Když prší, musí se mlít.
(německé přísloví)

Štampach

Štampach
59
4
Střemy
277 34
Mělník
Střemy
50° 23' 45.2'', 14° 33' 23.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Do krajiny nádherně zasazený mlýn, obklopený skalnatým údolím, má velice dlouhou historii a kvůli tzv. skalnímu mlýnu ho obestírá nejedno tajemství. Krajinný ráz dokreslují dva rybníky, z nichž jeden po dlouhých letech znovu obnovili.
Pšovka
32741/2-3831
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn Štampach ( obec Střemy ).
Areál se nachází na samotě severně od obce Střemy, v údolí mezi cestou na Kokořínský Důl a potokem Pšovka.
První zmínky jsou z roku 1248, kdy sloužilo stavení jako lovecký hrádek. Za Karla IV. byla budova přestavěna na hamr ( pila poháněná vodním kolem ).
Jako spoustu jiných území tak i Štampach byl zabaven po Bílé Hoře po roce 1620 a také často měnil majitele ( spolu s obcí Střemy, k níž patřil ), přičemž většina majitelů byla německé národnosti. Jan Štampach ze Štampachu koupil obec Střemy před rokem 1551. Vlastnil je do roku 1573, kdy ves získali Belvicové z Nostic.
Další informace o mlýně pochází až z roku 1713, kdy jej vlastnil Pavel Fiala.
Současný mlýn měl předchůdce ve skalním mlýnu středověkého původu. Pozůstatky skalního mlýna se dochovaly na východní straně údolí. Do přitesané stěny pískovcového ostrohu jsou vysekané dvě vzájemně propojené místnosti s pozůstatky topeniště. Vlastní mlýnice byla přistavěna ke skalní stěně.
V roce 1756 byl postaven nový zděný mlýn pod opačným koncem hráze rybníka, byl v majetku Lobkowiczů. Z pozdně barokního období se dochovala patrová zděná budova s mansardovou střechou, datovaná ve štítu do roku 1756. Na východní straně je objekt lednice, vyzděné z pískovcových kvádrů. Budova mlýna má dvoudílnou dispozici s dlouhou síní, jejíž zadní podélná část sloužila zároveň jako mlýnice. Z technologického zařízení se dochovala dubová hranice s barokně profilovanými sloupy a hlavicemi a palečné kolo. Severovýchodní štítové průčelí má přízemí zapuštěné ve hmotě hráze. Nad úroveň terénu vystupuje první patro průčelí, ve kterém se nachází vstup na zanášku
Z architektonického hlediska jsou zajímavé také hospodářské stavby, postavené v letech 1910 -1913 podle návrhu prof. Josefa Velfíka ( 1868 – 1943 ) v osobitém stylu, spojujícím secesi s romantizujícími neobarokními a rustikálními prvky.
V roce 1748 byl mlýn vybaven jedním vodním kolem a jednou stoupou na výrobu krup.
V 18. a 19. století mlýn několikrát změnil majitele a nájemce. V roce 1859 jej koupil Josef Kučera od Josefa Blechy. V roce 1896 zde hospodařila Anna Kučerová. V té době měl mlýn již dvě mlýnská kola a dvě mlýnská zařízení, která pracovala současně nebo střídavě, podle potřeby. Dle záznamu z roku 1939 bylo mlýnské zařízení většinou z továrny Prokop Pardubice a holendr na výrobu krup od neznámého výrobce. V témže roce bylo ve mlýně 1 kolo na vrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 4,29 m, výkon 3,51 HP.
Mlynář Josef Kučera měl tři syny, kteří dělali čest tomuto rodu. Prof. MUDr. Ludvík Pavel Kučera ( 1872 – 1928 ) pracoval jako ředitel státního zdravotního ústavu a patřil k tehdejší lékařské elitě. Karel Kučera ( narozen 1874 ) zastával funkci ředitele Národní banky v období první republiky. Jako pokračovatel tradice mlynářství a komunální politik se uplatnil nejmladší syn František Kučera ( 1876 – 1921 ). Začátkem 20. století byl přítelem tehdy ještě profesora T.G. Masaryka. V době 1. světové války, když byl profesor v emigraci, podporoval finančně i hmotně jeho rodinu. 25. března roku 1920, kdy už byl prezidentem Československé republiky navštívil na Mělníku – Blatech svého dalšího přítele Václava Petrželku, potom navštívil vyhlídku u kostelíka sv. Jana Nepomuckého na Chloumku a po obědě odjel s doprovodem automobilem do Kokořínského údolí a do mlýna Štampach, aby se setkal s rodinou mlynáře Františka Kučery a osobně mu poděkoval za jeho pomoc.
Pavel a František Kučerovi mají na dvorním průčelí zavěšené pamětní desky za své zásluhy.
Mlýn byl v provozu do roku 1952, pak byla jeho činnost ukončena.
Mlýn roku 1992 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR za nemovitou kulturní památku.
V současné době bývalý mlýn i hospodářské budovy procházejí důkladnou rekonstrukcí. Původní střešní krytina z pálených tašek byla vyměněna za krytinu z dřevěných šindelů.

Text: Karel Lojka


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemnou informaci o mlýně máme až z roku 1713, kdy jej vlastnil Pavel Fiala. Mlýn však může být mnohem starší, neboť Jan Štampach ze Štampachu (původce jména mlýna) koupil Střemy před rokem 1551. Vlastnil je do roku 1573, kdy ves získali Belvicové z Nostic.

O strojním vybavení mlýna nás informuje první Tereziánský katastr, který vstoupil v platnost v roce 1748. Tehdy zde pracoval „1 mlynář na panském mlýně o 1 kole a 1 kroupové stoupě na nestálé vodě.

Ve druhém Tereziánském katastru z roku 1757 se údaj téměř neliší. Píše se zde: „u Střem mlýn Štampach o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě“.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

 V 18. a 19. století mlýn několikrát změnil majitele, až ho roku 1859 získal Josef Kučera od Josefa Blechy.

V roce 1896, kdy zde hospodařila Anna Kučerová, nechal tehdejší vodoprávní úřad u mlýna osadit normální znamení. V zápisu do vodních knih se uvádí: „mlýn jest zařízen na 2 složení česká obyčejného staršího systému. Kola mlýnská jsou dvě, pracuje se jimi střídavě“.Rod Kučerů vlastní mlýn dodnes.

V r. 1930 zde byl mlynář Karel Kučera (RR).

Výše jmenovaný Josef Kučera měl tři syny, kteří dělali čest tomuto rodu. Prof. MUDr. Ludvík Pavel Kučera (1872 – 1928) pracoval jako ředitel státního zdravotního ústavu a patřil k tehdejší lékařské elitě. Karel Kučera (narozen 1874) zastával funkci ředitele Národní banky v období první republiky. Jako mlynář a komunální politik se uplatnil František Kučera (1876 – 1921). Pavel a František mají na mlýně pověšenou pamětní desku.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Mlýn roku 1992 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR za nemovitou kulturní památku.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fiala
  • Blecha
  • Kučera

Historie mlýna také obsahuje:

1713 Pavel Fiala

1859 Josef Kučera

1930 Karel Kučera

1939 - Anna Kučerová (RR)

První písemnou informaci o mlýně máme až z roku 1713, kdy jej vlastnil Pavel Fiala. Mlýn však může být mnohem starší, neboť Jan Štampach ze Štampachu (původce jména mlýna) koupil obec Střemy před rokem 1551. Roku 1859 zakoupil mlýn Josef Kučera a rodu Kučerů patří mlýn dodnes. Původní mlýn byl vytesán do skály na druhé straně hráze rybníka a stopy po něm jsou stále patrné. Z pozdně barokního období se dochovala patrová zděná budova s mansardovou střechou, datovaná ve štítu do roku 1756. Na východní straně je lednice, vyzděná z pískovce. Budova mlýna má dvoudílnou dispozici s dlouhou síní, jejíž zadní podélná část sloužila zároveň jako mlýnice. Z technologického zařízení se dochovala dubová hranice s barokně profilovanými sloupy a palečné kolo.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2019
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn Štampach stojí o samotě v údolí Pšovky, pod hrází rybníka, jižně od silnice. Nepravidelný areál se skládá z barokního mlýna s polovalbovou střechou, stodoly a hospodářského objektu. Hospodářské budovy a mohutnou obvodovou zeď areálu nechal postavit mlynář František Kučera podle projektu profesora Velflíka.
      Patrové stavení mlýna, částečně zapuštěné severovýchodním štítovým průčelím do rybniční hráze, má obdélný půdorys, rozšířený při severozápadním podélném průčelí o vystupující rizalit.
      Mlýnice a obytná část se nacházejí pod jednou střechou. Přístup do objektu umožňoval hlavní vchod v severozápadním průčelí. Do patra mlýnice se vcházelo také dveřmi v severovýchodním štítovém průčelí.
      Přízemí mlýna má dvoudílnou dispozici s dlouhou síní, obsahující i mlýnici. Do ní se vstupuje ze dvora přes arkádovou vstupní podsíň, nahrazující zápraží. V mlýnici se částečně zachovala zdvojená barokní hranice. Přední sloup její východní části nahradil sloupek vyzděný z cihel. Hranice má zdobené zhlaví svorů i sloupy. Sloupy nezdobí jednoduchá profilace, ale poměrně umělecky pojatá řezba, vzdáleně připomínající rokaj. V rámci hranice se zachovalo vzácné archaické lehčení kamenů pomocí zařízení zvaného kozlík. Kromě mlýnské hranice tu ještě najdeme mohutný stropní průvlak se sloupkem, který má podobné zdobení jako hranice. Z mlýnice se dá dále projít do černé kuchyně, stojící ve hmotě vystupujícího rizalitu při severozápadním průčelí. Do této valenou klenbou zaklenuté černé kuchyně se zachovaným dýmníkem se vstupuje malými dřevěnými dvířky. Pod dýmníkem, v jihovýchodní zdi černé kuchyně, spatříme zazděnou klenbičku. Patrně jde o ústí chlebové pece, jejíž hmota se nacházela ve světnici. Při severovýchodní zdi mlýnice vedou schody do patra. V této zdi nalezneme dveře do světnice, popřípadě světničky, která by se mohla ještě dělit na světničku a komoru.
      Do patra mlýnice, na tzv. zanášku, se lze dostat po schodech z přízemí, ale i dveřmi v severovýchodním štítovém průčelí. Ve východní části spatříme novodobě vydělenou místnost a nad černou kuchyní bývalou šalandu. Do obytné části se vstupuje dveřmi v severozápadní příčce. Dispozici pokojů nad světnicí se nepodařilo zjistit. Pravděpodobně se zde nacházejí dva pokoje, které v minulosti možná sloužily jako sýpka na obilí.
      Krov pochází z roku 1938, kdy se na mlýně měnila střecha. Nezdařilo se jej podrobně prozkoumat; pravděpodobně jde o krov se stojatou stolicí.
      Hlavní severozápadní podélné průčelí se obrací k příchozímu směrem do dvora. Má otlučené zdi, a tak se nedochovala žádná případná štuková výzdoba či členění. Před průčelí vystupuje mohutný rizalit, v jehož jádru se nachází černá kuchyně a v levé části malá vstupní síň, otevřená do dvora širokým segmentovým obloukem. Pravou část rizalitu osvětlují dvě menší okna, umístěná nad sebou. To spodní má cihlový segmentový záklenek a mříž. Okno v patře dělí kříž. Vpravo od nich visí pamětní deska věnovaná MUDr. Pavlu Kučerovi. V pravé části průčelí spatříme nad sebou dvě šestitabulková okna a napravo od nich pamětní desku mlynáře Františka Kučery.
      Severovýchodní štítové průčelí má přízemí zapuštěné ve hmotě hráze. Nad úroveň terénu vystupuje první patro průčelí, ve kterém se nachází vstup na zanášku a vlevo od něj okno. Rámové, patrně velice staré dveře mají dřevěnou zárubeň. Na povrchu nesou několik vyrytých čísel a písmen se zřetelným letopočtem 1817. Okno zdobí štuková lištová šambrána se zalomenými rohy. Obě nároží krášlí červeně namalovaná bosáž. Od lichoběžníkového štítu dělí spodní část profilovaná římsa, shora chráněná keramickou krytinou. Štít lemuje ve štuku provedený výrazný profilovaný rám, vně doplněný o rám namalovaný. Pod polovalbou, kterou štít vrcholí, se nachází volské oko se štukovým klenákem. Horní část rámu okna nese letopočet 1756.
      Před jihovýchodní podélné průčelí vystupuje hmota lednice, postavená z pískovcových štuk. Do jejího prostoru vede obdélný otvor. Voda z lednice odchází korytem pod klenutým obloukem podél jihovýchodního průčelí. Nad lednicí osvětlují dvě okna novodobě vydělenou místnost v mlýnici. Průčelí má z části zachovanou omítku a na ní dodnes patrné členění průčelí pomocí barevného rámu. Nároží zdobí barevná bosáž. V levé polovině se nacházejí dvě okna v přízemí a dvě v patře.
      Jihozápadní štítové průčelí nese v přízemí dvě, v patře pak tři šestitabulková okna. V přízemí se nachází novodobá omítka, patro zůstalo z části otlučené. Pozoruhodný prvek tvoří prostřední okno v patře, umístěné v ose průčelí. Dodnes se pod ním zachovala ozdobná štuková výplň parapetu. Podobně mohla nejspíš vypadat i výzdoba oken v přízemí a patře. V lichoběžníkovém štítu se nacházejí dvě šestitabulková okna se segmentovým záklenkem. Štít vrcholí polovalbou a lemuje jej hladký štukový rám.
      Dle vročení, zachovaného na okně severovýchodního průčelí, můžeme stavbu datovat do roku 1756. Za velice netypické lze pokládat současné umístění černé kuchyně ve vystupujícím rizalitu při severozápadním průčelí. Rizalit se na dům napojuje pouze spárou, zdivo není provázané. Lze to snad vysvětlit tím, že mlynáři, kteří měli v barokním období mlýn v nájmu, pocházeli z Nebužel. Nemuseli proto ve mlýně trvale bydlet či zde mít rodinu. Přístavek černé kuchyně mohl vzniknout někdy v 19. století. Černá kuchyně nejspíš stávala jinde v mlýnici či snad v obytné části. Při případném rozšíření obytné části ji mohli přesunout. Tyto domněnky nelze potvrdit bez řádného stavebně historického průzkumu.
      Areál mlýna tvoří patrový zděný dům s mlýnicí s část. dochovanou mlýnskou technologií, krytý polovalbovou střechou, patrová zděná hosp. budova, krytá mansardovou střechou a zděná stodola. Bakok. mlýn vznikl na místě tvrze v 18. st., dostavba 1910 - 13.
      Areál se nachází na samotě severně od obce Střemy, v údolí mezi cestou na Kokořínský Důl a potokem Pšovka podél SV-JZ osy. Areál leží pod hrází bývalého rybníka. Jeho tři části tvoří volné nádvoří, jehož čtvrtou stranu uzavírá hráz. Ze SZ strany je areál podél cesty ohrazen kamennou ohradní zdí z pískovcových kvádrů, vysokou cca 150cm. Z jihu je pozemek přirozeně vymezen pískovcovými skalami (součást CHKO). Vstup do areálu je dvěma branami z cesty, po stranách stodoly.
      Předmětem památkové ochrany je dům smlýnicí, hospodářské stavení, stodola a pozemek parc.č.st.54.
      Jedinečný areál mlýna vybudovaného na místě středověké tvrze. Mlýn je cenná ukázka lidové architektury a přístavba představuje velmi kvalitní příklad romantické architektury počátku 20. století.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • černá kuchyně
      • dveře
      • schodiště
      • existující torzo obyčejného složení
      • existující torzo uměleckého složení
      Až na paleční kolo a mlýnskou hranici se mlýnská technologie ani pohon mlýna nedochovaly.
      Žádná položka není vyplněna
      Kvůli dotazníku k zápisu do mlynářského rejstříku z roku 1939 víme, jaké měl mlýn vybavení těsně před skončením mletí v roce 1941. Většina stojů pocházela z továrny Prokop Pardubice, výjimku tvořila loupačka z vídeňské továrny Hoeder a Co. V barokní době mlýn pohánělo jedno, později dvě vodní kola. Druhé vodní kolo zrušil František Kučera při modernizaci provozu. Z hnacího ústrojí mlýna se zachovalo pouze palečné kolo.
      Zaniklý
      • stoupa
      • krupník
      Jako doplňkový provoz se v Tereziánském i Josefském katastru uvádí krupní stoupa. Pozůstatky po ní (v podobě štoku) by se možná daly najít v podlaze mlýnice. Při terénním průzkumu se žádné stopy po stoupách nenalezly. Ještě v dotazníku pro zápis do mlynářského rejstříku z roku 1939, uvádí mlynář Karel Kučera jako doplňkový provoz holendr na výrobu krup od neznámého výrobce.
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Ve skále vytesaný náhon o šířce 70 cm a hloubce 120 cm
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,088 m3/s, spád 4,29 m, výkon 3,51 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,088 m3/s, spád 4,29 m, výkon 3,51 k.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      • pískovcový kámen | Počet:
      • AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 26
        AutorMinistersto financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 26
        AutorFrundl Jan
        NázevMlýn Štampach v Kokořínském dolu, příspěvek k historii vodních mlýnů v Čechách
        Rok vydání2007
        Místo vydáníUniverzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labe
        Další upřesněnídiplomka
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVáclav Zimerman - Petr Randus - Jiří Piller
        NázevJeskyně, skalní hrádky a mlýny Kokořínska
        Rok vydání1996
        Další upřesněnís. 37-38
        AutorRudolf Šimek
        NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
        Rok vydání2011
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněnídiplomová práce
        AutorTereza Kaňková
        NázevVodní mlýn Štampach
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000484
        Datum citace internetového zdroje03 2025

        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka300
        Inventární číslo, signatura3073
        Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka300
        Inventární číslo, signatura3073
        Místo uloženíSOkA Mělník
        Název fonduokresního úřadu Mělník
        Název archiválievodní kniha (1890 – 1933),
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura831, 832, vložka 113

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Ostatní

        Vytvořeno

        30.5.2012 20:52 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Helena Špůrová 19.5.2019 21:52
        Radim Urbánek 4.1.2020 12:48
        Radomír Roup (Radomír Roup) 21.6.2018 16:30
        doxa (Jan Škoda) 16.3.2025 01:04