, vytesaný ve skále, větraný v zadní části sopouchem prům. 25 - 30 cm a délky asi 7 m, směřujícím ve skále vzhůru, který představuje sám o sobě pozoruhodné dílo. Místnosti v patře jsou rovněž uspořádány v trojtraktu, přičemž střední část je osvětlována nepřímo přes chodbu probíhající podél dvorního průčelí budovy.
Všechny místnosti v patře, s výjimkou severovýchodního prostoru zaklenutého valenou eliptickou klenbou, jsou plochostropé s fabionem podtaženým profilovanou římsou. Zdivo hlavní budovy je vesměs cihlové, klenby rovněž. Krov mansardové střechy kryté bobrovkami je konstruován jako ležatá stolice hambalkové soustavy. Po levé straně dvora stojí kamenná ohradní zeď z řádkového zdiva, podpíraná cihelným pilířem s hlavicí tvořenou dvěma profilovanými kamennými deskami, ukončenou kamennou čučkou. V pozadí dvora stojí vlevo kamenná stáj se čtyřmi kamennými mušlemi, opatřená trámovým stropem a betonovou podlahou. Zadní polovinu této budovy tvoří chlév postavený z cihel. Sedlovou střechu se zděnými štíty kryjí bobrovky. Na protilehlé straně dvora stojí cihelná vozová kolna s dvoukřídlými vraty dvojitě bedněnými, na průčelní straně zpeřeně do kosočtverců. Hambalkový, dole otevřený krov s vaznými trámy nese sedlovou střechu malého spádu. Při obvodu ohradní zdi stojí novodobý dřevník. K postrannímu křídlu přiléhá cihlová novodobá přístavba - dílna.
Materiál: kámen, cihla, omítka; krytina: bobrovka.
datovaná obytná a dříve užitková stavba z roku 1804 velmi výrazné dispozice
stav celkem dobrý
J.Vajdiš-N.Rusová, říjen 1967