Štampach

Mlýn Štampach stojí o samotě v údolí Pšovky, pod hrází rybníka, jižně od silnice. Nepravidelný areál se skládá z barokního mlýna s polovalbovou střechou, stodoly a hospodářského objektu. Hospodářské budovy a mohutnou obvodovou zeď areálu nechal postavit mlynář František Kučera podle projektu profesora Velflíka.
Patrové stavení mlýna, částečně zapuštěné severovýchodním štítovým průčelím do rybniční hráze, má obdélný půdorys, rozšířený při severozápadním podélném průčelí o vystupující rizalit.
Mlýnice a obytná část se nacházejí pod jednou střechou. Přístup do objektu umožňoval hlavní vchod v severozápadním průčelí. Do patra mlýnice se vcházelo také dveřmi v severovýchodním štítovém průčelí.
Přízemí mlýna má dvoudílnou dispozici s dlouhou síní, obsahující i mlýnici. Do ní se vstupuje ze dvora přes arkádovou vstupní podsíň, nahrazující zápraží. V mlýnici se částečně zachovala zdvojená barokní hranice. Přední sloup její východní části nahradil sloupek vyzděný z cihel. Hranice má zdobené zhlaví svorů i sloupy. Sloupy nezdobí jednoduchá profilace, ale poměrně umělecky pojatá řezba, vzdáleně připomínající rokaj. V rámci hranice se zachovalo vzácné archaické lehčení kamenů pomocí zařízení zvaného kozlík. Kromě mlýnské hranice tu ještě najdeme mohutný stropní průvlak se sloupkem, který má podobné zdobení jako hranice. Z mlýnice se dá dále projít do černé kuchyně, stojící ve hmotě vystupujícího rizalitu při severozápadním průčelí. Do této valenou klenbou zaklenuté černé kuchyně se zachovaným dýmníkem se vstupuje malými dřevěnými dvířky. Pod dýmníkem, v jihovýchodní zdi černé kuchyně, spatříme zazděnou klenbičku. Patrně jde o ústí chlebové pece, jejíž hmota se nacházela ve světnici. Při severovýchodní zdi mlýnice vedou schody do patra. V této zdi nalezneme dveře do světnice, popřípadě světničky, která by se mohla ještě dělit na světničku a komoru.
Do patra mlýnice, na tzv. zanášku, se lze dostat po schodech z přízemí, ale i dveřmi v severovýchodním štítovém průčelí. Ve východní části spatříme novodobě vydělenou místnost a nad černou kuchyní bývalou šalandu. Do obytné části se vstupuje dveřmi v severozápadní příčce. Dispozici pokojů nad světnicí se nepodařilo zjistit. Pravděpodobně se zde nacházejí dva pokoje, které v minulosti možná sloužily jako sýpka na obilí.
Krov pochází z roku 1938, kdy se na mlýně měnila střecha. Nezdařilo se jej podrobně prozkoumat; pravděpodobně jde o krov se stojatou stolicí.
Hlavní severozápadní podélné průčelí se obrací k příchozímu směrem do dvora. Má otlučené zdi, a tak se nedochovala žádná případná štuková výzdoba či členění. Před průčelí vystupuje mohutný rizalit, v jehož jádru se nachází černá kuchyně a v levé části malá vstupní síň, otevřená do dvora širokým segmentovým obloukem. Pravou část rizalitu osvětlují dvě menší okna, umístěná nad sebou. To spodní má cihlový segmentový záklenek a mříž. Okno v patře dělí kříž. Vpravo od nich visí pamětní deska věnovaná MUDr. Pavlu Kučerovi. V pravé části průčelí spatříme nad sebou dvě šestitabulková okna a napravo od nich pamětní desku mlynáře Františka Kučery.
Severovýchodní štítové průčelí má přízemí zapuštěné ve hmotě hráze. Nad úroveň terénu vystupuje první patro průčelí, ve kterém se nachází vstup na zanášku a vlevo od něj okno. Rámové, patrně velice staré dveře mají dřevěnou zárubeň. Na povrchu nesou několik vyrytých čísel a písmen se zřetelným letopočtem 1817. Okno zdobí štuková lištová šambrána se zalomenými rohy. Obě nároží krášlí červeně namalovaná bosáž. Od lichoběžníkového štítu dělí spodní část profilovaná římsa, shora chráněná keramickou krytinou. Štít lemuje ve štuku provedený výrazný profilovaný rám, vně doplněný o rám namalovaný. Pod polovalbou, kterou štít vrcholí, se nachází volské oko se štukovým klenákem. Horní část rámu okna nese letopočet 1756.
Před jihovýchodní podélné průčelí vystupuje hmota lednice, postavená z pískovcových štuk. Do jejího prostoru vede obdélný otvor. Voda z lednice odchází korytem pod klenutým obloukem podél jihovýchodního průčelí. Nad lednicí osvětlují dvě okna novodobě vydělenou místnost v mlýnici. Průčelí má z části zachovanou omítku a na ní dodnes patrné členění průčelí pomocí barevného rámu. Nároží zdobí barevná bosáž. V levé polovině se nacházejí dvě okna v přízemí a dvě v patře.
Jihozápadní štítové průčelí nese v přízemí dvě, v patře pak tři šestitabulková okna. V přízemí se nachází novodobá omítka, patro zůstalo z části otlučené. Pozoruhodný prvek tvoří prostřední okno v patře, umístěné v ose průčelí. Dodnes se pod ním zachovala ozdobná štuková výplň parapetu. Podobně mohla nejspíš vypadat i výzdoba oken v přízemí a patře. V lichoběžníkovém štítu se nacházejí dvě šestitabulková okna se segmentovým záklenkem. Štít vrcholí polovalbou a lemuje jej hladký štukový rám.
Dle vročení, zachovaného na okně severovýchodního průčelí, můžeme stavbu datovat do roku 1756. Za velice netypické lze pokládat současné umístění černé kuchyně ve vystupujícím rizalitu při severozápadním průčelí. Rizalit se na dům napojuje pouze spárou, zdivo není provázané. Lze to snad vysvětlit tím, že mlynáři, kteří měli v barokním období mlýn v nájmu, pocházeli z Nebužel. Nemuseli proto ve mlýně trvale bydlet či zde mít rodinu. Přístavek černé kuchyně mohl vzniknout někdy v 19. století. Černá kuchyně nejspíš stávala jinde v mlýnici či snad v obytné části. Při případném rozšíření obytné části ji mohli přesunout. Tyto domněnky nelze potvrdit bez řádného stavebně historického průzkumu.
Areál mlýna tvoří patrový zděný dům s mlýnicí s část. dochovanou mlýnskou technologií, krytý polovalbovou střechou, patrová zděná hosp. budova, krytá mansardovou střechou a zděná stodola. Bakok. mlýn vznikl na místě tvrze v 18. st., dostavba 1910 - 13.
Areál se nachází na samotě severně od obce Střemy, v údolí mezi cestou na Kokořínský Důl a potokem Pšovka podél SV-JZ osy. Areál leží pod hrází bývalého rybníka. Jeho tři části tvoří volné nádvoří, jehož čtvrtou stranu uzavírá hráz. Ze SZ strany je areál podél cesty ohrazen kamennou ohradní zdí z pískovcových kvádrů, vysokou cca 150cm. Z jihu je pozemek přirozeně vymezen pískovcovými skalami (součást CHKO). Vstup do areálu je dvěma branami z cesty, po stranách stodoly.
Předmětem památkové ochrany je dům smlýnicí, hospodářské stavení, stodola a pozemek parc.č.st.54.
Jedinečný areál mlýna vybudovaného na místě středověké tvrze. Mlýn je cenná ukázka lidové architektury a přístavba představuje velmi kvalitní příklad romantické architektury počátku 20. století.