Zmínka o mlýnu je v lounských městských knihách již z 24. března roku 1427. Tehdy totiž lounská obec prodala mlýn a městiště mlýnové v Březně nad Ohří Benešovi, mlynáři z Obory, a jeho manželce Margaretě. Podle zápisu se jednalo o mlýn s jedním kolem a s dvorem mlýnovým a s luhem s druhé strany Ohře, s břehy a loukou k tomu břehu příslušející. Cena byla 40 kop grošů stříbrných, které byly v hotovosti splaceny. Současně musel mlynář odvádět městu Louny sto strychů žita a kopu grošů stříbrných každý rok, polovinu na sv. Jiří a polovinu na sv. Havla. Přitom lounští měšťané dávali mlynáři možnost mlýn opravovat nebo postavit nový na druhé straně Ohře, jako tomu bylo dříve, na vlastní náklady. Platit bude ovšem pouze jeden úrok z koupeného mlýna, který se ani nebude zvyšovat. (Text v příloze.)
Roku 1450 patřil mlýn v Březně mlynáři Hudcovi, který jej koupil. Nebyl však na mlýně dlouho, již roku 1452 se uvádí jako plátce svatohavelského úroku půl kopy grošů Prokop Koranda.
Dalším hospodářem byl od roku 1456 mlynář Slavík. Ten také na mlýně zemřel. Za zadržené platy z mlýna a "za vepře prodané po jeho smrti" lounská obec obdržela 3 kopy 47 grošů.
Příjem z mlýna v Březně se však již v knize počtů neobjevuje. Král Jiří za svého života vsi Březno a Malnice nevyplatil a tak je Lounští drželi včetně mlýna v Březně ještě v r.1518.
