Bradáčův, Jaroslávkův mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jakub Jaroslávek (56 let), manželka Marjána (50), syn svobodný Jan (21), syn ženatý Matěj (30), jeho manželka Anna (26), jejich syn Václav (6), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení

V Berní rule pro kraj Čáslavský v r. 1654 je uveden jako vlastník tohoto mlýna Jakub Jaroslávek, mlýn měl jedno kolo.

Na I. vojenském mapování v letech 1764-68 je mlýn evidován.

Na císařském otisku a indikační skice z roku 1838 má mlýn čp. 23 a je na p.č.st. 41. Objekt byl v té době z nespalného materiálu, mlýn stál na náhonu ze Zbožského potoka, mezi mlýnem Vlčkovým čp.21 a mlýnem Kučerovým čp.25  v kunemilském katastru. Majitelem byl v r. 1838 Jan Bradáč.

Mlýn je jako Jaroslavův zobrazen i na II. vojenském mapování v letech 1836-52. 

Mlýn má značku i na III. voj. mapování v letech 1877-80.

1930 majitel Bohumil Bradáč

Ve mlýně se mlelo ještě krátce po 2. světové válce za mlynáře Josefa Bradáče.

V 80. letech 20. stol. byl mlýn prodán odborové organizaci ČSAO Teplice a sloužil jako velké rekreační středisko.

Po rozpadu odborového hnutí a privatizaci průmyslu byl objekt prodán. Má evidenční číslo 2 a v katastru je veden jako objekt k rodinné rekreaci.

Nový majitel Pavel Callta mlýnu chce vdechnout nový život (listopad 2024). (RŠ)