Prázdný mlýn mele nadarmo.
(ruské přísloví)

Dolní mlýn v Holici

Dolní mlýn v Holici
2
Brunclíkova
Olomouc - Holice
779 00
Olomouc
Holice u Olomouce
49° 34' 35.5'', 17° 17' 37.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Nachází se od svého založení na severním konci vesnické návsi na umělém mlýnském náhonu zvaném Hamerský, vedoucím z řeky Bystřice od Bystrovanského jezu přes Hamerský mlýn. Neměl nikdy specifický název, v pramenech se vždy nazývá mlýnem v Holici.
Mlýn se nacházel asi 4 km od středu města Olomouc
Hamerský náhon
nepřístupný

Obecná historie:

Nachází se od svého založení na severním konci vesnické návsi na umělém mlýnském náhonu zvaném Hamerský, vedoucím z řeky Bystřice od Bystrovanského jezu přes Hamerský mlýn. Neměl nikdy specifický název, v pramenech se vždy nazývá mlýnem v Holici.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Byl vybudován Václavem Škoblachem v r. 1540 s vědomím města na městských pozemcích. Po dokončení stavby mlýn město koupilo za 4500 zl., Škoblachovi však byl ponechán v nájmu ještě v r. 1543 a měl z něj platit roční činži 40 zl. Z toho můžeme usuzovat, že původně měl mlýn pouze jedno složení. Skutečný příjem z mlýna však kolísal v letech 1541-1544 mezi 10-28 kopami grošů. V r. 1545 se zde připomíná Matouš Melichar. Příjmy z mlýna v letech 1551-1552 činily 40 zl., v r. 1565 vzrostly na 64 zl., v r. 1570 na 70 zl. a v r. 1573 dokonce na 100 zl. I když se v letech 1577-1579 snížily na 90 zl., v r. 1583 již opět činily 100 zl. a v r. 1585 dosáhly dokonce výše 200 zl. Z dalších nájemců se připomíná k r. 1574 Mikuláš Logniský a v r. 1576 mlynář Lukáš.

První záznam o velikosti mlýna máme z r. 1606. Tehdy měl tři moučná složení a jeden kašník (na mletí pohanky). Těsně po r. 1600 máme ve mlýně doloženého mlynáře Jana, v letech 1602-1609 Tomáše a v letech 1609-1621 Hawla Wymala. V letech 1591-1609 činil nájem 100 zl., 1611-1621 110 zl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V letech 1630-1633 činil nájem 120 zl. a poté až do švédských válek 110 zl. Za švédské okupace byl mlýn značně poškozen, ale už v r. 1653 byl opět v provozu a platilo se z něj ročně 25 zl. Po uvedení do původního stavu v r. 1655 byl opět stejné velikosti jako na počátku 17. století a výše nájmu se v letech 1657-1683 ustálila na 100 zl.

V r. 1660 zde byl mlynářem Matěj Frank a v r. 1672 jistý Šafrán. V r. 1684 mlýn buď vyhořel nebo došlo k jeho zásadní opravě, což vyplývá ze žádostí několika mlynářů, žádajících magistrát o obsazení prázdného místa. V r. 1686 však již byl opět v provozu a platil se z něj nájem 120 zl., v letech 1690-1696  130 zl., v letech 1701-1703  188 zl. Na začátku 18. století máme doloženého mlynáře Jiřího Schwartze a v letech 1708-1728 Martina Bönischa. Za jeho působení byl mlýn dobudován a zvětšen a od r. 1717 se také značně zvýšil roční nájem – v r. 1717 činil 237 zl. a v r. 1727 již dosáhl výše 285 zl. Po Bönischově smrti mlýn převzala jeho žena Apolónie a držela ho do r. 1733. To měl mlýn stále tři složení a jeden kašník. V r. 1733, kdy mlýn dostal nového nájemce – Antonína Wagnera z Milovan – byl znovu opraven stejně jako v r. 1746 a činže se zvýšila až na 375 zl. ročně. Hned následujícího roku, 21.1.1747 však obnovený mlýn vyhořel i s obilím mlečů, byl však ještě téhož roku obnoven v původním rozsahu jako zděná budova, na což se spotřebovalo 80.000 cihel. Antonín Wagner, který nesl na požáru jistou vinu, však byl vzat na milost a opravený mlýn opět obdržel do nájmu za činži 375 zl. V r. 1753 měl upravený mlýn již čtyři mlýnská složení a jeden kašník, přičemž víme, že zde mleli sedláci z nejbližšího okolí, tj. z Holice, Grygova, Nemilan, Blatce a Kyselova.

Antonín Wagner zde působil téměř celou druhou polovinu 18. století a po jeho smrti v r. 1790 mlýn s příslušenstvím v hodnotě 2200 zl. převzal jeho syn Antonín za nájem 325 zl. Smlouvou z 30.6.1797 přenechal Antonín Wagner holický mlýn č. 1 v ceně 11.000 zl. Za stejných podmínek Josefu Veikovi, který ho smlouvou z 19.12.1818 předal svému synovi Bernardovi. I nyní zůstala velikost mlýna nezměněna a jeho cena po finančním krachu činila 26.000 zl. konvenční měny a nájem 375 zl. Stejně jako u ostatních mlýnů se na udržování mlýna i mlýnského náhonu podílelo město i mlynář. Vrchnost měla vlastním nákladem nechat opravovat jez, čistit mlýnskou strouhu, opravovat poškozené hráze a po dobu oprav měl mlynář platit nižší nájemné. Mlynář měl na druhé straně ve spolupráci s mlynářem z Hamerského mlýna, ležícím na stejném náhonu, udržovat horní a spodní strouhu u jezu směrem na Bystrovany.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po Bernardovi Veikovi mlýn převzal Josef Herold a smlouvou z 18.5.1879 mlýn koupili manželé Mariana a Rudolf Raabovi. V r. 1886 získali právo vlastnictví na mlýn Anna a Antonín Böseovi a 26.12.1896 jejich syn Antonín s manželkou Eleonorou.

Tržní smlouvou z 15.1.1923 mlýn získal Josef Svoboda. Po jeho smrti přešlo v r. 1928 vlastnické právo na manželku Marii.

Ve mlýně se mlelo obilí až do jeho znárodnění v r. 1949. Podle výměru ministerstva potravinářského průmyslu z 3. 1. 1959 získaly vlastnické právo v r. 1959 "Olomoucké mlýny a pekárny n. p." a v r. 1960 "Zemědělský nákupní podnik n. p. Olomouc". V r. 1961 byly mlýnské stroje demontovány a o rok později objekt mlýna převzal "Státní statek Olomouc", který zde zřídil mísírnu krmných směsí. Ta byla v provozu až 90. let 20. století.

Mlýn je v soukromém vlastnictví ing. Josefa Svobody.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Škoblach
  • Melichar
  • Logniský
  • Wymal
  • Frank
  • Schwartz
  • Bönisch
  • Wagner
  • Veik
  • Herold
  • Raab
  • Böse
  • Svoboda

Historie mlýna také obsahuje:

1939 - Marie Svobodová (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    12 2017
      venkovský
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • dveře
        • okno
        • střešní nástavba
          • existující umělecké složení
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisRovinný vysévač, válcové stolice
          VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
          PopisRovinný vysévač, válcové stolice
          Nezjištěn
          • jahelka
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • turbínový domek
          Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • dvouskříňový
          • válcová
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlýny v Olomouci a jejím nejbližším okolí II. část (OAO 1977)
          Rok vydání1978
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiloslav Čermák
          NázevMlýny v Olomouci a jejím nejbližším okolí II. část (OAO 1977)
          Rok vydání1978
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          23.12.2017 21:17 uživatelem Čenda

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 28.12.2017 16:38
          Radomír Roup 25.6.2018 18:08
          doxa (Jan Škoda) 5.10.2022 15:00