Chop se mlýnku a mouku mel, odlož své závoje.
Vyhrň si sukni, obnaž nohy, broď se řekami!
(Iz 47, 2)

Mizerův mlýn, Světlíkova tkalcovna

Mizerův mlýn, Světlíkova tkalcovna
52
Bystré
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Bystré v Orlických horách
50° 18' 57.3'', 16° 16' 7.2''
Mlýn s vodním kolem
Mlýn a mechanická tkalcovna. Historie mlýna sahá do 18. století, tkalcovnu zde zřídili bratři Světlíkové již v roce 1894. Právem ho můžeme považovat za jeden z nejunikátnější industriálních objektů na území ČR. V objektu jsou dochovány i pozůstatky technologie. Objekt silně chátrá a hrozí jeho statická destrukce.
1,3 km od kostela v Bystrém
Dědina
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn zde stával už v 18. století. Po roce 1894 zde byl mlynář Mizera, který zde mlel na obyčejném mlecím složení  a pronajímal část pohonné síly bratrům Světlíkovým, kteří měli na palečním kole připojený převod přes pastorek s řemenicí a transmisí  poháněli  8 mechanických stavů. Byla to v okolí první a nejstarší malá mechanická tkalcovna. Později však mlýn (1897) vyhořel. Mlýn koupil Josef Světlík, který mlýn přestavěl na tkalcovnu o 12 stavech mechanických. Mlynář Mizera bydlel v chaloupce nad mlýnem, kde si nechal zřídit tkalcovničku s jedním mechanickým stavem, který poháněla dlouhá hřídel pod cestou spojená s vedlejší tkalcovnou a napojená na transmise. Mlýn byl nadále provozován… avšak v přístavku vedle tkalcovny a mlelo se na strojích domácí výroby. Nakonec byla tkalcovna rozšířena na 14 stavů mechanických s příslušenstvím, bylo zde i dynamo, elektrický motor a pomocný stabilní motor s diesel-generátorem. Po Josefu Světlíkovi  zde tkalcovství převzal jeho syn Benjamin a dále pak jeho syn Mirek. Vodní kolo se zastavilo v r. 2002. Zvuk mechanických stavů navždy utichl. I přes veškerou snahu bylo unikátní zařízení zlikvidováno, zůstaly jen převodová soukolí. V roce 2010 David Veverka převezl poslední dochované zbytky textilní a mlýnské technologie na mlýn Světce čp. 13 a umístil do expozice. Objekt je dochován dodnes, architektonicky zajímavá industriální stavba, jejíž osud je nejasný a pravděpodobně brzy podlehne celkové destrukci. Právem ho můžeme považovat ze jeden z nejzajímavějších a nejunikátnějších technických objektů na území ČR.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Trčkovský urbář: 1582 Petr mlynář

1598 Vávra mlynář

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1653 (Berní rula) mlynář Vávra

1851 Jan Šmída, Bystré čp. 52, povolení sňatku

1874 návrh okresního soudu v Opočně na dražbu usedlosti Jana Šmídy v Bystrém čp. 52

koupil patrně někdo  z rodu Mizerů, dalšímu majiteli Josefu Mizerovi bylo tehdy ovšem 14 let

Josef Mizera (3.2.1860, Nedvězí - 19.5.1908. Doly)

9. listopadu 1897 mlýn vyhořel, v okolí se obecně tvrdilo, že poslední majitel Josef Mizera mlýn sám zapálil, jelikož požáru nečinně přihlížel (dokázáno to však nikdy nebylo)

Mlýn zakoupil v r. 1900 J. Světlík, v r. 1903 zdy bylo 12 stavů. (RR)

(prehistorii doplnil jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 Benjamin Světlík

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vávra
  • Šmída
  • Mizera

Historie mlýna také obsahuje:

1840 Jan Šmída

1930 Benjamin Světlík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn má štukovou výzdobu a ráz tzv. Německého novorenesančního historismu. Na střeše jsou okenní nástavby a Světlíky pro přípravnu, tj. soukárnu a snovárnu.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • schodiště
      • střešní nástavba
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • trámový strop
      • dveře
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      TKALCOVNA >> V tkalcovně bylo do r. 2007 14 mechanických stavů, z toho 11 hladkých, jeden revolverový a dvě listovky. Stroje byly v přízemí a byly poháněny původním dřevěným palečním kolem napojeného od hřídele vodního kola. Na palečním kole je napojen dřevěný cévník na kovové hřídeli a velká dřevěná a litinová řemenice. Dřevěná řemenice poháněla ještě přes předlohovou transmisi se setrvačníkem samostatně dynamo, litinová pak několik transmisí. Transmise poháněla v rozsáhlém prostoru přízemí tkalcovské stavy a v prvním patře soukačku, snovačku a převíječku. Dále transmise poháněla mlýnské stroje v přístavku, kovoobráběcí soustruh a frézku. Byl zde i pomocný stabilní motor a diesel-generátor. Regulaci konstantních otáček zajištoval mechanicky Wattův kulový regulátor napojený na třecí brzdu, který v případě nárůstu otáček transmisi brzdil.

      MLÝN >> Mlelo se na jednoduché mlecí stolici domácí výroby. Pod stolicí je excentrické žejbro, dále jsou zde 2 jednoduché kapsové dopravníky, malý moučný hranolový vysévač, novější šrotovník a násypný koš. Stroje byly poháněny jednou menší transmisí.

      Části strojního zařízení, které zde zbyly po likvidaci v r. 2008 byly odvezeny Davidem Veverkou na mlýn Světce čp. 13 u Jindřichova Hradce, kde budou umístěny v muzejní expozici.
      Na místě zůstaly dochovány vodní kolo, paleční převody a velké transmise.
      VýrobceAnton John, Tieferbach
      Popis
      VýrobceAnton John, Tieferbach
      Popis
      VýrobcePotočný, Tanvaldské strojírny
      Popis
      VýrobceJ. Hornych, Lomnice nad Popelkou
      Popis
      mechanické stavy, soukačky, snovačky, transmise
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • pohon zemědělských strojů
      Zemědělské stroje poháněny dřevěnou řemenicí od transmise mlýna.
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • vantroky
      • jalový žlab
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • lednice
      Od jezu náhonem k tkalcovně. Náhon se od ústí rozšiřoval, sloužil i jako akumulační. z náhonu, šla voda od stavidla dřevěným vantrokem na vodní kolo. Odtud pak odtokovým zaklenutým kanálem zpět do vodoteče.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Popisdochováno celodřevěné vodní kolo o Ø 7, 5 metru.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1,7 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4,78 HP

      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Popisdochováno celodřevěné vodní kolo o Ø 7, 5 metru.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 1,7 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4,78 HP

      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      PopisDále zde měla pracovat Francisova spirální turbina na výrobu elektrické energie, vše bylo připraveno, ale kvůli vážnému úrazu pana Světlíka již k realizaci nikdy nedošlo.
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisByl zde pomocný stabilní motor a také elektromotor.
      Typnaftový motor
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisByl zde pomocný stabilní motor a také elektromotor.
      Historické technologické prvky
      • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
      • moučný vysévač | Počet: 1x
        • kapsový výtah | Počet: 2x, jednoduchý
        • AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMgr. Tereza Pavlíčková
          NázevMalé mechanické tkalcovny v povodí Zlatého potoka v Orlických horách
          Rok vydání2009
          Místo vydáníOS Libri
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 10

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          3.3.2013 11:57 uživatelem David Veverka (David Veverka)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 16.5.2018 10:10
          Tereza Pavlíčková 4.9.2013 11:04
          Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 17:21
          doxa (Jan Škoda) 30.3.2024 21:37