Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Pověst o Kobzově mlýně odkazuje na dobu těsně po třicetileté válce. Válka skončila a vojáci se vraceli domů. Do Kobzova mlýna přivedli těžce nemocného italského nebo francouzského vojáka, mlynářka o něj pečovala a on se uzdravil. Jako odměnu jí nechal obraz Madony s děťátkem, olej na plátně. Mlynářka později tento obraz darovala kostelu. V roce 1936 v něm bylo odborníky identifikováno pravděpodobné dílo světoznámého malíře Lucase Cranacha staršího / žil kolem roku 1520/. Dnes je obraz umístěn v Národní galerii v Praze.
Mlýn je zakreslen na I. a II. vojenském mapování a na císařském otisku a indikační skice z roku 1838. Na indikační skice z roku 1838 je jako majitel čp. 16 uveden Wenzl Johann.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Značka mlýna u objektu čp. 16 je i na III. vojenském mapování.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Kuchař, elektrárna, mlýn a pila
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na leteckém snímku z 50. let 20. století je ještě západně u zděné budovy vidět dřevěná budova - pilnice. K ukončení mletí došlo nejpozději počátkem 50. let.
Vývoj po roce 1989
V současné době je z leteckého snímku vidno, že pilnice již neexistuje. Místo akumulační nádržky západně od mlýna je bažina zarostlá kopřivami. Dům čp. 16 v Mlýnci je v katastru nemovitostí veden jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Jan Wenzl
1930 Josef Kuchař
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
