Hamerský mlýn; Hammermühle

Obilný mlýn s jedním složením nazývaný podle osady Hammermühle byl založen na vrchnostenských pozemcích v roce 1727 v rámci doplňování soustavy mlýnů na zákupském panství. Jeho stavebníkem byl Franz Kreibich, který za mlýn vrchnosti zaplatil 100 zl. Ročně pak platil 8 zl., 2 strychy pšenice a 16 strychů žita na vykrmení vepřů, a dále v naturáliích po dvou věrtelech žita a ovsa.

Po něm zde hospodařil od roku 1752 jeho syn Ignatz Kreibich, cena usedlosti tehdy činila 800 zl. Jeho matka Marie Elisabeth, tehdy již vdova, zde žila na výměnku. Tereziánský katastr (uzavřen roku 1757) zde uvádí mlýn s jedním kolem na stálé vodě.

Dalším mlynářem byl syn Ignatze Franz Kreibich, mlýn převzal roku 1781 za cenu 900 zl.

Kolem roku 1810 jsou u mlýna uváděna 2 složení.

V roce 1812 byl mlýn převeden na Franzova syna Antona Kreibicha za 5820 zl. Ten v roce 1828 postavil nad mlýnem proti proudu potoka pilu čp. 68.

Mlýn byl v držení rodiny Kreibichů do roku 1854, kdy ho odkoupil Anton Pöche za 7000 zl. Hned v roce 1855 se opět změnil majitel, mlýn koupil Ignatz Pihan. Vodní kniha z roku 1874 ho stále uvádí jako majitele. Mlýn byl tehdy vybaven dvěma mlecími a jedním špicovacím složením. V roce 1874 bylo provedeno normování vodního díla a osazení železné skoby s cejchem a nápisem „I.P.1874“. To je také poslední zmínka o fungujícím vodním díle v tomto mlýně. Další vodoprávní spisy zmiňují pouze existenci pily v čp. 68 a druhé hamerské pily v čp. 51. Pila čp. 68, která patřila ke mlýnu, přešla do vlastnictví Josefa Mittera z pily čp. 51.

V roce 1911 byl již mlýn částečně zřícený, provalené byly zejména sedlové střechy. Mlýn již pravděpodobně nebyl delší dobu v provozu. Na místě obytné části byla později vystavěna myslivna, mlýnice se nedochovala.

Objekt je využíván k bydlení.