Uživatel

Hledat

| Sign up

Místní kovárna, mlýn farnosti a hostinec - tři nejlepší místa pro novinky.
(gaelské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Brossmanův, Kretschmerův mlýn

Brossmanův, Kretschmerův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Hlavní

Lokalita (vesnice, město)

Hladké Životice

PSČ

742 47

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Hladké Životice

GPS

49° 41' 2.3'', 17° 57' 16.5''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn uprostřed obce poblíž křižovatky na náhonu z Husího potoka je prvně zmíněn roku 1765. Naposledy se ve mlýně mlelo v roce 1946, poté zde mělo JZD sýpku a v současné době nevyužívaný objekt chátrá.

Poloha vůči obci

Uprostřed obce poblíž křižovatky

Vodní tok

Husí potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1570-1590 mlynář Hans Fischer

1590 odkoupila fulnecká vrchnoist

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský
Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Augustin Langer koupil mlýn 1. prosince 1765 od Josefa Václava hraběte z Vrbna a Bruntálu za 1 585 zlatých. Mlynář odváděl ročně do vrchnostenských důchodů 100 zl. a 100 moravských měřic žita.Terezie (*1855), dcera Augustina Langera, se provdala za Augustina Brossmana, který mlýn po sňatku převzal. Brossman hospodařil na mlýně až do své smrti 11. dubna 1789. Neuplynulo ani půl roku a vdova se 24. listopadu 1789 znovu vdala za Tomáše Schenka (*1864), mlynáře ze Stříteže nad Ludinou /okres Přerov/. Už 29. října 1789 mu vdova prodala mlýn za 1 600 zlatých. Tomáš Schenk na mlýně hospodařil 23 let, než 18. května 1813 prodal tzv. Kretschmerův mlýn čp. 14 v Hladkých Životicích o třech mlýnských složeních se všemi právy za 1 600 zlatých svému nevlastnímu synovi Antonínu Brossmanovi / nar. 3.května 1788/. Mlynář povinen i nadále odvádět 100 zl. a 100 moravských (nebo 112 1/2 dolnorakouských) měřic žita.

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Antonín Brossman se na mlýně zmiňuje až do roku 1855. Po něm následovali v letech 1855 - 1878 Terezie Brossmanová, 1878 - 1903 František Blosch, 1903 - 1920 vdova Pavlína Bloschová.

První republika (1919–1938)

V letech 1920 - 1945 na tomto mlýně hospodařil Rudolf Blosch.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Posledním mlynářem, který na tomto mlýně mlel, byl Antonín Mrnuštík, který pocházel z Liptálu a na mlýn přišel po 2. světové válce jako dosídlenec. Zprvu tu mlel sám, později za ním dorazila manželka s dvěma syny. Mrnuštík si v Uničovských strojírnách objednal moderní válcovou stolici i pro případné jemné mletí mouky, než ji však stačil dovézt, dorazilo z okresu nařízení o zastavení soukromého mletí ve mlýně.

Už v roce 1946 ale mlýn přebírá Hospodářské družstvo Nový Jičín, závod Fulnek.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Později je budova mlýna používána jako sýpka pro místní JZD. V osmdesátých letech 20. století však končí i toto využití a nevyužívaná budova mlýna dále chátrá.

Vývoj po roce 1989

I tento poslední dochovaný mlýn v Hladkých Životicích pravděpodobně čeká neradostný osud ostatních mlýnů v obci.

Zajímavostí mlýna je na dřevěných veřejích dveří vytesaný letopočet 1779.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Langer
Brossman
Schenk
Kretschmer
Blosch
Mrnuštík
Fischer
Plitzner

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1570-1590 Hanes Fischer

1590- panství Fulnek

1765- Augustin Langer

1770 Veronika Langerová (dcera)

1778 Antonín Plitzner

-1789 Augustin Brossman (zeť)

1789-1813 Tomáš Schenk

1813-1855 Antonín Brossmann

1855-1878 Terezie Brossmannová-Böhnischová

1878-1903 František Blosch

1903-1920 Paulina Bloschová (vdova)

1920-1945 Rudolf Blosch (syn)

1945-1946 Antonín Mrnuštík

1946 Hospodážské družstvo Nový Jičín, záv. Fulnek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

baroko do roku 1800

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Objekt široký 12 m, dlouhý 22 m, má sedlovou střechu, obvodové zdi silné 1 m, pod vyvýšenou dřevěnou podlahou přízemí je sklepní prostor, kde byly rozvody od turbínového hřídele k jednotlivým hnacím hřídelím. Podlahu i celé 1. patro drží trámy 40 x 40 cm, kryté silnými fošnami, tvořícími podlahu. V druhé půlce přízemí jsou dvě komory pro úschovu mlynářského nářadí, dále navazují 3 místnosti, které byly obydlím mlynáře a jeho rodiny, v nich je zachováno pozoruhodně kvalitní olištování veřejí. Nad přízemím je 1. patro, které sloužilo jako sklad obilí. Zajímavostí je letopočet 1779 vytesaný na dřevěných veřejí dveří.
Bohužel objekt je otevřený (2012) a tudíž vystaven útokům zlodějů a vandalů.

Historické stavební prvky – exteriér

dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

trámový strop
klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

3 složení
Ve mlýně se šrotovalo a nahrubo mlelo, když se nashromáždilo 50 - 100 q obilí od sedláků. V případě potřeby se obilí sušilo na patře v sýpce. Z přízemí se do patra dostáválo kapsovými výtahy.
Poslední mlynář, dosídlenec Mrnuštík si v Uničovských strojírnách objednal moderní válcovou stolici i pro případné jemné mletí mouky, než ji však stačil dovézt, dorazilo z okresu nařízení o zastavení soukromého mletí ve mlýně.

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýnský náhon začínal až na jezu Husího potoka ve Stachoivicích, vtok byl regulován vpouštěcím stavidlem, voda pak tekla 300 m stachovickým katastrem, pak zahradami a poli, životickým "Velkým dvorem" a pod silnicí se dostala do vybetonovaného 1,5 m hlubokého kanálu, dále se nacházelo stavidlo, ovládané 2 koly, za ním voda vtékala do úzkého betonového koryta, kde nabírala rychlost a zvýšky dopadala na lopatky Francisovy turbíny. Využitá vdova odtékala strouhu, aby po necelých 500 m naproti kostelu znovu vtekla do Husího potoka.