Hronětický, Cucův mlýn

30.9.1660 pokřtěn Martin, syn Jiříka a Marie z mleyna z Hrubých Kostomlat (Kostomlatská matrika)

1689 zemřel ve špitále "starej minář"

Přesné datum vzniku mlýna v Hroněticích není známo. Ve šporkovském urbáři z roku 1696 jsou na Vlkavském potoce jmenovány dva mlýny, tj. Hroněticích a na Rozkoši. Tehdy měl 2 složení, stoupu a olejnu. Patřilo k němu kus mokré louky pod 1 fůry sena. Mlýn náležel vrchnosti a byl pronajat za 50 zl. ročně. (MH)

Mlýn však musel existovat již dříve. V kostomlatské kronice je zápis k 20. květnu 1678, kdy byl oddán Jakub, mlynářský v Hroněticích s Rosínou Řícelovou. (MH)

V matrice je jmenován mlynář Matěj Jirák s manželkou Bětou, kterým se 21. listopadu 1690 narodila dcera Dorota. 25. listopadu 1697 žena mlynáře Alžběta Jiráková zemřela a ovdovělý mlynář Matěj Jirák se 10. ledna 1698 oženil s Annou Cirýkovou z Lysé. (MH)

Na mlýně též nějakou dobu hospodařil Jan Rygl (Rykr), v roce 1714 je záznam o úmrtí mlynáře Jana Rygla v požehnaném věku 102 let. (MH)

V rocew 1729 měl mlýn i krupník. Byly při něm 4 korce polí a platilo se z něho 60 zl. nájmu. (MH)

V roce 1730 převzal mlýn syn Matěje Jiráka, rovněž Matěj. (MH)

Dalším mlynářem byl Václav Černý, je uváděn do roku 1741. Po něm Václav Vondra, který však zemřel již roku 1742. Následoval Vavřinec Esser. (MH)

Emfyteutický mlýn měl 3 složení, stoupy a lis na řepkový olej (olejnu). Dle Šporkovy instrukce musel mlynář z měřice řepky vytlačit 1 žejdlík oleje. Původně u mlýna nebyly polnosti, jen kus mokré louky sotva na 1/2 vozu sena. U mlýna však byly haltýře na ryby. Mlynář platil ze mlýna 50 zl. roční činže. Později přidány 4 korce polí a nájem zvýšen na 60 zl. V naturáliích povinen odvádět 1 strych a 1 věrtel pšenice, 1 věrtel pšeničných otrub, 1 str. 1 vrt. žita, 1 vrt. ječmene, 2 vrt. ječných otrub, 2 vrt. krupice, 1 vrt. ovsa, 2 vrt. šrotu. Krmení vepřů  byli Františkem Antonínem Šporkem všichni mlynáři na panství zproštěni. Obroční mlynář dodával do mlýna obilí k bezplatnému mletí, mlynáři je nesměli vyměnit nebo míchat, z 1 strychu odevzdávali 2 věrtele nejlepší a nejjemnější mouky. Na mletí dohlíželi důchodní, štolba (štalmistr) a písař, za podvod hrozila mlynáři pokuta 12 zl.

Dle protokolu panství v Lysé byl mlýn roku 1802 pronajat. Od roku 1805 zde hospodařil Antonín Vondra, od roku 1840 Vincens a Kateřina Vondrovi. (MH)

mlynář Antonín Vávra, 1809 koupil v Lysé dům čp. 401 pod klášterem. Záhy však zemřel a poručníkem jeho dětí se satl Vojtěch Koštíř

V 2. pol. 19. st. zde byli Josef Cuc s manželkou Magdalenou.  Koncem 19. století a začátkem 20. století vlastnil mlýn Čeněk Cuc. Na štítu mlýna jsou na omítce u datování 1885 uvedeny jeho iniciály ČC. (MH)

V 1890 byla kolem mlýna postavena nová okresní silnice směrem do obce Vápensko.

1896 opatřen 16 HP vodní turbínou a 10 HP parním strojem.

1903 sňatkem Kateřiny Cucové přešel mlýn na Aloise Zemana ze Skrchleb

V roce 1905 byla nouzově opravena hráz od mlýna k mostu nazývanému Jalový most.

Podle Sborníku “Poděbradsko” III/2 z roku 1906 byl v obci mlýn, v němž bylo provozováno i pekařství. (MH)

1906 Č. Cuc

V roce 1914 převzal mlýn Ladislav Cuc od svého otce Čeňka Cuce. Na štítu mlýna jsou na omítce u datování 1914 uvedeny jeho iniciály LC. (MH)

V roce 1930 byl majitelem Ladislav Cuc. (MH)

V 50. letech 20.století zde místní JZD šrotovalo. (MH)

V současné době má v objektu sídlo firma Mlýn Hronětice s.r.o. Prováděním instalace a opravy elektronických a elektronických strojů a přístrojů, dále opravy silničních vozidel, dopravních prostředků a pracovních strojů. (MH)