Historie
Obecná historie:
Malá osada jižně od Jihlavy, kde potok Jihlávka je překlenut kamenným mostem se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1727. V současnosti zde stojí už jenom mnohokráte přestavovaný objekt hostince a mlýnu. Rozlehlý dvorový trakt s krásným barokním průčelím a vstupní branou do dvora už na protější straně byl v polovině minulého století byl postupně devastován a nakonec zbořen. Neméně krásný kamenný most přes Jihlávku byl zase z provozních důvodů v roce 1933 odstraněn a nahrazen betonovým.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn poprvé zmiňován v roce 1631 jako Mondscheinmühle a krátce potom Rauschermühle, neboť majitelem byl tou dobou Rauscher von Mondschein
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 majitelem Rudolf Gratias.
Ve 30. letech do mlýna zakoupen dvoválcový naftový motor, který fungoval při malé vodě; v 90. letech 20. st. jej majitel (syn posledního mlynáře) po restituci prodal.
Před 2. světovou válkou 2 mlýnská kola - na jedno z kol připojeno dynamo na 120V pro osvětlení, po zavedení veřejné el. sítě zrušeno.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 - zastaveno mletí, majetek zabaven a využíval jej nedaleký státní statek, poté už se pouze šrotovalo
1961-3 - přestavba na byty pro pracovníky státního statku
Vývoj po roce 1989
1993 - syn posledního mlynáře Veselýho požádal v restitucích o navrácení, vyhověno - žije dodnes (2021) v jednom z bytů ve mlýně
Bývalá lednice dnes využívána jako žumpa.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Veselý
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
