Mizerův mlýn, Světlíkova tkalcovna

Mlýn zde stával už v 18. století. Po roce 1894 zde byl mlynář Mizera, který zde mlel na obyčejném mlecím složení  a pronajímal část pohonné síly bratrům Světlíkovým, kteří měli na palečním kole připojený převod přes pastorek s řemenicí a transmisí  poháněli  8 mechanických stavů. Byla to v okolí první a nejstarší malá mechanická tkalcovna. Později však mlýn (1897) vyhořel. Mlýn koupil Josef Světlík, který mlýn přestavěl na tkalcovnu o 12 stavech mechanických. Mlynář Mizera bydlel v chaloupce nad mlýnem, kde si nechal zřídit tkalcovničku s jedním mechanickým stavem, který poháněla dlouhá hřídel pod cestou spojená s vedlejší tkalcovnou a napojená na transmise. Mlýn byl nadále provozován… avšak v přístavku vedle tkalcovny a mlelo se na strojích domácí výroby. Nakonec byla tkalcovna rozšířena na 14 stavů mechanických s příslušenstvím, bylo zde i dynamo, elektrický motor a pomocný stabilní motor s diesel-generátorem. Po Josefu Světlíkovi  zde tkalcovství převzal jeho syn Benjamin a dále pak jeho syn Mirek. Vodní kolo se zastavilo v r. 2002. Zvuk mechanických stavů navždy utichl. I přes veškerou snahu bylo unikátní zařízení zlikvidováno, zůstaly jen převodová soukolí. V roce 2010 David Veverka převezl poslední dochované zbytky textilní a mlýnské technologie na mlýn Světce čp. 13 a umístil do expozice. Objekt je dochován dodnes, architektonicky zajímavá industriální stavba, jejíž osud je nejasný a pravděpodobně brzy podlehne celkové destrukci. Právem ho můžeme považovat ze jeden z nejzajímavějších a nejunikátnějších technických objektů na území ČR.