Musí nést břemeno jako mlynářský osel.
(německé přirovnání)

Chotovický mlýn a brusírna skla

Chotovický mlýn a brusírna skla
72
29
Chotovice
47301
Česká Lípa
Chotovice u Nového Boru
50° 44' 30.6'', 14° 33' 31.1''
Mlýniště bez mlýna
Vodní provoz evidovaný v roce 1930 jako brusírna skla byl původně založeny jako panský mlýn. Stál tehdy na severním okraji obce Chotovice, ve vzdálenosti asi 120 m od hráze Dolního rybníka. Dnes na jeho základech stojí rodinný dům čp. 72.
severní část obce
Chotovický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Panský mlýn v Chotovicích existoval již v 18. století.

V kronice Skalice u České Lípy je popsán příběh, který se měl stát v 50. letech 18 století – viz přepis literatury.

V 2. polovině 18. století držel mlýn Johann Wenzl Ruschke (narozen 1727) s manželkou Annou Elisabeth., rozenou Böhm.  Postupně se jim zde narodily děti Anna Theresie, Anna Franziska, Anton (zemřel v dětském věku), Augustina (1783 – zemřel jako pětidenní) a opět Augustina (1785). Johann Wenzl zemřel 20. 9. 1794 ve věku 67 roků, jeho manželka Anna Elisabeth ho přežila o necelý rok, zemřela 1. 5. 1795 ve věku 50 roků. V době mlynářovi smrti byl jeho syn nezletilý, mlýn proto dočasně převzal zeť zemřelého mlynáře, Joseph Neudörfl, který se oženil s jeho dcerou Annou Franziskou. V matrice obce se o něm uvádí, že byl synem mlynáře Johanna Neudörfla z obce Schönberg.  Po dcerách Rosálii (říjen 1798)  a Theresii (říjen 1800) se manželům Neudörlfovým narodili synové Franz (1802) a Anton (1806).

Po dosažení dospělosti se vedení mlýna ujal Augustin Ruschke s manželkou Theresií, rozenou Münzberg. V červnu 1812 je Augustin Ruschke v matričním zápise o narození dcery Karoliny uváděn jako mlynářský mistr v čp. 29.

Ve 20. letech 19. století se změnil držitel mlýna. Augustin Ruschke zde již nebyl, vystřídal ho Franz Puschmann (narozen 1800), syn mládka Josefa Puschmanna, původem z obce Schönbach (Zdislava). Za manželku měl Elisabeth, rozenou Göthlich z obce Rousínov u Cvikova. Na mlýna v Chotovicích se jim postupně narodily děti Barbara (1827), Joseph (květen 1829), Maria (březen 1831), Wenzel (únor 1833), Rosina (listopad 1835),  Mathilde (únor 1838) a Franz (1840).

Ve 40. letech 19. století byl mlýn pronajímán. Nájemcem byl mlynář Anton Demuth s manželkou Theresií, a dětmi narozenými na mlýně v Nové Vsi, dvojčaty Theresií a Marií Annou (květen 1840) a synem Conradem (březen 1842).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1856 zde opět provozoval mlynářské řemeslo rod Puschmannů, a to konkrétně Franzův syn Wenzel Puschmannm (narozen 1833) s manželkou Theresií, rozenou Hubert, původem z obce Svitava (Zwitte). V květnu 1856 se zde Wenzlovi a Theresii narodil syn Wenzel, který však v roce 1859 zemřel. V témže roce v červnu 1856 zemřel Wenzlův otec Franz Puschmann ve věku 56 roků, jako příčina smrti je uvedena nemoc jater.

Wenzel Puschmann byl dvakrát ženat. Z prvního manželství s Theresií se mu ještě narodily děti Franz (únor 1859), Maria Theresia (květen 1860). V dubnu 1861 zemřela mlynářova první manželka Theresie ve věku 29 roků na tuberkolózu. Wenzlovou druhou manželkou byla Marie Anna, rozená Pompe, která byla dcerou pekařského mistra Franze Pompe ze Svojkova. Při narození syna pojmenovaného opět Wenzel (říjen 1862, zemřel duben 1863) je již uváděna jako matka dítěte. V druhém manželství se ještě narodily děti Hermann (srpen 1864 – červen 1865), Anna (leden 1867 – duben 1867), Heinrich (leden 1869) a Antonia (listopad 1870 – březen 1871).

30. 10. 1868 zemřela ve věku 74 roků mlynářova matka Elisabeth Puschmann, vdova po předchozím mlynáři Franzovi.

Obilný mlýn je v obci Chotovice uváděn ještě v roce 1900. Někdy v období po roce 1900 byl mlýn přeměněn na brusírnu skla.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byli provozovateli bratři Podbírové, provoz byl evidován jako brusírna skla s čp. 29.

Původní budova se nedochovala. Na základech mlýna byl postaven dnešní rodinný dům s čp. 72.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ruschke
  • Neudörfl
  • Puschmann
  • Demuth

Historie mlýna také obsahuje:

? – 1794 Johann Wenzl Ruschke

1794 – před 1812 Joseph Neudörfl

před 1812 Augustin Ruschke

před 1827 – 1856 Franz Puschmann

1840  Anton Demuth – nájemce

1856 Wenzl Puschmann

1930 Podbíra

Z kroniky obce Skalice u České Lípy:

V letech 1746 – 1763 byl majitelem statku čp. 222 ve Skalici sedlák Josef Kunte. Jeho syn se zamiloval do dcery mlynáře z Chotovic a zasnoubil se s ní. Dívku však miloval také mlynářský chasník. Den před svatbou byla nevěsta na návštěvě u svého snoubence ve Skalici. Když ji mladý Kunte doprovázel domů, počíhal si na ně mlynářský chasník a oba snoubence zastřelil. Sám se pak utopil v nedalekém rybníce. Na místě činu nechal pak sedlák Kunte postavit malou kamennou kapličku s obrázkem sv. Anny.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    02 2020
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
        zděná
        Zděná budova obdélného půdorysu s polovalbovou střechou a s vodním kolem na severovýchodní straně.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • brusírna
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            Nad mlýnem byli na potoku 2 rybníky, Horní a Dolní. Z Dolního rybníka vedl náhon k severovýchodní straně mlýna, odtok tekl mezi domy a vracel se zpět do potoka.

            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLitoměřice, str. 10
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníLitoměřice, str. 10
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet
            NázevStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Rok vydání
            Místo vydáníLitoměřice
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované matriky obce Chotovice
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje18. 2. 2020
            AutorInternet
            NázevSkalice u České Lípy, oficiální stránky obce
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníHistorie obce, Kronika obce Skalice (Langenau)
            Odkazhttps://www.skaliceuceskelipy.cz/obec/historie/
            Datum citace internetového zdroje18. 2. 2020
            AutorInternet, Jiří Kühn
            NázevLužické Hory
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněníměsta a obce - Chotovice
            Odkazhttp://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obchtvc
            Datum citace internetového zdroje18. 2. 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            18.2.2020 08:49 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 20.2.2020 20:44