Každý rád na svůj mlýn
nahání vody.
(české přísloví)

Přední, Prašivý, Jarošův, Staroštíkův, První umělecký válcový mlýn

Přední, Prašivý, Jarošův, Staroštíkův, První umělecký válcový mlýn
25
76
Palackého
Litovel
784 01
Olomouc
Litovel
49° 41' 50.9'', 17° 4' 26.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
V jižní části Litovle na Palackého ulici u jednoho z ramen Moravy se nachází jeden ze tří zachovalých litovelských mlýnů - první umělecký válcový mlýn. Historie mlýna je známá již od 16. století. Svůj dnešní vzhled získal při přestavbě v r. 1888, kdy byl také vybaven nejmodernější technologií, od které také získal svůj název. Nad vchodem do mlýna je pěkně provedený erbovní znak mlynářského cechu a na průčelí vedle průjezdu do dvora nápis majitele mlýna Svatopluk Staroštík.
Mlýn se nachází téměř ve středu města Litovel
Mlýnský potok
nepřístupný

Obecná historie:

V jižní části Litovle na Palackého ulici u jednoho z ramen Moravy se nachází jeden ze tří zachovalých litovelských mlýnů - první umělecký válcový mlýn. Historie mlýna je známá již od 16. století. Svůj dnešní vzhled získal při přestavbě v r. 1888, kdy byl také vybaven nejmodernější technologií, od které také získal svůj název. Nad vchodem do mlýna je pěkně provedený erbovní znak mlynářského cechu a na průčelí vedle průjezdu do dvora nápis majitele mlýna Svatopluk Staroštík.

Olomoucké předměstí původně končilo Předním, nebo také „Prašivým“ mlýnem. První zmínky jsou o něm už roku 1384. V roce 1574 jej koupilo město jako „Jarošův mlýn“. Kolem roku 1850 zmiňuje kronikář mlynáře Stejskala, za jehož působení ve mlýně byl prodloužen mlýnský náhon. Roku 1899 převzala po Rudolfu Raabovi Přední mlýn, nazývaný už „První umělecký válcový mlýn“, akciová společnost. Ze všech společníků zůstal pouze starosta Alois Knaibl a potom Jaroslav Staroštík. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a předán Severomoravským mlýnům a těstárnám. Roku 1990 se vrátil synovi dřívějšího majitele Svatopluku Staroštíkovi. Ve mlýně se vyrábějí krmné produkty, odpovídající technologii převzal současný majitel v rámci restituce. Provoz mlýna podporuje výroba elektrické energie, kterou zajišťuje Francisova turbína, vyrobená již v roce 1909.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Olomoucké předměstí původně končilo Předním, nebo také „Prašivým“ mlýnem. První zmínky jsou o něm už roku 1384.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

V roce 1574 jej koupilo město jako „Jarošův mlýn“.

1834 Josef Sperlich

Kolem roku 1850 zmiňuje kronikář mlynáře Stejskala, za jehož působení ve mlýně byl prodloužen mlýnský náhon. Při přestavbě v r. 1888 byl vybaven nejmodernější technologií. Roku 1899 převzala po Rudolfu Raabovi Přední mlýn, nazývaný už „První umělecký válcový mlýn“, akciová společnost. Ze všech společníků zůstal pouze starosta Alois Knaibl a potom Jaroslav Staroštík.

1930 J. Staroštík a spol.

1936 Jaroslav Staroštík, mlýn a pila

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a předán Severomoravským mlýnům a těstárnám.

Roku 1990 se vrátil synovi dřívějšího majitele Svatopluku Staroštíkovi. Ve mlýně se vyrábějí krmné produkty, odpovídající technologii převzal současný majitel v rámci restituce. Provoz mlýna podporuje výroba elektrické energie, kterou zajišťuje Francisova turbína, vyrobená již v roce 1909.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jaroš
  • Stejskal
  • Raab
  • Staroštík
  • Sperlich

Historie mlýna také obsahuje:

1834 Josef Sperlich

1930 J. Staroštík a spol.

1936-1939 - Jaroslav Staroštík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2018
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        vícepodlažní
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • okno
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • vyskladňovací otvor
          • existující umělecké složení
          Stávající budova byla postavena v roce 1889 po požáru, kdy mlýn do základu vyhořel. V témže roce byla technologie mlýnských kamenů nahrazena válcovou stolicí, která funguje dodnes a používá se na mletí šrotu a ovesných vloček na krmivo. V roce 1935 byla do náhonu zabudována turbína na výrobu elektrického proudu. V době kdy mlýn pracuje, odebírá elektřinu z turbíny, jinak dodává elektřinu pro ČEZ.
          Žádná položka není vyplněna
          Zaniklý
          • pila
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1936 mlýn a pila
          Malá vodní elektrárna Mlýn Litovel se nachází na náhoně zvaného Malá voda.
          Ve strojovně elektrárny je umístěna jedna turbína, která dosahuje instalovaného výkonu 35 kW.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          Náhon začíná u Řimic a končí v Olomouci. Napájí ho voda z řeky Moravy. Je délka je asi 35 km a pracuje na něm celkem 8 malých vodních elektráren.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisvyrobena 1909
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,8 m3/s, spád 1,55 m, výkon 59 HP
          2020 výkon 35 kW
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          Popisvyrobena 1909
          1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,8 m3/s, spád 1,55 m, výkon 59 HP
          2020 výkon 35 kW
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Historické technologické prvky
          • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          • průchodová
          • dvouskříňový
          • jednoduchá
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorJán Kadlec
            NázevMoravskou cestou po technických památkách
            Rok vydání2011
            Místo vydáníNáklo
            Další upřesněnís. 68-72
            AutorJán Kadlec
            NázevMoravskou cestou po technických památkách
            Rok vydání2011
            Místo vydáníNáklo
            Další upřesněnís. 68-72
            AutorLucie Augustinková
            NázevVodní dílo Nečíz v Litovli (historie a aktuální význam)
            Rok vydání2013
            Místo vydáníOlomouc
            AutorBřetislav Koč
            NázevMlýn pohání i úcta k tradici
            Rok vydání2004
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníZemědělský týdeník 2004/42
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 15
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 246

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            14.1.2018 13:55 uživatelem Čenda

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 19.3.2021 08:40
            Radomír Roup (Radomír Roup) 26.6.2018 17:20
            doxa (Jan Škoda) 12.9.2023 12:21